Režie:
Július MatulaKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Dezider UrsinyHrají:
Jiří Bartoška, Helga Čočková, Josef Velda, František Němec, Stanislava Bartošová, Jana Drbohlavová, Boris Rösner, Vladimír Salač (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Bezúhonný mladý muž jménem Evžen Macík (J. Bartoška) se jednou při čekání na milenku Marii stane svědkem loupežného přepadení spořitelny. Pachatel na útěku upustí kufřík s uloupeným půlmilionem korun. Ten shodou okolností dopadne právě před Evžena. Muž neodolá, sebere kufřík a zmizí. Je si vědom, že ho na místě mohl někdo vidět, a tak se raději přihlásí na policii jako svědek. Zanedlouho se mu však ozve lupič, který v telefonu vyhrožuje a dožaduje se „svých“ peněz. Vyšetřující kapitán Richter (F. Němec) zároveň vytuší, že Evžen něco tají. A tak se Evžen ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny, pod tlakem, kvůli kterému musí časem nutně udělat nějakou chybu… (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Mě taky skoro všechny socialistické detektivky připadají hodně nudné. Nápad je to zajímavý, zpracování v podstatě normální. Jen v závěru se leccos pohne dopředu a i tempo je rychlejší a dynamičtější. Prostě ten nápad "zdvojení", abych tak řekl, je více než dobrý. ()
Celkem průměrná dobová kriminálka. Drobnosti, které přispívají k autenticitě - hlavní hrdina poslouchá v soukromí hudbu anglické provenience (i když ji má ve skutečnosti na svědomí vynikající a dnes v Česku bohužel polozapomenutý Dežo Ursiny). Scéna zatýkání ozbrojeného lupiče ve výtahu byla tak absurdně neuvěřitelná, že mohla být i dobově pravdivá...elitní zásahová jednotka VB 80. let, to byli celkem opravdu komici...na to, že podobné filmy měly primární úkol propagandisticky zviditelnit pozitivní práci Veřejné bezpečnosti... ()
Režisér Matula byl v 80. letech dost produktivní, ale řek bych, že ty filmy točil spíš na kvantitu než na kvalitu. Tohle bych snad ani neřadil do žánru krimi, ale podle mě je to spíš psychologickej film. Bartoška je ve svý roli velice dobrej a uvěřitelnej, dokonce to má i nějakou atmosféru. Třeba záběry z paneláku, kde se později natáčel třeba i film Vrať se do hrobu! (1989) jsou docela působivý, jenže všechno se tady odehrává strašně zkratkovitě a často úplně nelogicky. Z děje jsem měl dojem, že tady musí mít den snad 48 hodin, aby se tam toho stihlo během pár dní odehrát tolik. A nakonec přišlo rozuzlení, který mi přišlo taky poněkud přitažený za vlasy. Nutno dodat, že film úplně nezapadá do takový tý normalizační šedi, ale má v sobě určitou originalitu. ()
Za základní zápletku by se nemusel stydět velmi slušný psychothriller. Samotné zpracování je víceméně průměrné, i když na druhou stranu relativně civilní a reálné. Vyšší hodnocení nedám jednoduše proto, že mi hlavní postavy nebyly ani trochu sympatické, s výjimkou jediné, jejíž vložení se do případu přineslo na konci dost sympatický a vlastně komický zvrat. Pak se těžko drží někomu palce. ()
Jirka Bartoška nejdřív uvěří přísloví, že s poctivostí nejdál dojdeš, ale nepoctivě tam budeš rychleji, pak několikrát dostane Čočku a na závěr zjistí, že někdy není nic horšího, než v nouzi poznat přítele.. Jedna hvězda nad standard socialistických detektivek je právě za ten konec, kdy si ironie osudu pohraje s Evženem stejně jako servírka Brousková s jeho přirozením.. ()
Zajímavý příběh muže, který si „přivlastnil“ to co mu nepařilo a dostal se do křížku se zločinem. Jiří Bartoška je dobrý, více mě však ve své roli zaujal charismatický Boris Rösner. Kdyby byl film více propracovaný, mohl bych ho nazvat thrillerem. Takhle je to průměrná kriminálka, ovšem pokaždé koukatelná ()
Tato krimi mi utkvěla hlavně poměrně dosti zajímavou pointou coby do odhalení pachatele tajemných výhružných telefonátů a muže v pozadí..! ()
Kriminálka ničím nevybočující z balíku podobných filmů z let osmdesátých. Bartoška šlohne prakticky zcela náhodou zloději tašku plnou pětistovek s partyzány coby náhodný svědek přepadení spořky. Za nedlouho kdosi volá a chce kupodivu tašku s prachama zpět. Jirka se ale nadité tašky hned jen tak vzdát nechce a stupňující se žádosti nebere moc vážně. Pak se ale začne střílet i unášet a to už jde do tuhého. Nezbývá nic jiného než přikvačit pro pomoc na VB, tam ale samozřejmě o schované tašce nic neřekne... Bohužel o lupu ví ještě někdo, kdo nakonec Bartoškovi zle zavaří. Inu není nad pomoc v nevhodnou dobu! :-). Tři kapky žíraviny. * * * ()
