Na samotě u lesa

Menzelova poetika nie je síce pre mňa to pravé, ale poetiku Na samotě u lesa by som skôr nazval svěrákovsko- smoljakovskou. Je to vlastne taký ich vydarený mix. Pokiaľ sa porovnával s chuťou kontrast vidieckeho a mestského života pred mnohými desaťročiami, tak z dnešného hľadiska mi ten svet vtedajšieho mesta pripadá ešte vo väčšom kontraste k mestu dnešnému. To sa týka aj medziľudských vzťahov. Hlášky sú skôr na mierne pousmiatie, ako na ich opakovanie na nasledujúci deň v práci kolegom, čo vnímam u českého filmu skôr ako plus. Príliš sa tam toho neudeje, život na dedine je pomalý, lepšie povedané kľudný (pokiaľ niekto nezačne v noci hrať na husliach). Myslím, že ho stojí okúsiť aj za tých pár bĺch. Dáte si potom na štípance púder a bude všetko v poriadku. 70%. (03.06.2014)

To máte Svěrák, Smoljak, Menzel, Kemr, Tříska, Kolářová, Řehák, Trégl, Vlach, Jegorov, režie, scénář, laskavý humor, dialogy, hlášky, žáby, mlýn, chčije, Lorenc, klekání, blechy psí, a taky prince co mel tři prání a dvě už prošustroval. Když to sečtete, dostanete jednu z nejlepších "smoljakosvěrákovek". Svěží komedii, která nemá jediné slabé místo, jediné místo, kde bych se i při sté repríze královksy nebavil nebo alespoň spokojeně neusmíval. Skvělé obsazení dokonale padne výborně napsaným postavám, jedna skvělá scéna střídá druhou, a ze všech padají hlášky tak hustě, že jediné filmové políčko nezůstane suché. (12.03.2012)

Na samotě u lese mě sice nedostává do kolen a nepřivádí do křečí od smíchu jako mnohé zdejší uživatele, přesto musím ocenit brilantně napsaný scénář s množstvím nezapomenutelných replik, které se staly nesmrtelnými, a vedle toho skvěle zahranou postavu dědy Komárka, "znalce počasí a blech". Do jisté míry mě neskutečně štvaly postavy dětí, které mi přišly neuvěřitelně hloupé a otravné, na druhou stranu mě bavili pan Lorenc či houkající a vyprávějící Radim. Tak či onak jde o jednu z našich nejznámějších humorných klasik na poli československého filmu 70. let, která s grácií odolává zubu času. (01.08.2019)

„Kozo, kozička, kanálie..“ Jsem si vědom, že svým hodnocením budu uvržen na samotku do lesa, leč pro několik neúspěšných pokusů oblíbit si tento Menzelův snímek si nemohu zkrátka pomoct. Důvody můžou být pečlivě artikulující Svěrákův Olda, spousta hluchých míst ve srovnání třeba se střediskovými Křečovicemi, nebo (teď píchnu politý limonádou do hnízda plného frustrovaných vos) mě prostě jen odradil ten příklon k cimrmanovskému humoru, který kulantně řečeno nevyhledávám.. (01.09.2008)

Viděti pana otce - Smoljaka, pana Pražáka - Svěráka a dědu Komárka - Kemra - to je vždy fajn. Chalupářská komedie, ale na geniální scénáristy Smoljaka a Svěráka přeci jen jedna z trochu slabších, anebo já to chalupaření nemusím. Přesto je zde spousta hlášek - člověka občas kousnou i blechy psí, kanálie sežere buchty a hlavně chčije a chčije. A bonusem navíc je to očumování Pražáků, kteří v deset ráno v posteli pořád ještě hnípou... Ukázka (Vodník): http://www.youtube.com/watch?v=UbAkVHoCLZM&playnext=1&list=PL37A15D41FB7E72DD&feature=results_video (25.12.2012)