Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky „Nezvěstný“. Mladík Karel Rossman (Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však zničí setkání s dcerou bankéře Pollundera Klárou (Rytychová). Rossman se tak záhy ocitá v bahně přístavu, kde se seznámí s opileckým topičem (Schmitzer)... (J.Connor)

(více)

Recenze (188)

Houdini 

všechny recenze uživatele

Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 1 : Herec VR - Jiří Lábus + 5 nominací: Herec VR - Jiří Schmitzer, Výprava, Výprava, Hudba, Zvuk ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Už ve svém režijním debutu Vladimír Michálek dokázal, že nejen osobitá výtvarná stylizace, ale i celková formální stránka bude do budoucna jeho největší předností. Volný přepis Kafkova románu, který dal dohromady společně s kameramanem (!) Martinem Dubou, však postrádá jakoukoliv chytlavost. Děj nemá dominantní postavení a pouze režisérovi slouží k osobitému odvyprávění, v němž se zajímavě spojují velkolepé ale chladné interiéry, s „divadelně“ pojatými exteriéry, u nichž našla uplatnění triková kamera. Herecká sestava divadla Ypsilon se herecky silně odlišuje. Martin Dejdar nejistě kolísá a jeho počáteční vyjukanost z velkého světa či emoční projevy na konci, jsem mu nějak nebyl schopen uvěřit. Modelka Jana Rytychová ve své jediné filmové roli uplatní přesně to, proč si ji režisér vybral – svůdná krása bez dalších přídavků. Kdybych neviděl Občana Kanea, tak bych Jiřímu Lábusovi dokázal uznat okázalého starce i s jeho honosným sídlem. Bohužel tato přehnaná inspirace v nejslavnějším díle Orsona Wellese je ke škodě i samotnému režisérovi, který ale později dokázal, že umí mnohem víc. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie). ()

gouryella 

všechny recenze uživatele

Dalsi z filmu Vladimira Michalka, ktery ac opet zcela odlisny od ostatni jeho tvorby zaujima vyraznou vizualni strankou pribehu a skvelou hudbou od skupiny Lucie. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Expresivně reflektovaný americký sen... S Kafkovým Nezvěstným to nemá příliš společného (snad jen vykostěnou hrubou dějovou linku), ale i tak má Michálkův celovečerní debut cosi do sebe...atmosféru, zajímavou vizuální stránku, výtvarnou stylizaci a skvělou hudební složku... ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?... ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Ale je to jasná páka, že Kafku je lepší číst. Už jen proto, že film nabízí člověku jenom jeden kokrétní výklad oproti knize, která může mít tolik vrstev jako cibule. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Dokonale odtažité…prostředí, lidé, atmosféra, zkrátka celý film. Mladé ucho Dejdar, jehož každé polknutí, v tom dusnu co ho obklopuje, divák absolvuje s ním, pak naprosto démonický Lábus, úchylný lotr Kaiser a zkrachovalec Schmitzer. Výborně podané vystřízlivění, stejně jako část „v nouzi poznáš přítele“, dějově mi to kazil jenom ten konec, který mě krapet znechutil, avšak naštěstí k němu pěkně hrála Lucie, což byl promyšlený tah (a vůbec celý soundtrack byl fajn). Výtku bych ale měl k exteriérům, které bohužel působily skoro směšně. Celkově i s ohledem na to, že to byl Michálkův debut, dávám ještě slabší 4*. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

V těhle letech už se retro filmy uměly, ale zase do nich nedošlo umění. Neuvěřitelně špatné ženské herecké výkony. Ale věřím, že v budoucnosti se mi to možná uleží... I když. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Že Ypsilonka a Kafka půjdou dohromady, jsem si docela dokázal představit. Ale že se k tomu všemu budou tak moc hodit i triky jako od Karla Zemana, fantastické kulisy Jaroslava Róny kombinované s nejrůznějšími skutečný interiéry a také orchestrálně - elektronická hudba Michala Dvořáka Davida Kollera... To už mě více než mile překvapilo. Film je takřka úžasný, místy se sice trochu vleče, ale pomalejší tempo vždy zachraňují herci v čele s dokonalým Jiřím Lábusem (když jeho postava zmizí z děje, začne Americe něco důležitého chybět). Na rozdíl od některých kolegů diváků si ovšem ani trochu nemyslím, že konec je happy end. Ale možná se pletu. Kdo ví, je to přece jenom Kafka od Ypsilonky. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Film "Amerika" je inšpirovaný literárnym dielom "Nezvestný". Je to nedokončený román pražského spisovateľa židovského pôvodu Franza Kafku. V roku 1994 túto predlohu spracoval do filmovej podoby český scénarista a režisér Vladimír Michálek. Od vtedy čo som videl jeho film "Je treba zabiť Sekala" má môj rešpekt a uznanie. Snímok "Amerika" sa mu tiež velice vydaril. Natočil výbornú postmodernistickú sociálnu drámu. Vizuálne i atmosfericky je to silne pôsobivé. **** ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

