Prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky s názvem „Nezvěstný“. Mladík Karel Rossman (Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však zničí setkání s dcerou bankéře Pollundera Klárou (Jarka Rytychová). Rossman se tak záhy ocitá v bahně přístavu, kde se seznámí s opileckým topičem (Schmitzer)... (J.Connor)
Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie).
Dalsi z filmu Vladimira Michalka, ktery ac opet zcela odlisny od ostatni jeho tvorby zaujima vyraznou vizualni strankou pribehu a skvelou hudbou od skupiny Lucie.
Už ve svém režijním debutu Vladimír Michálek dokázal, že nejen osobitá výtvarná stylizace, ale i celková formální stránka bude do budoucna jeho největší předností. Volný přepis Kafkova románu, který dal dohromady společně s kameramanem (!) Martinem Dubou, však postrádá jakoukoliv chytlavost. Děj nemá dominantní postavení a pouze režisérovi slouží k osobitému odvyprávění, v němž se zajímavě spojují velkolepé ale chladné interiéry, s „divadelně“ pojatými exteriéry, u nichž našla uplatnění triková kamera. Herecká sestava divadla Ypsilon se herecky silně odlišuje. Martin Dejdar nejistě kolísá a jeho počáteční vyjukanost z velkého světa či emoční projevy na konci, jsem mu nějak nebyl schopen uvěřit. Modelka Jana Rytychová ve své jediné filmové roli uplatní přesně to, proč si ji režisér vybral – svůdná krása bez dalších přídavků. Kdybych neviděl Občana Kanea, tak bych Jiřímu Lábusovi dokázal uznat okázalého starce i s jeho honosným sídlem. Bohužel tato přehnaná inspirace v nejslavnějším díle Orsona Wellese je ke škodě i samotnému režisérovi, který ale později dokázal, že umí mnohem víc.
Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?...
Amerika mě příjemně překvapila hlavně svou temnou výpravnou stránkou (kromě závěru samozřejmě). Kafkovi romány neznám, ale mám z filmu takový pocit, že adaptace se alespoň po vizuální stránce povedla. Ale je to jen můj pocit. Stejně tak bych mohl polemizovat o herectví, které zde tvoří výkony (hlavně Lábus a Dejdar) vhodné tak pro televizní reklamy. Herci velice přehrávají a mě by zajímalo, jestli se tak dělo úmyslně. Závěr mi připomíná tak trochu "zelené" finále v Blade Runnerovi. Ridley Scott původně takto svůj film nechtěl zakončit. Stejně tak to neměl bezpochyby v úmyslu ani Kafka. I přes všechny připomínky ale Amerika dokazuje, že tvorba Vladimíra Michálka je velice rozmanitá. S Michálkem vždy trefa do černého.
Ale je to jasná páka, že Kafku je lepší číst. Už jen proto, že film nabízí člověku jenom jeden kokrétní výklad oproti knize, která může mít tolik vrstev jako cibule.
RIVER FILM FEST - Festival nad řekou 2009 - WORLD OF JOSEF K. - Svět Josefa K. - Kvůli mé nejlepší písni právě z tohoto filmu jsem na tomto festivalu porušil tradici a navštívil film který znám a který si kdykoliv můžu pustit. A nelituji, byl to úžasný zážitek... Ve filmu hrají tři herci které opravdu nemám rád - Pavel Nový, Jiří Lábus a hlavně Martin Dejdar, ale nedokážu si představit někoho jiného v jejich rolích... Zahráli více než úžasně... A závěrečná scéna s melodií Ameriky... Nádherné.. - 90%
Krásně potemnělá vizuální stránka, na české poměry hodně atypická věc. Vladimír Michálek prostě talent má (až na ten Abděl Exit:), to mi nikdo nevymluví.
Velmi sympatický počin v rámci českého porevolučního filmu. Vůbec nejvíc mě oslovilo výtvarné zpracování od Róny a architekta Goetze. To se opravdu v našich luzích a hájích jen tak nevidí. Skvělá je i muzika, není od Lucie, ale jen od Dvořáka s Kollerem za asistence Hladíka jr. a dodává filmu správně ponurou atmosféru. Té Lucie se dočkáme až na konci (Pápapápá). V neposlední řadě z toho kouká ta kafkovština a člověk dostane hodně prostoru a témat k přemýšlení: Jediné co trochu vázne jsou pro mě herecké výkony.
