Režie:
Antonín MoskalykScénář:
František PavlíčekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Luboš FišerHrají:
Jarmila Kurandová, Zdeněk Matouš, Míla Myslíková, Libuše Šafránková, Erik Pardus, Jaroslav Moučka, Lenka Kolegarová, Libuše Geprtová, Květa Fialová (více)Obsahy(1)
Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I "Babičku" Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka... Pavlíčkův a Moskalykův dvoudílný přepis Babičky dokonale překládá a tlumočí řeč prózy do řeči filmu. To znamená, že nepřekládá otrocky a tedy špatně, proti duchu jazyka, ale překládá a tlumočí obrazem i rytmus, který je v těchto slovech skryt. Překládá a tlumočí i prázdné místo, tu bludičku stesku, která tu nakonec po babičce zbývá ve všech srdcích, jež ji milovala. (Česká televize)
(více)Recenze (174)
Babičku jsem nikdy nečetl, to hned řeknu v úvodu. Nicméně filmová babička je asi téměř dokonalá babička, sen všech vnuků a vnuček a nejspíš i synů a dcer. První díl je vcelku lehce stravitelný. Tam se ještě děj hýbe, ten druhý díl je trochu víc o vzpomínkách a sentimentalitě stáři. Pořád ale pro oba díly platí, že jsou dostatečně dramatické a dojemné. Libuše Šafránková byla okouzlující. Rozhodně tuto verzi Babičky beru víc než tu první, přesto je pravdou, že se ani po shlédnutí filmu do knihy jen tak nepustím. Ale musí se panu Moskalykovi nechat, že vytvořil sympatické, krásné prostředí se skoro idylickou dobou. V jeho verzi to tak rozhodně na diváka působí, trefná hudba to jen podtrhuje. ()
Nedoukoukal, nedočetl. Jsa kulturní barbar, přiznávám se k tomu, že jsem tento škvár literatury nesnášel už od školních škamen a jeho obsah (do čtenářského deníku) jsem opsal od kamaráda, který ho opsal od kamaráda .....atd. Přiznejme si upřimně, že hlavní zásluhou Boženy Němcové je to, že byla jedna z mála žen, která v době národního obrození psala. Ano, asi to tenkrát pro ni jako ženu bylo těžké, přesto je to na úrovni (ne! pod úrovní) děl Rosemundy Pilcher. Film je stejně "kvalitní". Pokud mě za to paní Sommerová (či jiní obdivovatelé BN) proklejí, je mi to jedno a můj názor to nezmění. Pro mě čirá hrůza. ()
"Babičko, ty se mi líbíš. Líbím se ti taky?" Mně se Babička až tak moc nelíbí. Jednak mě v mládí nelítostně týrala coby povinná četba, ale hlavně jsem poněkud skeptický k moudrosti starých žen. Film je pro mě naštěstí mnohem stravitelnější než kniha, ale mlýnské kolo kvůli tomu roztáčet nebudu a věneček z kopretin si taky neupletu, ale co se týká hýkání u splavu, tak v tom již léta patřím ke světové špičce. ()
Jedinečný klenot československé filmové tvorby, natočený počátkem sedmdesátých let a mé nejmilejší zpracování knižní předlohy o babičce Barbory Panklové. Hlavní postavu Babičky mám spojenou pouze s paní Jarmilou Kurandovou, které byla tato role ušita na míru. Ztělesněné dobro, přísná katolická výchova, milý a upřímný obličej. Jediné co mi tam trochu vadilo jsou ty několikrát opakované záběry úprku a pádu Viktorky, kterak se škapulířem na krku utíkala před uhrančivýma očima přespolního vojáka. Nicméně tento film můžu vidět kolikrát chci a při každém zhlédnutí budu zmíněný příběh prožívat naplno. P.S V Ratibořicích jsem se byla projít asi dvakrát - na zámek, ke splavu, k chaloupce i do mlýna. Kdo tam nebyl, doporučuji :-) ()
Miluju ten film. Nenašla bych herečku, která by tu pravou knižní Babičku dokázala ztvárnit lépe, Jarmila Kurandová je prostě ohromná. Hudba je skoro až srdcervoucí. A stejně jako jsem obrečela poslední řádky knižní předlohy, tak dokážu pokaždé obrečet i toto filmové zpracování. Antonín Moskalyk holt uměl natočit krásné věci. Jen tu jednu hvězdičku mi bohužel sráží podle mě zbytečné pobitevní scény na konci. ()
Galerie (6)
Photo © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zajímavosti (13)
- Symbolický hrob bláznivé Viktorky (Libuše Geprtová) se nachází v Červeném Kostelci, kde Božena Němcová žila od září 1837 do dubna 1838. Předobrazem postavy byla reálně žijící Viktorie Židová, která ve skutečnosti nakonec zemřela sešlostí věkem v roce 1868 ve svém rodišti, nedaleké Červené Hoře a byla pohřbena na tehdejším kosteleckém hřbitově do společného hrobu chudých. (sator)
- Podle asistentky režie Heleny Rohanové bylo hledání Barunky (Libuše Šafránková) dlouhý a svízelný proces, kdy objížděli celou republiku a pátrali po školách, divadelních souborech i „liduškách“. (sator)
Reklama