Reklama

Reklama

VOD (1)

Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už v roce 1728 Johnem Gayem a o dvě stě let později Bertoltem Brechtem. Příběh je zasazen do dvacátých let, ale mohl by se samozřejmě odehrávat kdykoli. Hra má precizní dramatické vyklenutí a dlouhé, hutné monology. Práce Jiřího Menzela spočívala ve zvizuálnění předlohy a v nutném krácení textu. Scénosled je částečně pozměněný. Atmosféru na pomezí divadla a reality předznamenává kreslená opona pod úvodními titulky. Spojením Havlova brilantního textu s Menzelovým filmařským uměním vzniklo dílo, které diváka pobaví hravostí a okouzlí atmosférou. (Česká televize)

(více)

Recenze (94)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Oblíkám se a chystám se na pivo, když v tu ránu v televizi naskočí film, o kterém nic nevím, a kde se v titulkách objeví jména jako Vetchejch, Labuda, Hrušínští nebo Abrhám a režíruje to samotný Menzel. No a tak rychle letím pro alespoň petku a těším se, že se na film podívám doma a ještě si k tomu dám čerstvě čepovaný pivo. Výsledek je ale k nasrání, znudění a ještě k tomu je vypitá petka, což je ve všech třech případech negativní bod toho večera. Film je teda špatnej a už ho nechci nikdy vidět, protože teď vím, že jsem do tý hospody měl jít. ()

