Vesničko má středisková

Natáčelo se v obci Křečovice (okres Benešov), Československo. (Tygrys)

V původní verzi scénáře se hlavní hrdina nejmenoval Otík, ale říkalo se mu Plachťák. Příběh se mnohokrát proměnil než vznikla konečná verze scénáře. (Stocki)

Ve vesničce Křečovice se natáčely i jiné filmy. Mj. zde vznikly některé scény z filmů Farářův konec či Není sirotek jako sirotek. (Stocki)

Snímek byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, ale v roce 1987 zvítězil dánský snímek Babettina hostina. (Stocki)

Na filmovém festivalu v Paříži získal v roce 1987 představitel Otíka János Bán cenu pro nejlepšího herce. (Stocki)

Televizní premiéru v lednu roku 1992 sledovalo přes sedm milionů lidí. (FateKEEPER)

Film vznikl v podstatě náhodou. Při revizi archivu bylo zjištěno, že námět k filmu Na samotě u lesa byl Zdeňku Svěrákovi proplacen omylem dvakrát. Z Barrandova tedy Svěrákovi navrhli, aby do druhého dne napsal na několik stran námět, který by se odložil mezi zamítnuté a proplacená částka by našla svůj cíl. O několik týdnů později se dostal onen námět do rukou Jiřího Menzela... a o realizaci filmu bylo rozhodnuto. (FateKEEPER)

Rudolf Hrušínský doporučuje svému pacientovi výlet do Pelhřimova, aby si prohlédnul krematorium. Ve skutečnosti se v tomto městě na Vysočině žádné krematorium nenachází. (duklak2)

Zdeňku Svěrákovi se původně vůbec nelíbilo, aby postavu pana Pávka hrál Marián Labuda. Režisér Menzel si to ale prosadil a nakonec Labuda roli dostal. (Elisebah)

Jediný film, ve kterém si zahráli tři Rudolfové z rodu Hrušínských. Kromě nejstaršího Rudolfa, jenž hrál pana doktora se tu objeví i jeho syn jako Drápalík a vnuk v roli mladíka, který se půjde dívat na televizi "až nastaví zrcadlo". Zároveň se jednalo o první filmovou roli tehdy teprve patnáctiletého nejmladšího Rudolfa. (Vojcl)

Pan doktor Rudolf Hrušínský doporučí pacientovi Jiřímu Lírovi návštěvu Pelhřimova. Jiří Lír se v Pelhřimově narodil. (Vojcl)

Turek se koupe v Panském rybníku blízko Neveklova. (M.B)

Slavná slina Zdeňka Svěráka byl ve skutečnosti vaječný bílek. Zdeněk Svěrák později zmínil, že držet bílek v puse bylo hrozné. (dimaggio)

Maskérna i kostymérna byla umístěna do křečovické hospůdky. (dimaggio)

Představitel Otíka János Bán si objednával jen rohlíky a pil jen pivo. Víc si toho totiž česky objednat neuměl. A tyto dvě slova "rohlík" a "pivo" odkoukal ze scénáře. (dimaggio)

Místo, kde si pan Pávek (Marián Labuda) v Praze na konci filmu vyzvedne Otíka (János Bán), je sídliště u stanice metra Háje (tehdy Kosmonautů) v ulici Opatovská. (navabaca)

Rudolfa Hrušínského (Drápalíka) při tvorbě sádrového odlitku odlévali do sádry celého, trvalo to několik hodin a několikrát se to nepovedlo. Po skončení natáčení mu sochu na památku režisér Menzel nechal přívézt. Hrušínský jí pak odvezl do své galerie v Plané nad Lužnici, kde se při potopách v roce 2002 bohužel zničila. (BLStryker)

Chyba ve filmu: Rumlena předvádí Otíkovi koupelnu se sprchou, která ale nefunguje, se slovy „oni to ještě nepustili.“ Na WC, které je součástí koupelny, ale voda teče. (pávek)

Doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve filmu doporučuje návštěvu Pelhřimovského krematoria. Ve skutečnosti v Pelhřimově žádné krematorium není. Teprve po pětadvaceti letech se město, údajně unavené vysvětlováním turistům, že zde žádné krematorium nikdy nebylo, rozhodlo budovu z recese vystavět a při prvním zkušebním žehu nechat shořet, zatímco hasiči s historickou stříkačkou a lidé tvořící živý řetěz s kbelíky se oheň snažili "uhasit". Požár se však rozhořel skutečně, takže museli zasáhnout opravdoví hasiči, aby plameny nepřeskočily na blízký Kulturní dům. Na místě dnes stojí pamětní deska, na kterou se dá doptat na informacích jako na pelhřimovskou "pamětihodnost". (Kroup4)

Americký film Harpuna, který se v komedii objevil a který má nastavovat nemilosrdně zrcadlo měšťácké společnosti, v níž je dolar alfou a omegou života, ve skutečnosti neexistuje. Smyšlené je i jméno režiséra Francise S. Jonese. (HONXX)