Amerika

Podle mě nespravedlivě podceňovaný film, který by si zasloužil červenou barvu. Knihu jsem nečetla, nicméně četla jsem od Kafky jiné věci, a typické atributy jeho tvorby, jako je jedinečná a těžko popsatelná atmosféra, tíživost, nedovysvětlené pointy, náznaky a nedořešená tajemství, na mne byly z Ameriky přeneseny. Dekorace a kulisy, jakkoli byly papundeklové, pro mne ve filmu fungovaly a naopak podtrhly vzezření popisovaných let. Co mne ale odradilo od páté hvězdy bylo (možná záměrné, ale i tak nepříjemné) přehrávání jedné z hlavních ženských hrdinek (Jaroslava Rytychová) - nebo to můžeme nazvat hereckou stylizací, pokud to měl být záměr. Každopádně bylo jako protipól k úspornému, ale působivému herectví Lábuse a Dejdara. I Landovský byl celkem věrohodný. Ovšem Kaiser ze své typicky groteskní roviny, jakkoliv se snažil, nevybředl a mohl za to i ten jeho titěrný copánek. Toto však nezmiňuji coby výtku. Ať už byl záměr jakýkoli, výsledek prostě působí. (23.03.2014)

Vladimír Michálek jako režisér umí, což prokázal například u filmů Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala a Babí léto. Jako svou prvotinu si v roce 1994 ale zvolil nesmírně těžkou látku na zfilmování. Jako motiv si vybral nedokončený román Franze Kafky Nezvěstný. Jeho snaha vyšla z mého pohledu tak napůl. Atmosféra byla výtečná, čemuž pomohly spíše divadelní kulisy a interiéry. Obsazení bylo dobré a herecké výkony slušné. I ten Martin Dejdar to nakonec zvládl, i když jsem o něm nejvíc pochyboval. Vcelku to bylo ale takové neslané nemastné. Kafka není moc „filmový“ spisovatel. Pokud jej máte rádi, je rozhodně lepší ke čtení. V něm si člověk vždy najde tu svou vrstvu, která mu nejvíce vyhovuje a nemusí brát tu jednu konkrétní od tvůrců filmu. Taky mi k celému filmu nesedla hudba. Ač mám Lucii rád a její písničky se mi velmi líbí, sem se to vůbec nehodilo. Jako režisérskou prvotinu a vzhledem k náročnosti předlohy, to hodnotím za slabší tři hvězdy. (13.03.2024)

Naprosté nepochopení předlohy a neschopnost dotáhnout Kafkovu myšlenku do konce. Dokud se jede podle Kafky, má to grády, ale poté autory přestalo bavit domýšlet, jak to mohlo být dál, a natočili si road movie z výletu po USA bez jakékoliv další zápletky nebo myšlenky a pointy. Přičemž vše směřuje jen k odpalu závěrečné písničky. Jó, kdyby to natočili tak, že strýček v pozadí vše organizuje, přičemž Karel se zatvrdí a bude mu chtít ukázat, že není žádný nýmand, mohlo by jít o něco zcela jiného. V závěru by pak byl tvrdší, než strýc, a mohlo to končit scénou, kdy strýček s úsměvem pokývá hlavou a řekne: Vítej do rodiny. To by člověka mrazilo. Ale takhle je to jen selanka. (24.12.2018)

Prvotina Vladimíra Michálka, ve které exceluje především Jiří Lábus v roli strýčka hlavního hrdiny Karla, v podání Martina Dejdara, který příjíždí do Ameriky ke strýčkovi na doporučení svého otce. Vynikající stylizace, perfektní kulisy, krásné makety lodí a Ameriky dělají z tohoto snímku zajímavý originál. Ne každému se proto Amerika bude líbit. Slovo originalita je zde zcela na místě. Kromě Lábuse ve filmu ještě zaperlil Jirka Schmitzer jako nenapravitelný norek a Oldřich Kaiser jako zabiják a jeho "bodni se!!", z jeho úst vyznívá hodně přesvědčivě a mrazivě. Holt Michálek ví, co točí a je rozhodně náš jeden z nejlepších, ne-li nejlepší současný režisér. (24.02.2011)

Musím přiznat, že Kafka mi nic neříká a ani nemám v plánu si ho doplňovat. Kdybych o vztahu filmu s Kafkovým románem nevěděl, řekl bych, že se jedná o snímek inspirovaný něčím orwellovským. Ponurá atmosféra je protkána celým filmem a neméně výrazně ji doplňují povedené kulisy kontinentu za Atlantikem. Snímek se mi ale netrefil do noty, přestože Michálkovy filmy mám docela rád. Nic naplat, sorry Dejdare. (12.02.2013)