gouryella 

všechny recenze uživatele

Presto, ze byl film obohacen mezinarodni hvezdou – Jeremy Irons – a je plny ceskych hvezd neprinesl mi vetsi divacky zazitek. Jen slabsi prumer. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Vynikající Havlova adaptace Žebrácké opery Johna Gaye neunikla pozornosti Jiřího Menzela, viděl jsem jak jeho verzi divadelní, tak samozřejmě i tuto filmovou, a obě nezapřou skvělý text i režijní mistrovství - navíc Mackeath s tváří a charismatem Josefa Abrháma je skutečně neodolatelnou postavou. Je chvályhodné, že se takovéhle doslova čítankové divadelní opusy zaznamenávají i na medium nepoměrně stálejší a dlouhodobější, než jsou divadelní prkna...i když tohle samozřejmě není pouhý záznam, ale plnohodnotný celovečerní film. Neprávem trochu pozapomenutý a naprosto podhodnocený... ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Docela pěkné. Nevím, jestli adaptování tohohle Havla bylo vhodné pro pábitelského Menzela, ale v rámci jisté měkkosti, která se s ním táhne, to dopadlo dost dobře. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Když Menzel a Havel spojili síly, tak každý čekal zázrak, ale bohužel opak byl pravdou. Jejich hvězdná aura totiž vyprchá až překvapivě rychle. Z režisérské židle je cítit únava a rádoby vtipné fráze nedopadají na úrodnou půdu. Televizní vizuál tomu také moc neprospívá a z bídy film nevytrhne ani nejlepší možné obsazení, které svého času mohli dotáhnout na plac. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Veliké a milé překvapení. Má počáteční nedůvěra k dílu byla ihned smetena úvodním procesem krádeže, který mě okouzlil. A stejně tak to bylo vlastně s celým filmem. Žebrácká opera zaujme svým nadhledem, noblesností, lehkostí, decentním humorem, hudbou (pěkná a neobyčejně pasující titulní znělka) a v neposlední řadě hereckými výkony (Abrhám, Labuda, Hrušínský, Šafránková a další; štěk Ironse jsem však příliš nepobral). Příběh se postupně zamotává, přibývá intrik, zvratů a absurdních situací. Žebrácká opera není komedií, která by nabídla salvy smíchu, vyvolává spíše neustálý divákův úsměv a vládne hlavně dialogy a monology, které jsou opravdu výborně napsané. Na druhou stranu, já osobně tohle dílko beru jako odlehčenou komedii a nemíním v ní hledat nic víc, to už přenechám jiným. Podobně jako o dva roky mladší Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina nesmyslně podhodnocený a nedoceněný film (k absolutoriu mi chybí jen lehce vyšší koncentrace vtipu a přebývá směrem ke konci trochu rozvláčnější tempo). "I na ty ženské si naleznete čas." - "Musím si ho nalézt, protože na ženské trpím. Řekl bych dokonce, že jsem cosi jako děvkař." ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Já si kupříkladu vůbec nemyslím, že Jiří Menzel byl někdy dobrý režisér. Mám za to, že byl dobrým detektorem (že zkrátka "měl čuch") na výjimečné autorské osobnosti (Havel, Hrabal, svého času Svěrák atd.), stejně laskavé jako ostře ironizující a nekompromisní v pohledu na svět a jeho zachycování - a že ačkoli on sám je všechny chápal příliš cukrkandlově a mechanisticky, což se pak projevovalo v jeho přístupu, nějakým zázrakem se většinou podařilo, že ty jejich koncepty byly dost silné a svojské, aby přes něj do jeho filmů prosákly, aniž by se tím daly příliš zruinovat či oslabit. Možná že právě slabý režisér a obdivovatel Menzel jim tak nejlépe prospěl. ***** Proto jeho vyjádření, že Žebráckou operu považuje za svůj nejhorší film, kde se toho spousta nepovedla, mě nijak nerozptyluje, a zpětně se nad tím spíš usmívám. Ta hra se tu do filmu převtělila úplně sama, herci si to utahování šroubů v mlýnku do sebe se zavinujících, kumulujících a čím dál strmějším samospádem se spirálovitě provokujících monologických replik ďábelsky užívají, kostýmy i interiéry pak jen vtipně a elegantně podtrhují divadelnost a odtrženost od autentického života, čili kvality, kterými se podobné vyjednavačské chování vyznačuje právě i v každodenní realitě a díky němuž nabývá stejné absurdní povahy, jaká se předvádí ve filmu a která je vlastním tématem Havlovy (výjimečně nepůvodní, a o to ještě výmluvnější) hry, této i jiných. ***** Ostatně, jak píše mj. Žantovský ve své nedávno vydané biografii Václava Havla, Andrej Krob, když hru režíroval poprvé, v normalizačním režimu, na zapřenou, ve stodole vedle Hrádečku, sám považoval zpola povolené a ostře sledované soukromé představení pro přátele v pronajaté vesnické hospodě za soustavnou řadu průserů, ačkoli asi třísethlavé publikum, které se tam tehdy pod (posléze vykonanou) hrozbou přísných pracovních i osobních postihů sešlo, to dodnes považuje za strhující a nezapomenutelný, vnitřně osvobodivý zážitek. Tak nezničitelná vnitřní struktura té hry je. *** A objevila jsem v té tisícistránkové knize i pasáž, kterou si zde dovolím ocitovat, protože Žantovského komentář k Havlově hře přiléhavě sedí i na tenhle film, do nějž hra nonšalantně a jakoby samovolně reinkarnovala, menzel nemenzel: "Satiričnost Gayovy předlohy, v niž se autor vysmíval zlozvykům politiků své doby [...], Havla okamžitě zaujala. Tak jako jeho adaptace měla i Gayova přeloha dva kmotry v jeho současnících mezi morálními satiriky, Jonathanu Swiftovi a Alexanderu Popeovi. Havel nicméně dovedl téma všudypřítomné korupce a morálního rozkladu ještě dále. Nebral si na mušku pouze slabosti bohatých a mocných, jako to činil ve své adaptaci Brecht, ale vykreslil společnost, v níž jsou pojmy pravdy a spravedlnosti podřízeny účelovosti, a jejichž příslušníci, bez ohledu na jejich postavení, které je navíc pomíjivé a vzájemně zaměnitelné, odsouzeni k životu plnému přetvářky, zrady a vzájemného udávání ke škodě všech. S výjimkou "poctivého" a ke zkáze odsouzeného zloděje Filche není mezi postavami hry žádný morální rozdíl, ať už se jedná o zločince jako Peachum a Maceheath či představitele spravedlnosti jako šéf policie Lockit. Nejenže jsou ti z nich, kteří slouží spravedlnosti, stejně - či ještě více - zkorupovaní jako ti, kteří slouží zločinu, ale nikdo si nemůže být zcela jistý, kterému z obou v dané chvíli právě slouží. V Gayově příběhu nalezl Havel dokonalý příměr pro zkorumpovanou společnost, v níž nikdo není nevinný a všichni se chtě nechtě podílejí na zločinu. --- Jiná konvence (či spíše její popření), kterou si Havel na rozdíl od Brechta od Gaye vypůjčil, je používání "vybraného" jazyka pro rozhovory i mezi těmi nejpokleslejšími kriminálníky, díky němuž se intelektuálové a kultivovaní snobové ocitají v jednom pytli s ostatními. Jak říká Žebrák v Gayově původní verzi: 'V celém představení lze pozorovat takovou podobnost mravů v životě džentlmenů i chudáků, že lze těžko určit, zda ve svých módních neřestech napodobují džentlmeni lapky či lapkové džentlmeny.'" (str. 156-157 knihy HAVEL, ale jinak se Žantovský Žebrácké opeře, jejímu psaní, nehraní, hraní i dopadu na autory i audienci věnuje na mnohem větší ploše a informace jsou to dost zajímavé a případné.). ***** () (méně) (více)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Lepší než Fešák Hubert. I když Pabstova verze je samozřejmě někde úplně jinde... tohle sexuální řádění, hlavně ve vězení, si dám líbit. Díky pracovníkům Filmboxu za neúnavné reprízy a nyní již také CČV za DVD! :) ()

