Kdo hledá zlaté dno
Drama
Československo, 1974, 93 min
Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk Svěrák, Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Angelo MichajlovHrají:
Jan Hrušínský, Jana Giergielová, Július Pántik, Alois Liškutín, František Husák, Míla Myslíková, František Řehák, Blažena Holišová, Vlasta Jelínková, Blanka Lormanová, Oldřich Vlach, Otakar Dadák, Jiří Jurka, Leopold Franc, Svatopluk Skopal, Oldřich Slavík, Jan Heger-Kučera, Jaroslav Rava, Karel Bělohradský, Jiří Koukola, Alexej Okuněv, Ferdinand Krůta, Jan Řeřicha, Eugen Jegorov, Miroslav Masopust, Miloslav Štibich, Alois Vachek, Karel Hovorka st., Mária Nováková, Taťána Radechovská, Jiří Prokel, Zdeněk BlažekObsah
-
I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené...(oficiální text distributora)
I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené...Komentáře uživatelů k filmu (51)
-
PatoP
Nech si hovorí kto chce čo chce, ja tento film milujem. Jiří Menzel sa s politickou objednávkou vyrovnal veľmi dobre, jeho réžia a spolupráca Zdeňka Svěráka na scenári sa nezaprú. Ten, koho bavia filmy z pracovného prostredia, chlapská práca a tatrovky, si určite príde na svoje.(21.12.2008)
-
farmnf
Nejlepší budovatelský film co jen mohl být natočen. Režie Menzel. Film připravil mimo jiné půdu pro Postřižiny (točeno v Dalešicích a Kožíchovicích). Všichni na tento film zvracejí zcela zbytečně a neoprávněně. Není to primárně o přehradě. Je to o rozhodování mladého kluka, který kvůli holce chce vydělávat peníze. Navíc doma žije v hrozných podmínkách. S tou holkou to dopadne blbě. Kluk na stavbě už zůstává. Totéž se stalo mě, akorát jsem skončil na stavbě 10 km jihovýchodně. Taky jsem tam skejsnul na 30 let a taky to s tou holkou blbě dopadlo. Spíš na tom filmu hledejte krásný Svěrákův humor a nejhezčí normalizační nohy Jany Giergielové. Husák: "Slečno, my tu máme prachu. A když zaprší, je tu marast. Teď tu je tu prach. Ale když zaprší, samej marast". Myslíková hraje Marcelu. Marcela je terénní, prohlašuje o ní její manžel a ona je. Giergielová, ač neherečka tam vykouzlila postavu pražské krásky, kvůli které nejen, že se odchází na stavbu ale i skáče z Nuselského mostu! http://www.youtube.com/watch?v=lu8_LpgDZZU&feature=related(8.1.2012)
-
sator
Menzelova úlitba po zarachu, aby mohl točit...ale i tak by to mohlo bejt horší. Michajlovova hudba filmu výrazně pomohla... film se chvílemi díky ní jeví jako romance, tedy * navíc.............. Menzel v "Neobyčejných příbězích" vzpomínal že když přečetl scénář a zeptal se scénáristů za by na to šli do kina, odpověděli svorně že ne. Menzel se tedy pokusil do scénáře s pomocí Zdeňka Svěráka zasáhnout, tak aby z filmu neboleli oči. Nakonec se na scénáři podíleli :Zdenek Svěrák, Jiří Menzel,Vojtech Mestan,Rudolf Ráz(18.3.2009)
-
tomtomtoma
Poněkud bezduchý naivistickobudovatelský film, který vynáší do popředí socialistickou morálku pracujícího lidu a jeho poctivost, a to i přes opačné reálie všedního života. Mladik Láďa Kratochvíl (Jan Hrušínský) má po ukončení základní vojenské služby otevřenou budoucnost, pohlednou mladou čekající přítelkyni Petru (Jana Giergielová) a možnosti vést poměrně kvalitním životem se všemi požitky nutných k příjemnému životu. Ale Láďa je především socialistický mladík, plný nadšení a poctivosti obyčejných pracujících, a tak není překvapením, že sám sebe nachází při brigádnické stavbě dalešické přehrady a elektrárny. Dostává se tím k prazákladům socialistického uspořádání, na které stejně každý