Je třeba zabít Sekala
Drama
Česko / Francie / Polsko / Slovensko, 1997, 109 min
Režie:
Vladimír MichálekHudba:
Michał LorencObsah
-
Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí... (oficiální text distributora)
Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí... Komentáře uživatelů k filmu (335)
-
Houdini
Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 10 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Olaf Lubaszenko, Herečka VR - Agnieszka Sitek, Kamera, Výprava, Střih, Hudba, Zvuk, Scénář + 3 nominace: Herec HR - Boguslaw Linda, Herečka HR - Vlasta Chramostová, Herec VR - Jiří Bartoška(3.9.2004)
-
Lima
Jeden z nejpřeceňovanějších filmů 90.let. Na to, kolik Českých lvů dostal...(2.6.2002)
-
Gemini
Málokdy jsem měl chuť velebit nějakou filmovou akademii jako při sledování tohoto filmu a vědomí všech těch udělených Českých Lvů. Hluboká poklona panu Michálkovi za tohle veledílo o čem jiném než o lidech. Jediná školní projekce, kterou jsem zmeškal, a také jediná, o kterou se cítím ochuzen, protože to rozpálené horko uprostřed zlatých klasů pod modrým nebem kdesi na Hané sálalo od první chvíle i z televizní obrazovky. V kině musela výtečná kamera ve spojení s tak brilantními výkony jako podává ústřední sestava Linda - Lubaszenko - Bartoška - Chramostová, dělat s lidmi úplné divy. Můj smysl pro rytí nějak nenachází živnou půdu, že by skutečně nebylo co vytknout? Viděno mýma očima, opravdu ne. 100% a zařazení na úroveň Spalovače Mrtvol.(22.5.2007)
-
Tosim
Dokonalý film s napínavým dějem a jasným smyslem, příznivě přijatý kritikou a (relativně) i diváky? Ano. Jiří Bartoška ve velmi zajímavé roli.(31.8.2002)
-
Radyo
Pokud tohle není vůbec nejlepší český film 90. let, tak je to tedy alespoň jeden z těch několika nejlepších. Opravdu skvělá podívaná s výbornou atmosférou a bravurními hereckými výkony, hlavně ze strany hlavních polských protagonistů.(26.8.2002)
-
Matty
Chtělo by to sázet více na děj a "dějotvorné" postavy a méně na atmosféru, ale stejně výborný film. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, milicjant, Baudelaire, Austen(12.3.2005)
-
Djkoma
Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme.(12.6.2007)
-
Renton
Scénář: Jiří Křižan(14.10.2004)
-
Malarkey
O tomto filmu se mluvilo dlouho, opravdu dlouho potom co samotný vyšel do světa a já se tomu všemu vůbec nedivím. Překvapit prostě musel, protože mě uzemnil neskutečně, a to hned v několika případech. Tak nějak se tento film od ostatních českých liší. Hlavně tím, že má opravdu hodně silný příběh a dobře hrající herce, kteří dorazili aj z Polska a rozhodně tomu není na škodu, ba naopak. Dokázali zahrát tak dobře jako by kupa českých herců nedokázala, ačkoliv je nechci hanit. Prostě je příjemné sledovat český film, ve kterém se objeví herci, kteří jsou pro český národ trochu tropickým ovocem. K tomu tam hrají i Češi, ale ne tolik známí, abych si neřikal to, co v poslední době tvrdím často. Že dobrých českých herců spočítám na prstech u rukou a proto se objeví v každém slušnějším filmu, tím pádem každou chvíli v nějakém, že se časem omrzí. Byl jsem překvapen sílou příběhu, sílou hudby a hlavně samotnou sílou prostředí, že jsem nemohl jinak než ohodnotit plným počtem. Tak plným, že s čistým svědomím mohu říci, že právě Je třeba zabít Sekala je možná tím nejlepším co se u nás objevilo od Sametové revoluce. Klasické české komedie utopil dramatický příběh, ktery si právem zasloužil takové ocenění jaké dostal. Nasadil takovou laťku, že nejspíš budu dlouho čekat na něco, co mě dokáže uzemnit tolik jako právě tento film. Po shlédnutí filmu už se totiž ani nedivím, že o něm lidé mluvili takovou dobu prakticky až do dnes. Zaslouží si to.(9.5.2008)
-
Enšpígl