sud 

všechny recenze uživatele

Po sametové revoluci se situace v Českém filmu radikálně změnila. Přišli noví režiséři a ti staří buď točit přestali, nebo rezignovali na své umění a začali točit kraviny pod vidinou peněz. "Žebrácká opera" nepatří ani tak moc do jedné z těchto kategorií. I sama předloha je již dost slabá. Herci jsou v tom dobří, ovšem kde nic tu nic. Ani Jeremy Irons to nezachránil. Pár scén však stojí za podívanou a slededování filmu nepůsobí fyzickou bolest. Ovšem kdyby jej v televizi někdy opakovali a někdo, kdo by se na něho chtěl podívat a náhodou ho promeškal, vůbec nemusí truchlit. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp!"                                                                                                                             I když se nabízí srovnání s Fešákem Hubertem, příběh plný zvratů a situační komika připomíná spíš Wodehouse. Základní dějová linka je nosná, dialogy jsou vtipné, postavy jsou dobře zahrány, přesto něco chybí. Možná to byla snaha uvést v krátké době "něco od Havla", nevím, jestli tlačil čas, zřejmě chyběli peníze, zkrátka šance nebyly zcela proměněny. Mrzí to o to víc, že jde o zajímavý kousek s dobrým hereckým obsazením. Technická kvalita je špatná. Překvapila mě i kamera. Byť se jedná o dvorního Menzelova kameramana, jsou některé scény tak špatně nasvícené, že na herce není pořádně vidět. Přesto má snímek řadu pěkných scén a není vyloženě špatný. Jeremy Irons si svou epizodku jak se patří vychutnal. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Kdysi před lety se mi tenhle humorný snímek v takřka divadením hávu docela líbil, nemyslím si však, že bych to ve svém tehdejším věku plně pochopila... Ale nějak mě vůbec neláká si "Žebráckou operu" někdy zopakovat. 55% ()

PinPrick 

všechny recenze uživatele

U Jiřího Menzela mám pocit, že se jeho filmařský vývoj zastavil někde v polovině 80. let. Od té doby jakoby ztratil veškerou filmařskou invenci a schopnost natočit na české poměry výborný film. Stejně tomu tak je i u Žebrácké opery. Přitom předlohu má více než dobrou. Havlova hra na motivy Johna Gaye nese výrazné alegorické motivy a je silnou výpovědí tohoto autora. Žebrácká opera není filmem špatným, ale rozhodně ne dobrým. Je to takový klasický český průměr. Občas se objeví nějaká vtipná scéna, herci zahrají svůj standard a zbytek se vyplní „nějakými“ dialogy. Ty jsou tady ale značně okleštěny, takže co mohlo v původní divadelní verzi působit silně, tak ve filmu vymizí někam do ztracena. Žebrácká opera je bezkonkurenčně nejhorší film Jiřího Menzela, který jsem viděl. Chybí tu pro něj tolik typické momenty - jeho poetismus, literárnost, laskavý humor a možná i faktor jménem Hrabal. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Poté, co jsem nedokázal dočíst Brechtův Třígrošový román, otráven z jeho těžkopádné tezovitosti a odloživ ho někde v rozečtené třetině, jsem si pustil tento pozamenutý snímek, abych viděl, jak se se stejnou gayovskou látkou popasovalo autorské duo Menzel & Havel. Žel, film mě iritoval téměř stejnou mírou jako zmíněný román. Vyloženě mi nesedlo celkové pojetí této adaptace, její výtvarná stylizace, nadsázka i přemíra rozkošatělých vzletných dialogů, stojících v ostrém kontrastu s jejich hereckým podáním (v Žebrácké opeře jsou mimochodem pozoruhodně rovnoměrně přítomny herecké výkony příšerné i vynikající). Přitom paradoxně právě výrazný rukopis dramatika Havla vnímám na tomto filmu jako to nejcennější, a kupříkladu většina Abrhámových replik mi přišla skvostná (pod scénářem jsou podepsáni Havel i Menzel, netuším tedy, zda druhý jmenovaný nějak do dialogů zasahoval, či nikoli). V kontextu doby vzniku se jedná jistě o dosti unikátní filmový počin, osobně ho ale shledávám jako umělecky nepřesvědčivý, nudný a tak trochu i žinantní - to považuji za neradostný úděl všech, kdo se rozhodnou adaptovat pro české diváky zahraniční předlohu, včetně cize znějících jmen všech postav. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Přímý důkaz toho, že Václav Havel byl daleko lepší spisovatel, než politik. Jeho pojetí světa, ve kterém ani poctivý zloděj nechce dělat své řemeslo a ve kterém se uznávají jen záporné hodnoty, je skutečně trefné. Naneštěstí se některé praktiky ze snímku v následujících letech vývoje našeho státu staly skutečností. I tím je ovšem snímek originální. Nejlépe slouží ti, kteří nevědí, že slouží Věta, která vystihuje celé vyznění filmu, ale i současného tržního systému. Krásné a proradné ženy, vynikající sloh, který do dokonalosti upravuje Abrhámova filozofie vztahu muže a ženy, celkově perfektní herecké výkony (Labuda, Hrušínský i Abrhám excelují) i doprovodná hudba. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Na první pohled jakoby se zdá, že v polistopadové rozjitřené náladě bychom těžko hledali aktuálnější námět, jakým byla stejnojmenná Havlova hra. Bohužel film přišel ve špatný okamžik. Jak se z přiloženého bonusového slova režiséra Jiřího Menzela dozvídáme, barrandovské filmové ateliéry v čele s ředitelem Václavem Marhoulem tehdy razantně smetly ze stolu všechny rozpracované a chystané projekty, čímž de facto odsoudily i Žebráckou operu. Jak Menzel trpce vzpomíná, odbytý zůstal nejen scénář, ale zejména celková stavba, v závěru okleštěná v statické ateliérové monology. Mě bohužel nezbývá, než jeho slova potvrdit. Zatímco úvodní seznámení s hlavními protagonisty nespotrádá vtipnou pointaci a karikaturní nadhled, v následujících minutách se děj proměňuje v nefalšované nudné pronášení dlouhých filozofujících monologů, které ve filmu utrpěly snad nejvíce šrámů. To, co mohlo (a jistě mělo) na jevišti působit zajímavě, okázale, s přesně dávkovanou směsí ironie a sarkasmu, se na plátně stává neživotným sledem těžko stravitelných pouček a frází. Částečnou záchranou se zdají být herecké výkony, zastupované s až rozkošnicky poživačným elánem (Labuda, Freimanová, Vízner, Vetchý, Divíšková, oba Hrušínští); vedle Abrháma a Šafránkové bych vyzvedl dojemně tragikomickou figurku Jiřího Zahajského, který si z přítomných protagonistů vedl asi nejlépe. Prohlásil-li sám Menzel, že Žebráckou operu považuje za svůj nejšpatnější film, není to výrok do prázdna. Vinou systematické likvidace pozůstatků minulosti se zlikvidoval zárodek budoucnosti a řeknu-li to silně nadneseně, sametová revoluce smetla samotného Havla. V nastalém víru společenských proměn najednou nebyl čas na toho, kdo ještě před chvíli patřil mezi miláčky národa. Neuvěřitelné, jakými paradoxy tato země překypuje. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