kašle, ale jako prezentace socialistického státu může být působivá, i když je to ve skutečnosti jen úsměvně schovívavá podívaná. Samozřejmě přichází odcizení mezi ním a Petrou, pro kterou se tímto stává nezajímavým v jejím pojetí schopnosti se postarat o budoucnost a jejich potomstvo, i když se snaží o něj bojovat. Ale Láďa je ještě příliš mladý a příliš naivní. Samozřejmě odmítání obyčejnosti spotřební společnosti je chvályhodné, ale nabízená alternativa pracujícho socialismu je v tomto případě pokrytectvím. Samozřejmě nechybí správní chlapí ze stavby: řidič Miky Polievka (Julius Pántik), vedoucí autoprovozu Daibor (Alois Liškutín), kantýnská Marcela (Míla Myslíková), řidič Jan Vízner (Otakar Dadák), či řidič Provazník (Leopold Franc). K těm jsou dáni do protikladů vykutálení vydělávači peněz jako pumpař (Jan Řeřicha), taxikář Béďa Hustoles (Miroslav Masopust), zelinář Ivan (Alexej Okuněv), stavebník Nováček (Oldřich Slavík), či ulejvák Pepík Němec (František Husák), snad jediná opravdu zajímavá postava filmu. Samozřejmě jistá poetika při stavbě nechybí, ale celek je více než rozpačitý. Bohužel.(22.12.2011)
-
vitekpe
Libilo. Vse podstatne zminil kolega farmnf. Takze jen akcentuju: taky jsem jezdil na stavbe Tatrou + Giergielova.(4.2.2012)
-
Tydyt007
Pro nadšence vozů Tatra ideální film ke koukání...:-)(4.8.2010)
-
J R C Pecuchet
Je jasné, že tento film vznikl na politickou objednávku a pokud chtěli jeho tvůrci (Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák, Jaromír Šofr atd..) i nadále točit filmy, jejichž námět si mohou vybírat samy,museli ho realizovat. Vždyť se psal rok 1974 a probíhala tuhá NORMALIZACE. Scénář byl prostě daný a ani Zdeněk Svěrák z "hovna bič neuplete !". Naopak se s Jiřím Menzelem snažili vpašovat do filmu i trošku humoru viz "volání HOŘÍ" a přibíhající vedoucí s hasícím přístrojem nebo hýbající se klobása na talíři v závodní jídelně. Bohužel jako celek film připomíná spíš dokumentární film, který je doplněn hranými scénami. Záběry, kdy oko kamery sleduje pendlující TATRY s pískem a kamením a pod tímto obrazem slyšíte symfonický orchestr je celkem zvláštní a neobvyklá.Dávám dvě hvězdy a to za kameru Jaromíra Šofra a za hudbu Angelo Michajlova.(19.1.2012)
-
Denny
I J.Menzel musel něco natočit pro socialismus. Je třeba ještě upřesnit, že hlavní roli hrál Jan Hrušínský.(20.1.2003)
-
ViktorD
Tento film bývá Jiřímu Menzelovi často otloukán o hlavu za to, že to byla jeho úlitba režimu, aby mohl po nucené odmlce znovu začít točit. Osobně se domnívám, že tahle úlitba byla ze všech úliteb tou nejméně úlitebnou. Tvrdí-li dnes někdo, že je to tuctová budovatelská agitka, tak buď snímek v životě neviděl, a/nebo ho viděl, ale jen neustále dokola omílá tradované nesmysly. Jestliže film někdo zhlédne dejme tomu v roce 2080, až nebude naživu ani jeden pamětník čtyřicetileté diktatury proletariátu, bude ho sledovat toliko jako dávný příběh ze stavby Dalešické přehrady, bude udiven historickou technikou a patrně nebude rozumět sousloví „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“ (přičemž slovo socialismus/socialistický už v celém snímku nezazní ani jednou jedinkrát). A bude s to vnímat hlavně příběh dvou mladých lidí, v němž jeden z nich je hnán touhou po bohatství, zatímco ten druhý chce dělat práci, která ho baví, i za cenu nižších příjmů: „Jaký to má výhody?“ „Nekradu a nežebrám.“ „A to ti stačí?“ „No.“ Jestli je to pro někoho nepochopitelné, pak je to dáno zřejmě odlišným pohledem na život... Hudba: Angelo Michajlov.(14.6.2010)
