Predátor

Další z akčních klasik, na které (nejen) mnozí mí vrstevníci vyrůstali a já ji (samozřejmě) neviděl (tudíž opět nejsem „obětí“ nostalgie jako mnozí jiní a dívám se na film střízlivě). Predátor mě pozitivně překvapil. Jeho sci-fi složka je docela dost vymakaná (tedy na konec 80. let), jistě za to může více než slušná technická stránka, kvalitní efekty a samozřejmě svoje dělají i masky/kostýmy (tedy celá propracovaná postava Predátora). Jeho thrillerová (místy až lehce hororová) tvář funguje možná vůbec nejdokonaleji na celém filmu, tolik vhodně dávkovaného napětí jsem opravdu nečekal (čemuž nahrává i známá pravda o tom, že nejvíce se zpravidla bojíme toho, co nevidíme). O něco hůře je na tom akční stránka filmu. Do chvíle, než postřelí Dutche, je to vcelku paráda, pak je však samozřejmě Arnie bez ohledu na zranění stále ve formě a běhá jako kamzík (na což jsem se ale už tak nějak před projekcí připravil a vlastně mě svým způsobem mile překvapilo, že na to došlo poprvé až necelou půlhodinku před koncem). Co mě však poněkud zarazilo, bylo množství chyb ve filmu (nepramenících z akce jako takové). Na to, že to bylo moje první zhlédnutí, jsem si všiml (bez účelu hledat je) většiny z těch ve zdejších Zajímavostech, a to jsem si o nich četl až po projekci. Možná budu za rejpala, ale tohle je podle mě naprosto zbytečná nedůslednost, takové odfláknutí, které kazí jinak velmi dobrý dojem (třeba taková rozstřelená X kompletní hlava vážně nebyla nutná). Na druhou stranu, další z příjemných překvapení byl humor (teda, mám mysli ten záměrný, čekal jsem totiž jeho nechtěnou verzi), některé hlášky opravdu pobavily. Sečteno a podtrženo, slušné 4* (a dát si dát si víc záležet na detailech, mohlo to být ještě lepší). „Jsi raněnej. Vykrvácíš!“ – „Nemám čas krvácet!“ (21.11.2014)

Zajímalo by mě, jak bojové akce probíhají ve skutečném životě mimo plátno. Vždycky když totiž v nějakém (americkém) filmu vidím velkého idiota s velkou zbraní a velkou muskulaturou jak dělá "Tak pojďte sráči, tatata!!!" (zde role Jesseho Ventury), zakázala bych válku okamžitě a příslušné maníky nahnala do obchoďáků prodávat plyšáky. To je ale jenom takový povzdech mimo, protože samotný film se mi hodně líbí, hlavně kvůli fríkůlín hlavní postavě - predátorovi. Nikdo víc kůl nebyl od té doby vynalezen, maximálně dvojčata z Matrixu. No a za scénu, kdy si dredovitá příšerka z jiných planet nahrává hovor vojáků a smích indiána a potom si to pouští pořád dokola, jsem ochotna zamhouřit oči nad protěžováním amerického snu a armádního chlapského přátelství (Já tady svý chlapy nenechám, ty zlý hajzle, který jsi mě zradil!) a lípnout tam těch pět hvězdiček, protože tohle je opravdu jeden z nejlepších filmů s Arnoldem a ani při opakovaném shlížení neztrácí takřka nic ze své napínavosti. (22.12.2006)

Nestárnoucí akční legenda, na kterou se snesu koukat pořád a pořád znovu, protože mě nikdy neomrzí. Rolí majora Dutche se Arnold Schwarzenegger definitivně korunoval do pozice nejlepšího akčního hrdiny. Scéna, kdy si Arnie rozdá s Predátorem tělo na tělo je nezapomenutelná. Klasika nad klasiky.. PS : Viděno mimo x zhlédnutí také už dokonce 2x v kině..100%...[10.4.2016_Kino Brandýs nad Labem] (30.05.2014)

"Když může krvácet, může i umřít." Pokud chtěl Predátor udělat na Zemi mimořádnej dojem svejma schopnostma, tak si na to vybral asi nejméně vhodnýho soupeře Dutche. Kdyby si vybral mě, tak by sice taky prohrál, ale bylo by to alespoň rychlý - pravou do nozder, levou do laseru a pak bych ho vykopl do vesmíru směrem k domovský planetě. Nekecám, přesně takhle to ve snu vidím. Nicméně padouch to chtěl jinak. Proto musel Dutch a jeho zblajznutej tým sehrát se špatně viditelným mimozemšťanem velmi zábavnou a rozhodně napínavou bojovku v džungli, kterou jsem nejednou statečně sledoval kvalitně schovanej v křoví a potichu fandící reprezentantovi planety Země. (02.02.2017)

Prostě a jasně řečeno: K posrání dokonalé. Když jsem si Predátora po delší době celého zopakoval, uvědomil jsem si, že patří do té hrdé smetánky mnou milovaných filmových děl, z nichž bych nevyjmul a ani do nich nepřidal jedno jediné okénko. Bez debat nejchlapáčtější snímek historie, kde tvrdí hoši nejprve ostře rozdávají, aby deklamovali svou neohroženost, a následně dostávají na hubu způsobem, jaký bych nepřál snad ani rakovinové buňce na mých nejcitlivějších tělních aparátech. A zakončeno nejvíce strhujícím soubojem jeden proti jednomu, kde člověk tváří v tvář skutečnému monstru přijímá jeho pravidla a coby lovec z dávných časů se zcela upíná na podmínky okolní divoké přírody. Bad Ass Arnold jako tradičně bezkonkurenční, ale tady byli největšími hvězdami určitě Alan Silvestri, jehož soundtrack je nepřekonatelným ztělesněním napětí a konfrontace s tajemným zlem, a režisér McTiernan, který vystřelil celý příběh bez jediného klopýtnutí a zinscenoval tolik kultovních okamžiků, že žádné pokračování už nebude mít šanci tenhle originál překonat (ze všech vypichuji scénu hromadné "přestřelky" s neviditelným nepřítelem, která je pro mě jednou z nejzábavnějších z celých osmdesátých let - tu mohu vidět pětkrát denně, ale Arnoldův výraz při minutové střelbě do prázdna mě nikdy neomrzí). 100% (26.08.2011)