K Menzelově Žebrácké opeře jsem měl vždy trochu zvláštní vztah. Na jedné straně zde funguje snad vše, co by ve filmu tohoto typu fungovat mělo: scénář s povedenými dialogy (i metaforickým přesahem směrem k totalitní společnosti), skvělí herci (mezi nimiž si obzvlášť užívám Rudolfa Hrušínského v jedné z posledních rolí) i slušná retro atmosféra podpořena zdařilou hudbou. Film vychází z divadelní hry, takže vytýkat mu jistou divadelnost by asi nebylo úplně fér. Série zvratů za zvraty v druhé polovině může trochu navozovat pocit překombinovanosti, ale vše zapadá, dává smysl a spěje k dobré pointě v rozehraném obrazu společnosti podsvětí. Nenapadá mě toho moc, co bych konkrétně vytkl, akorát přesto nejsem vůbec nadšený, jak bych očekával. Dlouhé filosofické dialogy muže a ženy (nejen v temném prostoru vězeňské cely) jistě mají své kouzlo, ale čím jich bylo postupně víc a víc, tím mě postupně začly otravovat. Menzelovy filmy vždycky zaváněly osobitou poetikou, která mě upoutávala a k poetickým příběhům z pera Vančury, Hrabala i Svěráka se narámně hodila, ale skloubení s Havlovou divadelní hrou asi k Menzelově poetice dohromady prostě nejde a zdaleka nevytváří tak jedinečný podmanivý celek, jak tomu bylo u předchozích režisérových filmů. V silném kolísání mezi třetí a čtvrtou hvězdičkou jsem se tak ustálil nakonec na těch třech. 65% ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu... () (méně) (více)

heyda 

všechny recenze uživatele

V podstatě hodně povedený film se spoustou humorných scén a barvitým scénářem. Herecky tomu kraluje Marián Labuda, Josef Abrhám a Rudolf Hrušinský. Jediné, co bych mohl vytknout, je fakt, že se pohybuje na hraně divadla a filmu. Množství scén tak vyznívá pateticky, což bych v divadle bral jako samozřejmost, ale na filmovém plátně mi to tak úplně nesedělo. 75% ()

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama