Dita Saxová
Drama / Psychologický
Československo, 1967, 103 min
Režie:
Antonín MoskalykHudba:
Luboš FišerHrají:
Krystyna Mikołajewská, Bohuš Záhorský, Karel Höger, Martin Růžek, Noemi Sixtová, Jaroslava Obermaierová, Yvonne Přenosilová, Dana Syslová, Josef Abrhám, Ladislav Potměšil, Jiří Menzel, Pavel Kollmann, Nelly Gaierová, Jaromír Petřík, Zbyněk Pohlídal, Ferdinand Krůta, Blanka Waleská, Čestmír Řanda st., Bohuslav Čáp, Vlastimil Fišar, Ilja Prachař, Zdeněk Hodr, Ludmila Stambolieva, Paul Leclér, Otto Budín, Rudolf Iltis, Regina Romanová, Jaroslav Kašpar, Mirko Musil, Otto Ohnesorg, Jan Schánilec, Eva Šenková, Helena Lombardová, Jindřich Blažíček, Blanka Bohdanová, Eva Klepáčová, Milan Friedl, Jiří Kodet, Bohumil ČápObsah
-
Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. (oficiální text distributora)
Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. Komentáře uživatelů k filmu (24)
-
Superpero
Je to hezky natočené. To ovšem neznamená nijak moc zábavně. Zahrané je to ovšem hodně dobře všemi, až na hlavní hrdinku. Ta furt kouká jak robot a s tímto výrazem zvládne celý film. Scénář také není nic moc a posledních 10 minut možná víc je hrozně nastavovaná kaše. Závěr se dal čekat. Přesto jsem se nenudil, i když bych dle mnou výše napsaných řádků měl. 70%(26.5.2008)
-
dobytek
Dita Saxová v tom koncentráku zřejmě hrála poker a natrénovala si naprosto dokonale tzv. poker face. V první minutě nasadí výraz, ze kterýho člověk nepozná jakejkoliv náznak emocí, a dalších 103 minut ani nehne brvou. Moc jsem nepochopil, co tim chtěl básník říci. Film nabídne takový útržky ze života holky, která přežila koncentrák, ale neni to nijak zajímavý, ani zábavný, ani dramatický, je to prostě nuda. Polská hérečka v hlavní roli sice má něco do sebe, ale byla zřejmě po lobotomii, protože to i Steven Seagal dokáže vystřídat aspoň 2 výrazy v obličeji. Navíc byl problém v tom, že musela bejt předabovaná, takže originální zvuk občas chybí. Třeba si tam přiťukávaj skleničkama a neni slyšet žádný cinkání skla a podobně. Ostatní herci hrajou celkem obstojně, ale nikdo tam nemá nějakou zásadní roli. Jinak jsem si ještě stačil všimnout, že Josef Abrhám má nesymetricky chlupatý záda. Má chlupy jen na pravý straně a vlevo téměř nic.(2.12.2011)
-
sportovec
Český předchůdce SOFIINY VOLBY upoutá výtečným zasazením do kontextu třetí republiky a vůbec svým civilním záběrem. Jakkoliv jsou tragédie plynových komor a etnocid hrůzné, jizvy a rány těch, kteří přežili, doživotně poznamenány, jsou ještě strašnější tím, že na první pohled nejsou vidět. Zdánlivě živí lidé jsou vnitřně křehcí, zranitelní, až překvapivě napadnutelní; tyto živé jizvy války musely být zvlášť patrné právě v prvních poválečných týdnech, měsících, letech. Konec války pro ně rozhodně nebyl idylou a drsnost veřejného i soukromého života té doby jejich ozdravování a návrat do běžného života neurychlovaly. Hledání citu, tepla, zázemí pro ně mohlo být i nadlidským úkolem. Čtveřice dívek, kombinace hereček i amatérek, se vzájemně dobře doplňuje a prorůstá. Je překvapivé, jak přesně byla ve filmu zachycena atmosféra útěků a emigrací před únorovým převratem. Jak literární předloha, tak režijní i scénáristické ztvárnění byly ve své době mimořádné a svou nevšednost vyzařují i po letech.(29.10.2010)
-
Aluska88
Pro mě film, který neupoutá moc příběhem, ale hereckým projevem hlavní hrdinky. Vyzařovala z ní magičnost, tajemná krása a chladnost. Ale pro film je to někdy málo. A dost často si vzpomenu na citaci Dity Saxové: "Život není to, co chceme, ale to, co máme."(8.11.2007)