On to ten podvyživený hebrejský němčour nedopsal, co? No, je to vidět. Kafku přenést do vizuálna, to je úkol nadlidský, patrně nemožný, ovšem o to více láká. Pěkně si tak pohrát s depresivnem a beznadějí, kámoši museli Michálkovi závidět. Není to pokakané, některé scény kafkovinou přinejmenším zavání. Hudba Lucie se k danému tématu tak evidentně nehodí, až relativně sedla a přinejmenším nic nekazí. Ozák asi není nejlepší variantou pro osudem smýkaného Rossmanna, ale co už. Nechci nikoho zrazovat, vidět by měl kdejaký pseudointoš, řadil bych do povinné výbavy kavárenských cintálků. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Jediné kvalitní dílo od Kafky je Proměna, kterou zfilmoval někdo jiný. Ameriku dal Michálek, a to způsobem citlivým, vnímavým a navýsost uvěřitelným. V rámci českého filmu jde o super kus, výkony erců jsou ojedinělé, dokonce i Dejdár a Kaiser skutečně hrají divadlo a ne trapárny z Y. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Obával jsem se zklamání, ale bylo to ještě horší, než jsem se obával. Ne po formální stránce, ale nepochopením předlohy. Udělat z depresivního Kafky, který sice uměl dělat humor, ale vždycky humor velmi temný, udělat z něj ve výsledku optimistický film, je špatně. Román zůstal nedokončený, ale zřetelně nesměřoval k happy endu, který jsem zde shlédl. Podstatné části knihy vypustit, ale nelogicky do někam za polovinu naroubovat konec z jiné Kafkovy knihy (Procesu) - za to by je autor proklel. Amerika je složitý, mnohovrstevnatý román, možná adekvátně natočit nejde, ale pak ať se tedy netočí. ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejzajímavějších porevolučních domácích filmů s nejlepší filmovou písní. A to je to debut ... Jarka Rytychová bohyně. ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Dusivá atmosféra, depresivní (přesto okouzlující) vizuální stránka a všudypřítomná bezmoc mísená s marnou snahou pochopit... Rozporuplný čecho-němec v celé své prapodivné a těžko zfilmovatelné kráse a pro mě jeden z nejzajímavějších a zároveň nejzdařilejších projektů české kinematografie po roce 1990. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Film se Kafkovým románem Nezvěstný pouze volně inspiruje (dějová podobnost, stejná jména postav, apod.), což samo o sobě ještě není na škodu. Osobně se mi ale tento film moc nelíbil, nudil mě, a nepovažuji ho za příliš vydařený. Mj. kvůli - podle mého soudu - nevhodnému obsazení většiny postav - například Dejdara mám zafixovaného v první řadě jako komediálního herce ze všech těch pokleslých Troškových komedií a dramatické role mu nevěřím - coby Karel Rossman je herecky nepřesvědčivý a toporný (nemluvě o věkové neadekvátnosti - literárnímu Karlovi bylo kolem 15-17 let). I většina ostatních hereckých výkonů mi zde přišla slabá (vrcholně trapná Jaroslava Rytychová budiž jmenována za všechny). Neoslovily mě ani lokace - nepochopil jsem například, proč se sídlo Karlova strýce nemohlo natočit na nějakém "normálnějším" místě, než je vítkovský památník; a proč se vlastně celý film nemohl natočit v Americe, když už tam točili tu finální scénu (konkrétně v Arizoně). Na druhou stranu má film i svá pozitiva, jako např. kulisy Jaroslava Róny nebo slavný soundtrack od Lucie. Asi se dá i říct, že mi Amerika přijde na svou dobu celkem novátorská - a trochu mi připomíná jinou filmovou adaptaci z téže doby, o rok mladší filmový počin Jaroslava Brabce Krvavý román (natočený podle stejnojmenné předlohy J. Váchala), který šel na poli výtvarné stylizace ještě dál. První půlka devadesátých let byla evidentně podobným odvážným filmovým pokusům nakloněna, a to je možná i důvod, proč mám filmy z tohoto období svým způsobem rád. Jistě, nejsou dokonalé a lze na nich pozorovat celou řadu chyb, ale osobně mě zrovna tyto dva snímky oslovují tím, jak si invenčním způsobem poradily s nedostatkem finančních prostředků. Michálkova Amerika není ani dobrou adaptací Kafky ani dobrým filmem jako takovým, ale je zajímavým svědectvím své doby, která se už nikdy nevrátí - a možná proto mi je vlastně sympatická, a kdo ví, třeba se k ní ještě někdy vrátím a najdu si k ní víc cestu. UPDATE 30.9.2019 - Na nové zhlédnutí po 6 letech - a to dokonce v kině z 35 mm kopie - mě ten film nudil úplně stejně, ne-li ještě více než prve. Na Dejdara mám přímo alergii, s Kafkou to nemá skoro nic společného, spíš to připomíná Metropolis, děj se příšerně táhne, dialogy jsou místy velmi špatné a na hranici bezděčné směšnosti, a celkově mi ten film prostě přijde tak nějak zbytečný. Dojem u mě nezlepšilo ani osobní setkání s režisérem, který na mou otázku, proč se rozhodl natočit svůj celovečerní film až v 38 letech - tedy relativně pozdním věku - odpověděl, že dřív prostě neměl čas. I z jeho dalších, nepříliš sdílných odpovědí stran Ameriky i jeho další filmografie, na mě působil dojmem, že mi lidsky moc nesedí, a umělecky vlastně taky moc ne, což si myslím hlavně po otřesném zážitku z jeho posledního filmu Úhoři mají nabito. Stín výjimečného Sekala už zřejmě překročen nikdy nebude. ()

Související novinky

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

01.08.2016

David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)

Reklama

Reklama