Kdyby byl Evžen Macík poctivý a peníze z loupeže vrátil, tak jak se sluší a patří, nemusel se dostat do oplétaček se zákonem. Jedna vykradená spořitelna, kufr s půl milionovým lupem, lupič nešika, jehož zradily schody a tovární dělník a záletník Evžen, kterému kufřík s lupem přistál přímo u auta, když čekal na svoji milenku pracující v místní restauraci. Evžen se už zřejmě nechtěl hrbit u ponku ve fabrice a konečně jednou svoji rodinu finančně zajistit. Jenže ouha. Lupič chce svůj lup zpět a Evžen je v tom až po uši, nedůvěřivou kriminálku má v závěsu a nervozita z prozrazení každým dnem stoupá. Režisér Július Matula pracoval se zajímavým námětem, ale s nepříliš propracovaným scénářem, v němž bylo hodně logických zádrhelů. Předně nebylo jasné, jak lupič Evžena vypátral a kde si na něj sehnal telefonní číslo, aby mu vyhrožoval. I hrdina se choval mnohdy iracionálně. Peníze nejdříve ukryl ve sklepě, pak do úschovny balíků. Občas film pokukoval po tehdejším "americkém" stylu, který v českém prostředí vyvolává smích. Budiž tenhle pokus připočten k dobru filmu, protože v polovině osmdesátých let se podobně laděné krimi snímky ze zámoří sem vůbec nedostaly, a tak se film pokusil o vlastní náhled na tento zjevný nedostatek v tehdejší bídné distribuci. Herci byli ve svých rolích uvěřitelní. Jiří Bartoška jako lamač srdcí na potkání a muž v zoufalé situaci naprosto ideální volba, František Němec jako kriminalista budící respekt spolu s týmem tvořil solidní mrazivou hrozbu pro hrdinu, Josef Velda v roli lupiče nasadil zavilý výraz, a jako určitý sex symbol českého filmu osmdesátých let nesměla chybět Stanislava Bartošová v roli Macíkovy manželky. Miro Žbirka zněl v každém baru, kam film zavítal. Zkrátka osmdesátá léta a jejich specifická atmosféra, kterou žádný z dnešních filmů, navozující tehdejší dobu, nenavodí. Film se neubránil naivním scenáristickým postupům, ale rozhodně to není blbý film. V počáteční polovině má napětí a hrdinu, o kterého se divák i bojí a v podstatě mu nepřeje nic zlého, ačkoliv se ocitl v mezní situaci svojí vlastní vinou. Neurovnanost a nevyváženost byla charakteristická pro českou filmovou tvorbu let osmdesátých, ani tomuto filmu se tento nešvar nevyhnul. Svoje určité kvality však tím tohle krimi neztratilo. A na rozkolísaném drátě drželo slušný balanc. Zvolna začalo padat až v poslední třetině filmu, kterou považuji za nejslabší. Jinak celkem koukatelné. 60% ()
Takovouhle detektivku už dneska nikdo nedokáže natočit. Někdy pro její kouzlo na ni možná ještě mrknu, vytáhnu si ji ze svého archívu. ()
Bartoška dokáže scénáristické chyby svým dokonalým herectvím téměř zamaskovat:-) I když přestřelka na střeše věžáku a kamarád - znalec detektivek - působí komicky. ()
"Vy jste ale opravdu pohotovej lhář, pane Macíku !!" ()
Nápad jistě není originální, ale dal se z něj vykřesat famózní thriller. Tohle se ale drží příliš při zemi, je to takové moc české a momenty překvapení jsou servírovány tak softly, že nepřekvapí skoro nic. Navíc předčasně zestárlá Helga Čočková nezapadá do představy svůdné milenky (ale režisérova manželka si v tom musela zahrát, to jistě každý pochopí). Plusové body jen za Jiřího Bartošku, jehož psychické vypětí a kruhy pod očima jsou velmi věrohodné. ()
Povedená Československá krimi a šikovný Jiří Bartoška. ()
Další dokola reprízovaný normalizační kousek se solidní atmosférou. Film dokáže vtáhnout diváka do děje. Bohužel Muž na drátě je podivně prodrátovaný různými lapsusy až po zcela nesmyslné vyústění. Závěr je s ohledem na nepravděpodobné motivace jednání některých postav opravdu prazvláštní, ale s ohledem na slušný koeficient zábavnosti to asi nikomu moc vadit nebude. ()
Vcelku dobrý námět, který ovšem shazují reálie, v nichž se příběh odehrává. Hlavní hrdina je svářeč ve fabrice - myslím, že nic originálnějšího v rámci žánru minimálně v evropském kontextu nenajdeme. Ale je to zajímavý vystavěný příběh, nedá se říct, že se jedná o tuctovou kriminálku. 70% ()
Měl se na tom drátě oběsit, to by bylo možná alespoň trochu drámo. ()
Priemerna normalizacna krymy, ktora sa dala pozerat roku 1985 a da sa pozerat aj teraz. Bartoska na urovni, pribeh divaka zaujme a reziser Julius Matula odviedol aspon zrucnu rutinu. Hudbu produkoval Dezo Ursiny, legenda ceskoslovenskej hudobnej sceny. 67 % ()
Povedená hra na kočku a myš. Trochu dramatu, něco psychologie, na konci dokonce i pěkný - pro mě zcela nečekaný - zvrat. Největší devizou filmu je, že chování Evžena bylo dost realistické. ()
Vyborne psychologicke drama z 80. let, ktere zaujme dobovou atmosferou, hudbou a velmi slusnou zapletkou. Dobre herecke obsazeni s Bartoskou v hlavni roli. Bavil jsem se dobre. ()