Škoda, že nejde zabít českou povahu, která je tady ukázana ve své obrovské nekráse. Příběh mě opravdu chytil. Obrazová část snímku taktéž bezchybná. Měl jsem úplně pocit jako kdyby za kamerou stál nějaký člověk co má vztah k té vesnici. Samozřejmě můj pocit čert vem. Jenže já se díky tomu stal obyvatelem té vesnice, který nesl tíhu osudu kovaře Jury Barana. Nenaviděl ty připosraně pokrytecký pantáty, ale společně s nima jsem taky chtěl zabít Sekala. Díky skvělému hereckému výkonu a charismatu Jirky Bartošky jsem se nejvíce ztotožnil s otcem Florou. Opravdu krásný příběh jsem si zase jednou s Českou televizí prožil. Polští herci v hlavních rolí zahráli na výbornou a hlavně jejich zásluhou mám ve své krásné a chytré hlavě uloženo, koho je třeba zabít.(9.5.2007)
-
Pohrobek
To, že česká, respektive moravská vesnice, je místem nanejvýš ponurým, místem, kde každý zná na každého i ten nejbezvýznamnější hříšek, je docela známý fakt. Nebývale silný vliv zde hraje i půda a poměr lidí k ní. Lidé jsou na ní závislí, ona na nich. O tomto silném až mystickém námětu bylo napsáno mnoho knih, avšak natočeno zoufale málo filmů. Michálek se nám vesnici ukazuje s jasnými sympatiemi spíše k vetřelci, člověku, který zde zakotvil spíše náhodou, a navíc je jiného vyznání. Další sympatickou postavou je místní kněz, který také ne úplně zapadá do místní komunity. Nejpůsobivější je přesto uzavřená až patrialchální skupina pantátů, vlastníků půdy lpějících na ní více než na obecných morálních hodnotách. Mnohý by je odsoudil. Nyní. Nikoliv však před rokem 1948.(15.10.2004)
-
Radek99
Eastern středoevropských rozměrů chápaný již od počátku coby koncept prostoru nad pouhý rámec České republiky. Střední Evropa nejen koprodukčně, ale i castingově, historicky, významově, kontextuálně, atmosféricky... Režisér Vladimír Michálek celkem odvážně pojal úmysl adaptovat scénář Jiřího Křižana a natočil film o druhé světové válce, v němž není jediná uniforma a nevyskytuje se tu ani vůbec žádná těžká vojenská technika či protektorátní propriety. Válka slouží jen jako rámec pro skutečně mimořádně silný příběh, který má především ilustrovat podstatu české (moravské, polské, středoevropské) vesnice a jejích specifických poměrů tam. Konzervatizmus prýští z každého filmového okénka a coby analogie mne možná napadá Hanekeho Bílá stuha (i když ta je černobíle jiná). Pod stylizací pastelových barev (dominuje azurová oblohy a zlatá zralých klasů) se ukrývá temný a ponurý svět falešných křesťanských hodnot, pokrytectví, udavačství, patriarchální podstaty komunity, stále živého dědictví feudálního léna, kdy půda, grunt, je důležitější než člověk...a obé je stále ještě tak provázané... Je třeba ale napsat, že koncept Vladimíra Michálka možná mírně přerostl, natočit takto odvážně myšlený snímek je skutečně mimořádně náročné a jasně tu chybí rámec, který by posunul celý film do oblasti děl mimořádných. Každopádně v kontextu českých polistopadových filmů je to snímek ojedinělý a oněch 10 Českých lvů mu coby ocenění rozhodně nebylo přiděleno pouhou náhodou...(2.3.2011)
-
Superpero
Líbilo se mi to, ale podruhý už bych to vidět opravdu nechtěl.(16.7.2005)
-
Boss321
Tento snímek mi dlouho utíkal a musím uznat, že jsem přicházel o hodně. Příběh odehrávající se na zapadlé vesničce v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava dokonale ukazuje všechny špatné české vlastnosti a zasílá nám hodně silné morální poselství. Polští herci Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda zahráli naprosto dokonale a na jejich místě si neumím představit žádného českého představitele. Skvěle napsaný scénář, vynikající herecké výkony, pěkná hudba, kamera a spolehlivá režie Vladimíra Michálka dělají z tohoto filmu jeden z nejlepších nejen porevolučních snímků. Trochu nechápu názory, že film je přeceňován a že si nezasloužil 10 Českých lvů, protože podle mě skončily všechny ve správných rukou (ještě bych dal Bartoškovi za vedlejší roli), ale to je samozřejmě můj názor a nikomu ho nevnucuju..........(6.3.2008)
-
Kulmon
Sice dobrý film, ale 9 Českých lvů je možná až příliš.(29.5.2007)
-
EdaS
Podle mě příliš přeceňovaný film. Příjde mi to celé moc akademicky chladné.(16.6.2002)
-
igi B.
