The Wind and the Lion
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (více)Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Za hudbu, scenérie a Conneryho, který se snaží co to jde dávám tři hvězdy. Jinak psát scénáře měl mít Milius zakázáno. Jsem jediný, komu přijde, že je tenhle film nesprávně zařazený? Podle mě je to komedie (myslím to vážně). Scéna s američany domlouvajícími se na útoku je vrchol, to se opravdu nešlo nesmát. ()
Flanker27 to zodpadoval, což je také na uvážení. Blboučký americký dobrodružný film, tvářící se jako historické drama.Tolik keců na adresu americké státnosti, odvahy a důvtipu, za 119 minut jsem snad ještě neslyšel a hlavně neviděl. Theodore Roosevelt byl dozajista skvělý kovboj. To se jako za Masaryka mám stydět, že byl spíše filosof? No a pak pošlou do Maroka námořní pěchotu. Oni do všech zemí pošlou námořní pěchotu. K nám se ještě nedostali, jsme daleko od moře. Maroko mělo v r. 1904 smůlu neboť je mořem obklopeno. ()
Bravurní a velmi fyzické bitevní scény, politická tématika (které korunují skvěle obsazené a mírně ironické postavy Raisuliho i Roosevelta) navíc umožňuje představit řadu velkolepých a také lehce satirických scén. Kde film mírně pokulhává jsou dialogy a vývoj vztahů mezi postavami, přes to se však dá snadno přenést a tento souboj Vítru se Lvem si náležitě užít. Celý článek zde. ()
Pekne nakrútený dobrodružný film s nejakou tou špinavou politikou a mnohými mŕtvolami. Ono to skôr pôsobí ako keby išlo o sfilmovanú predlohu Karla Maya, než že by scenár písal scenárista Apokalypsy. Connery vyzerá aj v turbane a s mohutnou bradou stále ako Európan, ale vtedy to asi nikoho netrápilo a išlo samozrejme o hlavný magnet filmu. Potešil americký "sultán" Roosewelt, i keď v prípade amerických zásahov vážne neviete, čo si o filme myslieť a ani to, ako to celé vlastne Milius myslel. Dnes by už hrdinské reči o džiháde od Conneryho postavy, s ktorou máme stále viac sympatizovať, neprešli, kvôli čomu pôsobí Vietor a lev dosť zvláštne. ()
Dobrodružný romantický snímek, kde je devizou tzv. Stockholmský syndrom? Krapet přehnané, ale jako příběh z Orientu kupodivu funguje dobře. Sean Connery a Candice Bergen podali excelentní výkon, což dává snímku přeci jen jistou přitažlivost. Rok před tímto měl úspěch do dnes přitažlivý filmový počin ´Angelika´ a tak se zřejmě hledaly náměty alespoň podobné. To, že dějově unesená Američanka Eden je blondýnka jistě není náhoda. Výprava, kostýmy a dokonce i neobvykle dobově věrné zbraně jsou dalším tahounem něco takového vidět. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, kde však nešlo o ženu, ale naopak o muže, takže události pro film jsou v rámci romance přirozeně naprosto překopané. Toto je příběh o dvou kulturách, který by měl dnes určitě zcela jinou podobu. Obě strany se honosí velkými myšlenkami o světě a ráji na Zemi podporující hlavně boj o nadvládu. Snímek tedy mající i myšlenku, což asi leckomu unikne. Unikátní je hlavně fakt, že příběh nenadržuje žádné straně, což bývá v kinematografii setsakramentsky vzácné. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- John Milius se také zabýval Raisuliho (Sean Connery) životopisem „The Sultan of the Mountains“ od Rosity Forbes z roku 1924. Většina dialogů ve filmu je téměř doslovně převzata z knihy Rosity Forbes. Kniha Waltera Harrise z roku 1921 „Morocco That Was“ inspirovala k zobrazení sultánova dvora Abdelazíze. Podobnou péči Milius věnoval i výzkumu scén s Theodorem Rooseveltem (Brian Keith). (classic)
- Režiséra Johna Miliuse lze na krátký okamžik zahlédnout v roli obchodníka s kulomety. (Conspi)
- Terry Leonard, filmový koordinátor kaskadérských scén, se osobně postaral o většinu nebezpečných scén s koňmi, a lze jej spatřit v roli boxerského protivníka prezidenta Theodora Roosevelta. (Conspi)
Reklama