Cesta do zatracení

Akční scény (nebo obecně scény, kde se střílí ) jsou vrcholy tohoto snímku. Zejména Jude Law versus Tom Hanks a Tom Hanks s Thompsonem versus Paul Newman. Druhá rovina filmu, rozvíjení vztahu otce a syna, není tak dobrá. Ty scény jsou příliš dlouhé a do děje zasahují trochu násilně. Sem tam i trocha nepříjemného sentimentu. Ale pořád se jedná o nadprůměr. (04.08.2003)

Pochmurná vizuální gangsterka. Sam Mendes okouzlil i napodruhé, a tak trochu na delší dobu (s jeho dalšími filmovými zastaveními jsem měl vždy menší či větší problémy). Jsou to takové švýcarské hodinky – všechno šlape, jen tomu lehce chybí výraznější emoce. Jsou tam, ale dávkování bych si představoval trochu jinak. Mendes zažil úspěch hned na začátku, kdy očichl filmovou branži, a samozřejmě si tím zkomplikoval profesní život. Napodruhé se rozhodl pro bezpečnější vody (přeci jenom úžasně kritizující Americká krása byla depresivnější káva). Dvanáctiletý hoch si určitě představoval lepší způsob, jak zjistit, čím zaopatřuje jeho rezervovaný otec čtyřčlennou rodinu. Stalo se, vyšlo pár kulek, a z elitního zabijáka, který pracuje pro vlivného šéfa irské mafie, je záhy lovná zvěř. A nejen vdovec k tomu. Zbytek asi netřeba vysvětlovat. Až rodinná tragédie dokáže otce se synem sblížit, k závěrečným titulkům je ale cesta ještě dlouhá. Co potěší? A/ Předně obrazová stylizace. Trojnásobný držitel Oscara (poslední právě za Road to Perdition) Conrad L. Hall kouzlí, vymýšlí, je kreativní, osobitý, kombinuje temné momenty s vlídnou atmosférou, Road to Perdition je hlavně jeho film. B/ Výtečná hudba Thomase Newmana. I díky němu není výsledek až tak odtažitou podívanou, na kterou aspiruje. C/ Herecká sestava. Tom Hanks je sice nevytížený běda, ale zbytek osazenstva je skvělý (asi nejvíc potěší Jude Law a jeho neúnavně spolehlivý zabiják). Samotnou kapitolou je Paul Newman, hvězda bez manýrů, který získal roli hodnou gentlemana jeho věku. Navrch se po letech setkal se zmiňovaným fenomenálním kameramanem (důstojná tečka za jeho kariérou), který stál i za hercovými staršími kousky Frajer Luke nebo Butch Cassidy a Sundance Kid. Osvojil si irský přízvuk, před natáčením požadoval pěkně postaru zkoušky, své postavě dodal pocit viny a lítosti. Well done. Co nepotěší? Úlitby masovému vkusu (třeba takový Hanks je zlým mužem jen do té doby, než se z něho stane spravedlivý mstitel), Mendes v druhé půli vyměkne a jakoby chtěl svůj kus zpřístupnit rodinnému publiku. Ač jeho rozhodnutí kráčet ve vyšlapaných cestách respektuji, to temné kouzlo jde nicméně stranou. A celé je to takové kantorské. Ti také za katedrami šetří emocemi. Ve finále ale děkuju: i napočtvrté to náramně fungovalo. (02.11.2015)

Syrový snímek, který patrně musí chytnout za srdce, což se u mě bohužel nepovedlo. Nedařilo se mi do děje proniknout natolik, abych neustále nepřemýšlel nad technickou stránkou filmu, či dokonce na úplně odlišné věci se snímkem nesouvisejícím. Nevím proč, ale nevyhovoval mi příliš ani způsob vyprávění příběhu, i přesto, že je de facto hodně podobný třeba Pulp Fiction; dlouho se nic neděje, aby pak během několika vteřin zheblo 5 lidí pod tíhou olova. Mendes je mi ale sympatický svými nečekanými závěry, hudba Thomase Newmana plná pizzicata a klavírku je skvělá, avšak nedokážu přemoci svůj dojem, že po Americké kráse a Odpočívej v pokoji (do kterého udělal dokonalou úvodní melodii, ale nevěřím, že něco nezkomponoval i do samotného seriálu), je to v úplně stejném stylu. Na tom samozřejmě není nic špatného, jen to, že Road to Perdition je zcela o něčem jiném a mě pak hudební podkres vyrušoval z konceptu a vzpomínal jsem tak spíše na balzamování mrtvol ze seriálu Six Feet Under. Road to Perdition má ale úchvatnou, i když trochu kýčovitou, atmosféru, dokonalé herce, kteří předvádějí dokonalé výkony a několik velmi zajímavých scén......Mimochodem, během psaní komentáře jsem po každé dokončené větě měnil hodnocení mezi třemi a čtyřmi hvězdami, je to trochu kruté váhání... (24.09.2006)

Poctivý hold gangsterkám, který v několika momentech přesahuje i své vzory a stává se sám nezapomenutelným. Film táhne dokonalé herecké obsazení a vychutnané čekání na povinnou, od začátku tušenou finální přestřelku, která je opravdovou pocitovou lahůdkou a překrásným zadostiučiněním pro diváka. Mendes má perfektní cit pro vymezení si vlastního hřiště a následné rozehrání bravurní hry. Nádhera. (24.09.2009)

KDYŽ SE MĚ LIDÉ PTAJÍ, ZDA BYL MICHAEL SULLIVAN DOBRÝ ČLOVEK, ANEBO V NĚM NEBYLA ANI ŠPETKA DOBRÉHO, POKAŽDÉ ODPOVÍM STĚJNĚ. ŘEKNU JIM: BYL TO MŮJ OTEC... Ostatními obdivovaný film obdivuji i já, k tomu není co dodat. Jen bych napsal, že tento film Sama Mendese na mě zdaleka nezapůsobil tak silně, jako jeho debut. Bohužel. (05.02.2003)