Hm, tak prý >eastern< , sic! No - ryze filmově d.m.s.n. prostě obyčejné sedlácké drama, navíc mně připadalo, (nejen díky kostýmům, ale vůbec myšlením a jednáním postav) jako by se film odehrával spíš za první světové, než ve třiačtyřicátém... Tož tak na světě... :-/ . . . Poctivě řečeno - dobré, ve škole za 3, u holiče za poplkání, u kováře za podkovu pro štěstí... Tak tři hvězdičky, nic víc, nic míň... Jen nechápu, proč film z roku 1997 vypadá svou formou, jako by byl natočen o nějakých pětadvacet - třicet let dřív. Se všemi výrazovými neřestmi a klišé i technickými nedostatky (zvuk a postsynchrony) tomu odpovídajícími... Velmi, velmi přeceňovaný film, ale jasně že v době natočení mezi všemi těmi tuzemskými sračkami doslova jednooký mezi slepými... Na druhou stranu musím přiznat, že čistě za příběh a jeho poetiku (pokud by nebyl svým způsobem bezdůvodně posazený do druhé světové) bych čtyři hvězdičky dal. Jenže to je to! Právě jen pokud by byl natočený před třiceti lety... - - - P.S. Jo a od té doby máme v Brně novou hlášku... "Je třeba zabít Sedala" (Zdravím Janko... ;o) Je fakt, že nějaký štěk sedláckého chasníka v hospodské scéně by mu tady i docela sedl... :-) - - - - - (Poprvé viděno někdy po vydání na dvd, hodnocení pak 1.3.2011 po připomenutí na ČT1 v rámci "R.L.Č.F." 5599., komentář zde jako 257. - 1.3.2011)(1.3.2011)
-
canakja
Film o ovcích krčících se před vlkem, ale jen co si ochočí svýho vlastního vlka, stanou se z nich krysy. Linda opět nemá chybu a nebejt zvěrstev, které sekal páchal ve španělsku, mohlo to být i morální dilema.. Po výtvarný stránce je film dokonalej a atmosféra válečných let mu dodává šťávu..(30.12.2009)
-
Faidra
Ehm... byl by někdo tak hodný a vysvětlil mi, co je na Sekalovi tak úžasného, pozoruhodného a působivého? Že vesnice a malá města jsou semeništěm závisti a pomluv, kde ví každý o každém i to, kolikrát při své poslední chřipce kýchl, je snad všeobecně známo. Že milý, idylický, nezkažený venkov naivních spisovatelů existoval tak leda v jejich představách, to už snad taky nikoho nepřekvapí. A filmů z časů okupace už pár máme... Dalo by se namítnout, že zpracovává poměrně neotřelé téma, charaktery nejsou černobíle vyhraněné a pobíhá tam pár opravdu dobrých herců (zvlášť zaujmou Bartoškův farář a Chramostová v roli Sekalovy matky), a všechno jsou to námitky oprávněné. Jenže vzdor vší snaze a hanáckému létu je ten film studený jak márniční podlaha.(24.7.2007)
-
Lynn
Bravurním způsobem natočené drama o vině a trestu. Drama bez kladných hrdinů. Každý si nese svůj díl viny, každý musí zaplatit. Atmosféra dědiny, kde se žádná "jinakost" neodpouští, kde napětí, dusno a špína je až fyzicky cítit. To vše podtržené vynikajícími hereckými výkony Olafa Lubaszenka a Boguslawa Lindy. Právem označováno za jeden z nejlepších filmů 90. let.(8.5.2007)
