Ostře sledované vlaky

"Váš dědeček hypnotizoval naše tanky osvobozující Prahu." Milošovi trpěl hroznou chorobou zvanou Ejaculatio praecox, tak se vyhnul službě podřezáním svých žil, čímž patrně spáchal sabotáž. Tomu rozumím, ale rozhodně by neměl zapomínat zvedat návěstidla, zapisovat telegramy a sundat si čepici při sexu. Mě to tedy docela bavilo a jako příslušník národa, který Vůdce označoval za "smějící se bestie", se přiznávám, že, na rozdíl od krvácející ušlechtilé krve na frontách, mě bavil světácký výpravčí Hubička, orazítkovaná Zdenička, rázná paní Hraběnka i pokakaný Přednosta. A když pan farář rozhodl, že vyléčení Milošova sexuálního problému uloží jako křesťanskou povinnost nějaké farnici, tak jsem na chvíli zapochyboval o svém odporu k církvi. Ale slova jsou slova a na zločinné restituci nakradeného majetku to nic nemění. (13.02.2017)

Možná jsem na monitor civěl stejně blbě, jako civěl Neckář z monitoru na mě, ale zkrátka jsem nemohl pochopit, co na tomhle filmu strýček Oskar z Ameriky viděl tak zajímavého, nevšedního, když vlastně celý film je zcela všední. Až na ten nevšední mužský problém ostrý jak břitva. Většinou mají muži opačné problémy. Přemýšlet při "tom" o fotbale a kor o tom českém, zvadne i Robert Rosenberg... (01.02.2014)

Osobní Milošův boj se svou "mužností" a boj za "svobodnou" Evropu. Nejen výborný kontrast jednoho, vůči ženám, bezmocného mladíka a fanaticky přesvědčeného služebníka říše,který je opravdu neuvěřitelně prostý a překrásný, ale hlavně začátek jedinečné atmosféry, kterou geniální spojení dvojice Menzel Hrabal poskytuje. Jiří Menzel se po Perličkách pevně zmocňuje otěží pábitelského vyprávění mistra Hrabala a nabízí nám nádhernou podívanou na jednu obyčejnou vlakovou stanici, kde se odehrávají "bezvýznamné" osobní příběhy. I když se zdá, že se válčí na jiné koleji a pouze v hlavě pana rady Zedníčka, realita se přiblíží až smrtelně blízko. Herci/neherci to dolaďují do dokonalosti a typicky česká, Oskarem ověnčená podívaná, může začít. (30.11.2012)

Tenhle film je opravdu povedený. Je jasné že Menzel a Hrabal je sázka na jistotu. Menzel točí svým poetickým stylem, ale nechává dost prostoru i pro různé Hrabalovy blbůstky, které činí film tak milým. Navíc se Menzelovi, potažmo hercům, daří převádět do filmové podoby, všechny ty hrabalovské exoty a to je pro tohoto autora asi to nejtypičtější. Filmový scénář tak funguje bez chyby. Herecké obsazení je samozřejmě také bezchybné, zejména Neckář, se na nesebevědomého ťunťu hodí. (23.07.2010)

Tenhle film mě těžce minul.V knižní předloze jistě fungoval, ale tady mě to nenadchlo. Nestihl jsem totiž nasednout do jednoho z ostře sledovaných vlaků, a už jsem to sledoval jen velmi nezúčastněně z peronu. Nejde o to, jestli Menzel je nebo není kvalitní režisér, ale jde o to, jak moc je to divácký režisér. A to pro mě rozhoduje. Mě jeho vlaky zrovna moc nebavily. Rozvláčné, s nezaměnitelným režijním rukopisem, kdy se věnuje nepodstatným věcem jednoho mladičkého eléva na železniční stanici, a to podstatné nechává jen v náznacích tak, abych si to jako divák domýšlel. To opravdu ve filmu rád nemám. Proč na to jít tak cudně, když se mohlo jít na milostné problémy mladíka bez servítek, a proč obsadit zrovna Neckáře, když se mohlo klidně volit z hereckých řad. I přes lehce znepokojivé a provokativní vyznění, je těch negativ zkrátka víc než pozitiv a je jedno, jestli film je významný, když já osobně bych se jeho dalšímu zhlédnutí bez vytáček vyhnul. Po vzoru razítkování ve filmu, dávám své razítko pro film, a to je: NEPROŠEL/ZAMÍTÁ SE. 40% (27.06.2012)