Starfish

Jé, zase si tu někdo hraje na umělce. Zbytečně dlouhé scény a záběry, první půl hodina totální nuda, pak se konečně něco stane, něco se děje tak 10 minut a pak zase totální nuda. A pak se dozvíme, že SPOILER se to celé odehrává v hlavě Aubrey, takže to celé vlastně nikam nevedlo. KONEC SPOILERU. Já teda nevím, takový nápad podat apokalypsu se mi celkem líbil, ale ve finále vlastně tyhle nápady a všechno to, co tam bylo rozehrané, vlastně bylo úplně zbytečné. Úplně nejlepší by bylo ten film neoznačovat jako sci-fi a horor, protože na sci-fi si to jenom hraje a horor to už vůbec není. Je to jenom neskutečně utahané smiřování se se smrtí, které rozehraje celkem zajímavý děj, aby pak následně vrazilo divákovi kudlu do zad. Nemá to atmosféru, je to chladné a bezemoční, nic se tam neděje. Zklamání a ztráta času. 1* (02.07.2019)

Film, který jen mate tělem. Podobně jako u Fontány se velkohubě snaží dát nějaký přesah bolesti z odchodu milovaného člověka. Nic proti, taková bolest je veliká, ale zažívá ji asi víc lidí ve světě, jenže ti o tom netočí hlubokomyslné filmy, pro které si konec ukradnu z 2001: Vesmírná odysea. Ubíjejících 26 minut se díváme na holku, o které nic nevíme - kde dělá, jestli dělá, co rodiče, co sourozenci, prostě je jen v domě své kamarádky, která nedávno zemřela, a zde sedí a čumí. dokonce mám pocit, že ani nejí, i když jednou ji bylo vidět, jak vylučuje. A zjevuje se jí tam chlap bez půlky xichtu. V půlce najednou dojde ke zlomu, venku zima, zničená auta a domy, nějaký druh strašidla a tajuplný hlas ve vysílačce. Fajn, konečně se to rozjede, ale ono ne, opět se vrátíme do domu a jede se další kolo. Btw, docela mě překvapuje, že to režíroval chlap, na takový jistý umělecký, sebestředný narcismus typu umění pro umění a pro ně samotné dělají především ženské režisérky. Mno, a ten konec mne taky nějak nedojal. Nemusím mít všechno vysvětlené polopatě, ale aspoň nějaký náznak toho, co tím chtěl básník říci, nějakou nápomocnou ruku divákovi bych čekal. Tady záleží na nás, jak si co vysvětlíme sami (bez hledání ve fórech na IMDB), a vysvětlit si to celé můžeme mnoha způsoby, včetně Lost faktoru. Což znamená, že sám tvůrce netuší, co chtěl říct. Ale musí s tím opruzovat diváky a ještě je klamat možností, že zde najdou sci-fi a horor. (02.07.2019)

V první půlhodině se člověk nedozví nic, pokud tedy nepočítám to, že hlavní hrdinka je strašně moc smutná ze smrti své nejlepší kámošky. Pak nastoupí halucinace, ufouni, hlas ve vysílačce, kazety, spousta obrazových filtrů, existenciální bláboly a psychadelické výjevy podpořené adekvátní hudbou. A to všechno se tu povaluje bez nejmenšího řádu. Na tohle asi moje mozková kapacita nestačí. Pár hezkých záběrů a sympatická Virginia Gardner stačí jen na 15%. (04.07.2019)

Celkem odvážná směsice žánrů a inspirací, klobouk dolů za to že si na to někdo troufnul a obzvlášt za to že se to takhle povedlo. V podstatě se jedná o indie teen drama mixnutý s lovecraftí tématikou, hlavou se mi ovšem honily i podobnosti s jinejma věcma, jako např. Gone Home či klip k Fantasy od DyE. Jedná se spíš o pocitovej film soustředěnej na audiovizuální stránku, pokud se na tuhle frekvenci neumíte naladit tak vám to opravdu nemá co nabídnout. Ruku v ruce jde skvělá kamera a výběr lokací a i přes nepochybně skromnej rozpočet pár překvapivě slušnejch vizuálních efektů (ano jsou zde i slabší) z nichž mě nejvíc zaujal ten co je zjevná pocta Edwardsovým Monsters. Atmosféra je taková smutně hypnotická a napomáhá tomu i nejasnost časovýho zasazení který film záměrně odmítá prozradit. Pro hudební fajnšmekry je připraven i kvalitní soundtrack složenej z více či méně známejch pecek. Líbilo, po delší době zase originální a kreativní film co nejede podle tisíckrát zajetý šablony. (09.01.2023)

Masturbácia pod dekou a trik s odseknutým ksichtom, to má byť niečo nové alebo hororové? V tomto filme sa skoro vôbec nerozpráva. Jedna herečka, len vysielačka alebo kazeťák a sem tam chlapík bez ksichtu, s ktorým si tiež veľmi nepokecáš. úsporná hudba sa nemusela radšej vôbec objavovať, pretože sem tam pripomínala akoby pokazenú hru na Atari v roku 1984. Aby nuda bola dokonale zavŕšená, každých 10 minút vidíte siahodlhé zábery na ležiace dievča so zatvorenými očami. (14.06.2019)