Skřivánci na niti
Komedie / Podobenství
Československo, 1969, 90 min
Režie:
Jiří MenzelHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Vladimír Ptáček, Naďa Urbánková, Vlastimil Brodský, Ferdinand Krůta, František Řehák, Leoš Suchařípa, Karel Mareš, Jiřina Štěpničková, Ladislav Šimek, Otakar Brousek st., Míla Myslíková, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Jiřina Třebická, Jan Vala, Stella Zázvorková, Tereza Bariová, Věra Galatíková, Eugen Jegorov, Vlasta Jelínková, Zora Jiráková, Miloš Kohout, Gustav Oplustil, Zdeněk Svěrák, Eva Blažková, Zdena Burdová, Věra Ferbasová, Věra Křesadlová, Eva Rubínová, Jiří Menzel, Bořivoj Fiala, Oldřich Janovský, Karel Hovorka st., Bohumil Koška, Miroslav Saic, Alois Vachek, Miloslav Balcar, Alena Frimlová, Hana Talpová, Rudolf Kalina, Jiří Kasík, Jan Teplý st., Jindřiška Gabriela Preissová, Antonín Gondolán, František Gondolán, Jiří Gondolán, Ondřej Gondolán, Vojtěch Gondolán, Rudolf Pešta, Vladimír Hrabánek, Antonín Samler, Jarmila Gybasová, Eva Vejlová, Helena Velenovská, Marie Benetková, Ivana Horká, Eva Podzimková, Jitka MolavcováObsah
-
SKŘIVÁNKY NA NITI natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiální text distributora)
SKŘIVÁNKY NA NITI natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. Komentáře uživatelů k filmu (199)
-
Helmut02
Velmi hezké vykreslení doby, ale jaksi mi tam něco chybělo. Jiří Menzel určitě natočil výrazně lepší filmy (Ostře sledované vlaky). Ale i přesto je to velmi dobrý film. Ještě lepší alternativa o 50. letech: Všichni dobří rodáci, Ucho(13.4.2009)
-
Gabretta
Zůstala jsem neoslovena. Nevím proč, ale vůbec mě to nenadchlo...(31.1.2010)
-
tomtomtoma
Další příjemná hořkosladká politická satira na 50. léta 20. století a zároveň nevšední filmová báseň, která trochu romantizuje špinavé prostředí šrotiště kladenského Poldi. Šrotiště je zajímavým symbolem místa odpadu bývalých kapitalistických živnostníků, intelektuálů a věřících, jako překonaných stavů ve správňácké komunistické době. A tak nucení brigádníci plní komunistické normy: věřící kuchař Pavel Hvězdář (Václav Neckář), který prožívá první lásku, profesor a knihovník (dobrý Vlastimil Brodský), který byl pro pravdivá slova po zásluze odstraněn na nucené práce, holiš Kudla (Ferdinand Krůta), bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa), cynicky připomínající možné tresty za nevhodné řeči, saxofonista (Evžen Jegorov), jako symbol kapitalistického hudebního nástroje, a bývalý mlíkař (Vladimír Ptáček), jediný dobrovolník a komunista, který byl pro trvání na správných komunistických postupech odstraněn do dolů taktéž. Druhou složku pracovníků šrotiště pak tvořily trestankyně, kopečkářky jako Jitka (Jitka Zelenohorská), láska a novomanželka Pavla, ši vášnivá Lenka (Naďa Urbánková). Výraznou postavou je důvěrník (dobrý Rudolf Hrušínský), jediný dělnckého původu, který paradoxně rukama nepracoval, ale nebývale chlípně využíval svého postavení. Pak je tu hlídač kopečkářek Anděl (Jaroslav Satoranský), žárlivý novomanžel ohnivé cikánky Terezky (Tereza Bariová). Nesmí se zapomenout na roztomilého ministra Kopeckého (Vladimír Šmeral), či uvědomělou svazačku (Věra Galatíková). Komunismus měl sloužit lidu, ale paradoxně lidi nejvíce trestal díky své absurditě a nedostatečné kvalifikovanosti mocných, kterým moc zachutnala více, než je zdrávo. Půvabné, cynické, vtipné, ale smutné v tom, jak jsou lidé schopni si ubližovat ve jménu lidu a zároveň proti němu.(3.5.2011)
-
Al Pacino
Maminko dávám tomuhle filmu 3*, protože mě ten film dějově moc nezaujal ani tam nebyl nějaký okamžik, který by se mi vryl do paměti. "To je dobře."(13.7.2011)
-
HH
No sice to trošku odlehčuje bolševickou zrůdnost, ale je tam spousta nápadů a skvělých hlášek(2.1.2004)
-
JimiH
Asi nejupřímnější Hrabalovská adaptace se správným vyvážením dramatických prvků a komediálnosti...(20.7.2007)
-
Mr.Roman
Krásna československá výpoveď o ťažkých časoch totality.. všetko je síce "len" naznačené no veľmi jasne a názorne. Určite jedno z najlepších Menzelových prepisov Hrabalovej poviedky.(22.2.2008)
