Rozvedená žena

Měl jsem zřejmě nadměrná očekávání, ale nakonec to pro mně opravdu nebyl žádný velký zážitek. Film je skutečně ryze americký, v tom ale není problém. Zato nemůžu si pomoct, ten příběh, děj, vlastně i herecké výkony ... nic výrazného, nic skutečně uvěřitelného, pro mě osobně prostě jen průměrný film o ženě, vyrovnávající se s manželovou nevěrou. (21.04.2009)

Tak nevím, ale na to, že jde o kritikou oceňovaný snímek, který sklidil ve své době i nějaké ty nominace na Oscara a další festivalové vavříny, mi přišel Mazurského film hodně nevýrazný. Má jednak přetaženou stopáž, jednak mi v porovnání s tím, čeho jsem byl ve svém okolí svědkem v reálném životě, přijde v podstatě jako selanka. Hlavní hrdinka nečelí vážným sociálním problémům, není aktérem bouřlivých rozvodových střetů, hádek o majetek a o výchovu dětí, zůstane jí byt a manžel ji slušně finančně podporuje. Jediným skutečným problémem je sexuální život, který, jak už je v Americe zvykem, probírá se svou psycholožkou. Ale i tady se dokáže otřepat pozoruhodně rychle. Typicky americky povrchní zpracování vážného tématu, které má většinou podle mého daleko krušnější průběh a závažnější dopady. Celkový dojem: 50 %. Souhlasím s komentářem FoxMuldera. (07.04.2009)

Paul Mazursky je podobnej typ režiséra jako Woody Allen, zajímají ho osobní problémy Newyorčanů, ale ač se nevyhýbá humoru, netočí své filmy primárně jako komedie. Jeho hrdinové také nejsou nutně neurotičtí intelektuálové jako u slavnějšího kolegy. Dokáže však jejich osudy podat stejně poutavě a stejně realisticky, takže nesouhlasim ani s Gudaulinem ani s FoxMulderem, že jde v prvním případě o "typicky americky povrchní zpracování vážného tématu", líbí se mi to označení, ale nesedí mi konkrétně na tento film, v druhém případě s tím, že je to "neskutečné, až příliš vykonstruované", já z toho měl dojem právě opačný, přišlo mi to až "příliš skutečné, až příliš možné". A tentokrát jsem neměl problém ani s tím, že to je americké, respektive "newyorské". Film je právě až o příliš všedním tématu, než aby se týkalo jen určité skupiny lidí. Mazursky točil chytré a dospělé filmy a ty tři Oscarové nominace, co film dostal, vidim jako zasloužené. Možná jako nezasloužené vidim to, že je neproměnil, alespoň u scénáře a herečky v hlavní roli. Když porovnám herecký výkon Jill Clayburghové v tomto filmu a Jane Fondové v Návratu domů, zdá se mi, že Clayburghová byla herecky přeci jen o něco lepší, jenže měla smůlu, že hrála jen v "obyčejném" filmu, kdežto Fondová hrála v "politickém", a na to "akademie" slyší vždy víc. (09.02.2013)

Formálně je to dobrý film, jenže to téma je vzaté až moc po povrchu, nebo, lépe řečeno, mnohým může vadit, a není se co divit, že je nám tady naservírován příběh ženy, které se stalo "pouze" to, že ji po šestnácti letech opustil manžel, nic jiného a hrozného se jí nestalo. Nepopírám, že ji to sebralo, ovšem narozdíl od mnohých jiných z toho vyšla v pohodě a jediný její problém byl bordel ve vlastní hlavě. Takže je to dobře zahrané a natočené, ale jaksi se to chce tvářit jako něco víc, než to doopravdy je, což je velká škoda. (25.06.2009)

Pohodovej filmeček nejen pro rozvedený ženský:-) Líbí se mi, že tu poukázali na to, jak se život dá užívat i po zkrachovalým manželství - nebo spíš jak se dá žít lepší život než v manželství. Lépe řečeno v iluzi dobrýho manželství. Perfektní jsou taky Eričiny kamarádky a vnímavá dcera...no a Jill Clayburgh mi opět skvěle sedla do role, jakou měla zahrát. Ideální podívaná na dlouhej večer..třeba s dobrým vínkem a nějakou to křupavou dobrůtkou - přesně tak jsem si to užila:-) (27.03.2009)