Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Film Báječní muži s klikou skutečně není až tak výborný jako Menzelova zkultovnělá díla, i tak ho ale považuji za podařený, vtipný, krásný a hlavně zajímavý film o průkopnících filmařiny u nás. Jediné co, dle mého názoru, filmu překáží k dosažení výšin svých sourozenců je povídkově banální příběh, s minimem postav a jednoduchým dějem. Zbytek je ale klasický Menzel v té nejlepší formě, krásná kamera, snová atmosféra a skvělé herecké výkony, u takového Menšíka vysloveně zabolí, že jeho postava nedostala o trochu více prostoru a významu. ()
O lásce k filmu, o toulavých botách, o lidské posedlosti a o těžkosti života. Takhle krásně to mohl natočit snad jen Jiří Menzel. Hrušínského, Menšíka a Somra jsem spolu už viděl a nebyl to radostný pohled. Dobří holubi jsou sice technicky vzato komedie, ale snad až příliš hořká. Ani tady se nedají čekat záchvaty smíchu. Úsměvných a laskavých situací je ovšem každá scéna plná. ()
To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším. ()
Báječní muži s klikou jsou nádherný film, který si čas od času stále rád pouštím, od režiséra Jiřího Menzela asi můj nejoblíbenější. Umělecky stylizovaná hříčka vypráví o počátcích naší kinematografie na pozadí fiktivního příběhu. Zajímavé střídání melancholických, komických i uměleckých scén, krásná postava průkopníka Pasparteho, který ač chudý kočovník, dělal vše pro rozvoj kinematografie v nelehkých počátcích... a ještě v krásnějším podání pana Hrušínského. Jiří Menzel se dodnes stydí, že obsadil sám seba do jedné z hlavních rolí, myslím, že nemá proč. Film vyzdvihuje také krásná hudba Jiřího Šusta, herecký koncert Vlasty Fabiánové, pobaví Vladimír Menšík v roli kabaretního zpěváka se svou lidskou komikou... 95% ()
9/10 Nepravem opomijeny film vzniknuvsi k 80. vyroci kinematografie u nas. Amici maji Singing in the rain, Cesi muze s klikou - hrany "dokument" o pocatcich ceskoslovenske kinematografie, ktery se za pouziti zcela mystifikujicich jmen {Pasparte-Ponrepo, Slapeta - Svab, Kolenatý - Krizenecky,...} docela verne drzi historickych faktu. Super jsou i filmy ve filmu simulujici originalni dobovou produkci. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (6)
- Jiří Menzel sáhl po zkušenosti z filmu Na samotě u lesa (1976) po členech Divadla Járy Cimrmana do obsazení. Ve filmu vystupuje Jaroslav Vozáb, Pavel Vondruška a Oldřich Unger. (mnaucz)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
- Ve filmu se používá starodávná kamera, ale ve skutečnosti je to jen pouhá rekvizita. (cariada)
Reklama