-
Zevon
Moc pěkný filmeček. Jen té srandy a nadsázky nebylo ve skutečnosti tolik a lidé nebyli ani nebudou jen jedni zlí a druzí dobří, holt bohémský pohled se nezapře. Je škoda, že polistopadové generaci nic neříká ať je to z důvodu, že téměř nečte, nebo proto, že nechápe, proč jsme nešli do jiného obchodu, když v tom našem jsme museli stát frontu :-)(29.10.2008)
-
JoVanGogh
Skoro každý tu vkladá na začiatok nejakú citáciu z filmu, tak aby som nebola pozadu: *trééééésk stena na zem!* "Takto začínate nový život? Kokoti naničhodní.", "Dostaneš funkciu a už si myslíš, že hovno je tvoj strýc." toto je len zlomok z množstva nezabudnuteľných hlášok, ktorými sa Škovránky na niti len tak hemžia. Drsný výsmech poza chrbát budovateľskej doby, ktorá keď sa otočí, tak všetko nahodí pózu "ja nič, ja muzikant." Nečudujem sa, že na tento film toľké roky padal prach.(5.3.2009)
-
Jeand´Boa
Aneb další doklad toho, jak krásné je, když se krutá hořkost skloubí s krásným a lidským humorem...(10.6.2009)
-
Dimo
Poprvé jsem Skřivánky viděl docela jako malý a dodnes si pamatuji, jaký nepříjemně tíživý pocit zla a nespravedlnosti jsem z tohoto filmu měl. Což je, pro člověka tehdejších poměrů neznalých, dobrá prezetace tehdy běžného nakládání s inteligencí. A Ruda Hrušinský? Ten je ztělesněnou hereckou genialitou. Vážné doporučení pro všechny, kteří ještě neviděli.(16.9.2010)
-
smajly
Zvláštní film, který jakoby neměl děj v prvém slova smyslu a jehož začátek a konec poněkud splývají. V tom je ovšem jeho krása. Za takřka neměnného toku příběhu, odehrávajícího se na kladenském šrotišti, dokázal pan Hrabal a pan Menzel vykreslit jak jednotlivé charaktery hrdinů, tak i celého komunistického režimu, t.č. ještě bez lidské tváře. Je to film o lidech a o době ve které žili bez postranních úmyslů udělat z něj srdcervoucí drama nebo černou komedii. Režim padesátých let je zde vyobrazen jako výkvět despotického naivismu, není proto s podivem, že byl film po dvacet let zamčen v trezoru. I přes toto temné pozadí se divák občas neubrání smíchu způsobeného absurdními situacemi a inteligentními dialogy osazenstva šrotiště, kteří při třídění železného odpadu přemýšlejí o nekonečných otázkách života a lidské existence. Scénář, režie i herecké výkony jsou zde velmi povedené. 77%.(22.1.2012)
-
maeb
Dost možná nejlepším Menzelův film. Dojemné, smutně veselé, prostě vynikající.(31.5.2004)
-
Spectacle
Jen kvůli scéně parodující "slavného" ministra a hudebního teoretika Nejedlého tenhle film miluju! Kdo zná dobře tohoto destruktora československé kultury, musel se lámat v pase u každé věty jako já:)(19.9.2006)
-
Lewaso
Vynikající herecko-pocitový zážitek. Nikdo extra nevynikal, nikdo nezapadl. Taková lahodná houbová polévka, kde každý hříbek, liška i klouzek má svou chuť a patří tam. I když velmi menzelovsky melancholické, vždy z toho smutku vykvetla nějaká veselost (jak už jsme u Menzela zvyklí).(17.9.2007)
-
bolf!k
Z počátku chvílemi nijaké, ale postupem času to všechno začne zapadávat do celistvé výpovědi o jedné době. 85%(4.1.2009)
-
Celebrian
Pokud chcete opravdu skvostný zážitek, je téměř nutností si nejprve přečíst Bohouškův Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet. Myslím, že až poté člověk tu atmosféru ucítí plně.(15.2.2010)
-
ABLABLABLA
Velmi krásný film....nevím co víc dodat...prostě s lehkým humorem zde byla popsána situace za normalizace. Odehrával se tu milostný příběh mezi mladou dvojicí, kdy dívka byla kopečářka, čili byla jakoby ve vazbě a potom se z ní dostala, ale ve vězení byl zase on...velmi zábavná mi přišla svatba bez partnerů...(26.3.2010)
-
Banehallow
Jednoznačně nejvyšší možný rating. Krásný film z odporného prostředí. Vynikající počin. Poděkování Bohumilu Hrabalovi, potlesk Jiřímu Menzelovi.(8.7.2011)
-
Paity
Láska uprostřed kladenského šrotiště, i takhle banálně by se dal tento příběh popsat. Tak banální to však není. Vůbec nejsem proti, aby se něco podobného vysílalo školákům ve školách, aby se podívali, kam vede socialismus bez i s lidskou tváří.(2.6.2012)