-
formelin
"Život není to, co chceme, ale to, co máme..."(15.7.2007)
-
LiVentura
Hledá opravdovost, lásku ne jen jako manévr ke sdílení se, hledá zázemí, hledá půdu pod nohama, ale nenachází...(24.2.2010)
-
sinp
Přídavek od Moskalyka k české nové vlně. V kontextu neobyčejně originální a různorodé české tvorby šedesátých let nepříjemně průměrný vyprávěčský styl a unylé tempo. Zdálo by se, že Lustig podílející se na scénáři je jistotou, ale mám pocit, že to lehce skřípe i tam. Jakoby si nedokázal přesně ujasnit styl a obávám se, že mnoho diváků jeho apel nezachytí.(23.3.2006)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 27.4.1969 (18.2.2011)(18.2.2011)
-
milicjant
Film pozvolna končí. Hlavní hrdinka volí vykoupení v podobě dobrovolné smrti. Leží mrtvá v závěji a ... kino tleská, nikoliv jako projev úcty ke snímku, všichni se upřímně radují z toho, že mohou jít domů. Ne, kdepak, tady je něco špatně. Tenkrát učitelé hoodně přestřelili, když zvolili Ditu Saxovou jako dílo vhodné pro školní představení. Přestože použitá předloha bezesporu zajímavá je, film bych označil za dost povrchní, nudný a hlavně pro dnešního diváka šíleně neatraktivní. Možná bych ještě tu jednu hvězdičku z lítosti přihodil, ale to by nesměl koncem let šedesátých vzniknout půltucet našich opravdu zásadních filmů, vedle nichž je zastíraná mělkost Dity Saxové patrná víc než kdy jindy.(4.9.2005)
-
snaked
Já jsem se výborně bavila... Opravdu, Dita působila jak z jiné planety. Moskalyk obsazením Mikołajewské ukázal, jak jednoduše lze z tragédie udělat komedii. // Nejvíc mě dostalo, jakým způsobem Gottlob (K. Höger) pronesl větu: "Horší než kurva..." - to nemělo chybu. Moje hodnocení je velmi mírné.(25.10.2009)
-
Master19
Je to utahané. Psychodramata taková být mají, ale divák musí mít možnost se zabavit přemýšlením (alespoň). Tady je něco špatně - sice se Dita tváří býti filmem hlubokým a zásadním, ale nedaří se to a několik zajímavých míst ji nezachrání.(23.5.2007)
-
strelenaL
Krystyna Mikołajewská byla opravdu pozoruhodná DS, její výraz jakoby říkal jsem stále opuštěná a zhrzená. Přemýšlím proč sénaristá prezentoval takto příběh. Natočen je film opravdu dobře ale pořád je patrné, že mu něco chybí.(25.6.2011)
-
Kurčatow
odpad!S odstupem několika let vzpomínám na legendární filmové představení, kterého jsem byl účastníkem ještě spolu s dalšími lidmi, kteří o tom zde píší (milicjant, J3dla) a i s tím časovým odstupem nezbývá, než říct: HNUS! Opravdu mne dojímá následná kritika, kterou nás zahrnula "TA, KTERÁ MĚLA VÝBĚR FILMU NA SVĚDOMÍ", a její jekot, že jsme banda ubohých cyniků... Není tomu tak. Být soudná, došlo by jí, že tímto filmem vyvolá masový vomitus, ovšem díky našemu přemáhání jsme místo šavlování všude kolem pouze slušně zatleskali vyvrcholení filmu, které nás opravňovalo k odchodu. Netleskalio jsme smrti hlavní hrdinky, ale jen a pouze krásným a umělecky ztvárněným titulkům, které nás zaplavily, jakožto sluneční paprsky toho, kdo byl nucen strávit posledních několik letních dní ve sklepě...(11.12.2006)
-
topi