-
FOCKE_WULF
Tohle se mi líbilo, akorát netuším proč.(27.4.2012)
-
analog
vyrovnávam balanc,dal by som ****-hviezdicku by som ubral za soc.mravny apel v zavere inak vyborneho filmu,no 41% si tento film rozhodne nezasluzi(4.5.2006)
-
GIK
Na podobných stavbách se prý v minulosti daly vydělat výrazně nadprůměrné peníze. Jenže krásce z Prahy to bylo málo. Raději šla za zlodějským zelinářem. Obyčejný poctivý příběh s dobrými herci, několika vtipnými průpovídkami Františka Řeháka a skvělou hudbou Angela Michajlova. Přestože byl snímek natočen na objednávku režimu, zdaleka v něm není tolik přesoudruhováno. Slavní autoři se prostě nezapřou.(13.6.2010)
-
Martin741
Tak aj menzel si musel dat parrocnu prestavku po roku 1968. A aby sa vratil a mohol vobec tocit, musel prist s nejakym budovatelskym patosom /ˇ= kravinou/ a tou je tento film Kdo hleda zlato. Ku scenaru sa skoda vyjadrovat, aj tak je tam kopu normalizacneho balastu. Ked sa pokusim odmysliet si ten normalizacny hnoj, dostavam sa k podpriemernemu filmu v podstate o nicom a ktory vznikal v dobe tvrdej normalizacie. Nic to, aspon ze sa o par rokov natocilo Na samote u lesa. 33 %(3.2.2013)
-
racing666
Normální, trochu podprůměrný, oddechový, český film, u kterého nemusíte vůbec přemýšlet. Dalo se na to koukat, ale na konci filmu zjistíte, že to bylo vlastně celkem o ničem...(13.6.2010)
-
Lancer
Nebylo to tak zlé. Ale je dopředu třeba vědět, na co se člověk zrovna dívá. Vystříhat pár záběrů Tatry, jiné těžké techniyk a přehrady, snad by to bylo i docela únosné.(26.7.2010)
-
Jonatthan
Film jsem viděl po letech znovu a musím se přiklonit k názoru, že se Jiří Menzel s tématem vypořádal velmi dobře a ostudu mu tento snímek ve filmografii určitě nedělá. Znovu jsem se velmi pobavil.(9.10.2010)
-
Virusman666
Hodnocení by jinak byl "odpad!", ale že to není ruský film, tak dávám alespoň jednu*(25.12.2011)
-
790511
Celkem rozporuplný film. Věřím, že původní scénář byl naprostý blábol. Pan Menzel si musel odčinit své hříchy a tak mu nezbylo, než něco takového přijmout a natočit. Nedal ale svou kůži zadarmo a s pomocí pana Svěráka scénář zlidštili. Nakonec vzniklo cosi, co není úplně odsouzeníhodné, byť je to typ filmu, který nestráví úplně každý. Pro technicky zaměřeného diváka je to svým způsobem balet plný stavebních strojů, hlavně Tatrovek včetně neustálého hřmotu silných motorů. A možná právě zvuková stopa v kombinaci s prostředím plným prachu vytváří až fyzicky únavný pocit z takové velké stavby. A tak je to určitě lepší, než kdybychom měli jen poslouchat hrdinské řeči ušlechtilých stavbařů. Bez uvědomělých frází se to ale tak úplně neobešlo. Celý příběh je poněkud bizarní. Hodinář, který se touží stát bagristou a svou kariéru začíná jako řidič Tatrovky. Film má větší cenu jako obraz skutečné stavby a strojů, které se na ní používaly. Chvála, která se pěla na norské Bröyty není nemístná a kdo o stavebních strojích něco ví, ocení, že je v tomto filmu vykreslili jako jakousi ikonu spolehlivosti a výkonu, se kterou touží každý cílevědomý muž pracovat :o)(27.10.2012)
-
Merťas
V pražských kinech se promítal od 12.12.1974 (Lucerna)(1.3.2013)
-
Prubner
Scenáristé se sice snažili tento budovatelský námět vylepšit vtipnými dialogy, ale marnost nad marnost. Film je navíc neuvěřitelně nudný: řídký příběh je nastavován množstvím "dokumentárních" záběrů ze stavby, při nichž se kamera až pornograficky mazlí s oranžovými tatrovkami či žlutými bagry a v nichž hrdinové stále dokola jezdí náklaďáky sem a tam.(6.4.2006)
