Kouzelník Pasparte, majitel maringotky, několika triků a promítacího přístroje, sní o tom, že si jednoho dne otevře první stálý český biograf, v němž bude promítat pouze české filmy. Chybí mu však potřebný kapitál, aby svůj sen zrealizoval, a tak zatím objíždí zapadlé vísky a láká jejich obyvatele na pozoruhodnou show. Cestou se setkává i s umírajícím kolegou, který mu svěří nejen všechny své filmové pásky, ale také velmi pohlednou dceru Aloisii. Pasparte dorazí i s dívkou do Prahy, kde se Aloisie stává středem pozornosti všech mužů v okolí. To by ani tak nevadilo, horší je, že na krásku nepříčetně žárlí i Paspartova bytná ... (zobrazit celý text)
Scénář: Jiří Menzel, Oldřich Vlček ..
Jemná Menzelova skorokomedie. Typově bezvadně obsazený Hrušínský, Menzel a především bohémský Menšík. Výtvarná stylizace, spousta groteskních představení a kolem toho příběh o těžkostech rodícího se cechu biografského. Vidím možnost velikou, jeho sláva...
Silný autorský film Jiřího Menzela s pro něj netypickým prvkem osobní angažovanosti. Z dějového rámce je hodně patrné, jak moc považuje obecné dějiny (nemluvě o té české) kinematografie za své... Nostalgická stylizace do poetiky přelomu 19. a 20. století se Jiřímu Menzelovi a jeho téměř dvornímu kameramanu Jaromíru Šofrovi povedla na výbornou, stejně jako čistě vyfabulovaný námět a hlavní dějová osa jen rámcově popisující skutečné pionýry českého filmu, výslednému nostalgicky-romantickému duchu hodně napomáhá melancholická klavírní hudba Jiřího Šusta. Jestliže kinematograf staví filmovou pietu, pak by měla být zrealizována přesně takto vkusně a sofistikovaně, jak se to stalo ve snímku páně Menzela. Báječní muži s klikou - rozpohybované romantické představy v duchu opojení magií pohyblivých obrázků...
Ze všech Menzelových filmů jsou Báječní muži s klikou jakoby nejnenápadnější, nejšedivější a nejméně reprízovaní. Ale to je chyba, není to špatný film. Mile ironizovaný pohled na průkopníky české kinematografie, který by se mohl promítat i v rámci školní výuky. Jen mi nedochází, proč jsou změněna jména. Proč se Ponrepovi říká Pasparte, Kříženeckému Kolenatý atd. 70%
Nádherná pocta oněm mužům, kteří se zasloužili o popularizaci kinematografie u nás. Skvělý výkon Rudolfa Hrušínského, Vladimíra Menšíka, Vlasty Fabiánové a dalších. Jen mám trochu pocit, že to mohlo být rozpracováno ještě lépe, ale to je pouze subjektivní názor.
Celkem mě překvapilo zdejší docela nízké hodnocení. Pro většinu lidí asi když se řekne Menzl tak Hrabal, Svěrák, případně ještě možná Vančura. A když se odhodlá natočit film dle vlastní předlohy, který vzdává hold prvním českým filmařům, nesetká se s velkým ohlasem. Ale je to škoda, protože i "Báječní muži s klikou" jsou velmi dobrý film.
To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším.
Dechberoucí výtvarná stylizace, krásné herecké výkony, nostalgie čišící z každého záběru a řada roztomilých gagů na straně jedné - na straně druhé však bohužel stojí nevýrazný scénář. Přesto je z tohoto filmu nádherně cítit láska ke kinematografii, a tak je film snad pro každého filmového milovníka nezbytným doplňkem sbírky. Skvělá je jedna z mála hlavních rolí skvělé Blaženy Holišové, stejně jako dokonalá paní Fabianová. A za pozornost stojí také pěkné grotesky, z nichž obzvlášť "Tragedie v Boulognském lesíku" mě dostala do kolen.
9/10 Nepravem opomijeny film vzniknuvsi k 80. vyroci kinematografie u nas. Amici maji Singing in the rain, Cesi muze s klikou - hrany "dokument" o pocatcich ceskoslovenske kinematografie, ktery se za pouziti zcela mystifikujicich jmen {Pasparte-Ponrepo, Slapeta - Svab, Kolenatý - Krizenecky,...} docela verne drzi historickych faktu. Super jsou i filmy ve filmu simulujici originalni dobovou produkci.
Menzel vzdal hold průkopníkům české kinematografie. Zpracování bylo hodně zajímavé. Mě film ale příliš nesedl a odnesla jsem si z něho i rozporuplné dojmy. Asi za to mohlo i minimum dialogů. Postava dcery pana Hrušínského a postava dcery pana Kemra toho moc nenamluvily, nebo spíše nemluvily vůbec.
Roztomilý film, který si tempem vyprávění ničím nezadá se snímky popisovaného období. Z nich čerpá také barevnou stylizaci a nepochybně i řadu dějových motivů. Rozhodně potěší herecké umění zúčastněných, především Rudolfa Hrušínského. Příjemně překvapí i herecká kreace pana režiséra, který se zde chová přecejenom o poznání méně prkenně než v jiných svých filmech. Za zmínku stojí fakt, že veškeré ve filmu promítané grotesky jsou též dílem Jiřího Menzela a pak také to, že samotný děj je čistou fabulací (proto se také posavy jmenují jinak než jejich reálné předobrazy). Kongeniální je pak řada roztomilých gagů, například ten s dcerou neustále připravenou k odchodu. Nenápadný a milý film, který rozhodně neurazí, o didaktické slože přitom nemluvě... Zajímavé komentáře: Oskar, Renton
Nejkrásnější filmový výlet do počátků naší kinematografie. Půvabné, poetické, laškovné. A ta vůně technického pokroku je neodolatelná. Dozdobeno skvělými hereckými výkony Hrušínského, Menšíka, Menzela, Holišové a Fabianové.