Vynikající, ovšem hodně těžký a náročný snímek, který stojí na hereckém výkonu nejen hlavní představitelky Dity Saxové - polské herečky Krystyny Mikolajewské, (výtečně nadabované Blankou Bohdanovou) , ale i na dalších vedlejších rolí a roliček, zejména oplzle nadržený Karel Hoger je nechutnej. Všechno umocňují ty dlouhé scény bez střihu, které působí absolutně perfektně a je vidět, že tenkrát se prostě herci role šprtali! Nádherně vyznívají ruzné kamerové filtry od černobílé až po jakousi zahnědlou barvu, snímku to dodává jinší rozměr. Velikou radost mi udělalo, že film na dvd vyšel v klasickém širokoúhlém kinoformátu, to je potom požitek! Film se od knižní předlohy, jak sám uvádí Arnošt Lustig, liší v tom, že hlavní hrdinka je v knize více veselá, oproti filmu, ve kterém je hodně melancholická, sám Lustig uvádí, že se mu to moc nelíbilo, ale člověk má být pokornej a přistoupil na dohodu s Moskalykem a scénář poupravil. Rozhodně zfilmovat takovou látku je těžkej oříšek a myslím, že Antonínu Moskalykovi se to povedlo na výbornou. Dita je totiž hrozná filozofka, ono přežít koncentrák, tak člověk asi přemýšlí jinak. Každopádně některé její výroky stojí opravdu za povšimnutí a i já bych se s nimi někdy ztotožnil. Za všechny uvedu jen dva, které mě nejvíc zůstaly v hlavě: " Život není to, co chceme, ale to, co máme..." " Já bych si někdy strašně přála, aby po smrti ještě něco bylo, ale muselo by to být docela obráceně, než to bylo na zemi..." Za vše mluví její odpověd´ , když se jí jeden tanečník zeptá: "Znáte Franze Kafku? " A ona mu odpoví: " Jako bych to byla já sama ". Jestě musím zmínit úmrtní scénu s Toničkou a následné procházení Dity po zahradách a hřbitovu za doprovodu neskutečně silné smyčcové hudby Luboše Fišera, to se mě málem zastavilo srdce a po těle mě přebíhal hodně hustej mráz!! To jsem si pouštěl párkrát dokola. Neskutečně silnej snímek, ovšem opravdu jen pro náročného, trpělivého diváka.(21.6.2011)
-
kebom
* za námet a druhá * za herecké výkony - podotýkam mimo hlavnej protagonistky, ktorej podivný herecký výkon (inak gratulujem herečke, že sa už 30 rokov neobjavila na filmovom plátne), či výraz tváre ma iritoval rovnako, ako make-up alebo účesy ženských predstaviteliek typické pre šesťdesiate roky. Rovnako aj reálie (napr. prechádzajúci vlak) boli úplne mimo. Dej filmu sa pritom odohráva tesne po vojne, v roku 1947, čo vo filme povedia hneď na začiatku. Môžem vyzdvihnúť zaujímavú hudbu, alebo štandardne kvalitné herecké výkony B. Záhorského, M. Ružeka, či prekvapivo L. Potměšila. Po prečítaní ďalších komentárov musím povedať, že ma prekvapuje, že sa na takéto filmy musí v súčasnosti (!) chodiť povinne do kina. Pripomína mi to nutnosť vidieť niektoré sovietské bláboly, na ktoré sme povinne chodili do kina pred dvadsiatimi rokmi. Bol to najlepší spôsob, ako znechutiť žiakom kinematografiu.(7.11.2010)
-
listr
Je to dobrý film, který mohl být skvělý. Výborná předloha, účast jejího autora na scénáři, kamera, režie a hlavně herecké obsazení- hlavní hrdinka je Dita Saxová se vším všudy, nikoho jiného si už pod tímto jménem nevybavím. Ale něco se nepovedlo, podle mne to jsou některé postavy jejíchž chování jsem nepochopil. Stále jsou však ve filmu výborná místa, která stojí za to vidět.(3.4.2004)
-
bangee
"Život není to, co chceme, ale to,co máme."(8.11.2010)
-
Ronee
Herecky skvelé. Hudba nádherná. Výborná prehliadka retro kostýmov. Určite si to pozriem ešte raz, ako všetky filmy, ktoré chcem hlbšie poznať.(4.12.2011)
-
PaRi
Atmosférou tohoto filmu jsem byl naprosto uchvácen a to především volbou hlavní představitelky, úžasnou hudbou a kamerou. Podle mého názoru jeden z nejlepších Moskalykovo filmů. Krystyně Mikolajewské jsem věřil její postavu po celou délku filmu. Ubohé komentáře některých diváků zde, vypovídají hodně především o nich samých. Je vidět, že zůstali pubertálním myšlením někde v době, kdy tento film viděli na školním představení.(8.11.2010)
-
kethy
Žena zvaná Kamená tvář.(10.6.2009)
