poster

Kukačka v temném lese

  • Polsko

    Kukulka w ciemnym lesie

  • EN název

    Cuckoo in a Dark Forest

Drama / Válečný

Polsko / Československo, 1984, 95 min

Komentáře uživatelů k filmu (40)

  • dobytek
    ***

    Tady sice čtu, že předlohu napsal fotr Pergnerový, ale vzpomínám si, že na ZŠ jsem měl jako povinnou četbu knihu "Říkali mi Lenin", která byla taky o nějaký holce, co se dostala na převýchovu někam do NDR. A tu knihu mi to dost připomínalo. Asi fotr Pergnerový opisoval. Co se šukačky v temnym lese týče, tak je tam pár scén, který se vrejou do paměti, ale jako celek je to průměr. Navíc mi dost lezlo na nervy, jak je to plný nějakejch zahraničních herců, který jsou předabovaný do češtiny. Slyšíte Petra Kostku, ale čumíte na nějakýho rusáka. 50%(26.3.2014)

  • flanker.27
    *****

    Už jako malý jsem si tento film dost oblíbil. V obsazení dost nelogicky chybí Miroslava Součková, která zde předvedla na svůj věk neuvěřitelně charakterní výkon. Přestože film neobsahuje mnoho násilných scén, sálá z něj válečná syrovost, především v chování postav, a to i kladných, které občas dělají věci, které v jiných filmech nevidíte. O to je to reálnější. Film je také velmi úsporný co se týče načrtnutí povahy nebo situace. Nepotřebuje k tomu sáhodlouhé polopatické popisy, ale vystačí s jednou dvěma scénami a dialogem. To je zásluha scénáře a hereckých výkonů, kromě již zmíněné představitelky hlavní role např. Vilém Besser a samozřejmě Oleg Tabakov.(15.1.2009)

  • sportovec
    *****

    Slova o zrůdnosti a úchylné zločinnosti hitlerovského nacistického režimu se mohou dnes, více než šedesát let po skončení nejkrvavějšího válečného konfliktu v lidských dějinách, zdát jako plochá fráze. Jako něco, co ztratilo svůj obsah a smysl. Není málo těch, kteří o takový výklad zločinů Berlína, Říma, Tokia, Zagrebu, Bratislavy, Vichy, Sofie, Bukurešti, Budapešti a v mnoha ohledech i Lisabonu a Madridu usilují. Abstraktum, zvolené jako pohled-metoda jedním z největších českých režisérů minulého století, pohled opravdu "zdola", pohled již ne dětský a zdaleka ne dospělý, pohled, křehké, ale statečné dívky-dítěte, postihuje ty stránky zločineckého režimu, které v propagandistických i jiných oficiálních podáních zanikají (čestnou výjimku v tomto ohledu tvoří dnes více než čtyřicet let starý ruský film režiséra Michaila Romma OBYČEJNÝ FAŠISMUS). Krev nemizí ani v tomto úhlu pohledu; oč je jí však méně, o to osobnější, důvěrnější, konkrétnější a v tom všem i otřesnější je její působení. Zavražděný otec, zavraždění sousedé jsou východiskem; nedobrovolná smrt - vlastně zavrženíhodná vražda, povzbuzení, které si "laskavý" esesák dopřával asi tak jako slušný člověk návštěvu divadla, nešťastného vězně v koncentračním táboře a posléze gestapem odvlečená nešťastná polská služebná v Kuckkuckově zřejmě vyženěné vile, jen naznačují zrůdnost režimu. I zločinci mají své vášně; tou Kuckkuckovou byla absurdní snaha získat si skutečnou lásku již takřka dospělého - a rychle dospívajícího - dítěte s elitně nordickým vzezřením, nad kterým nemohlo neplesat srdce každého nacisty-rádobyantropologa. Drtit a rozdrtit umím, ale ... Německá luza - včetně indoktrinovaného spolužáckého mládí z Hitlerjugend - ovšem nedobrovolné "mädel" nezapomíná připomínat, kdo je kdo a co je co. Bezmocná a bezbranná, vydána na milost a nemilost, volí statečná dívka ty zbraně a možnosti. které jí dávají její věk a vzhled. Moskalykův pohled je komplexní a všímá si ne výseku, ale celku druhoválkové všednodenní skutečnosti hlubokého týlu a posléze válečné frontové skutečnosti. Mimořádnou příležitost v roli německého učitele-humanisty tu dostává Vilém Besser, skvěle odstíněnou a mimořádně dobře zvládnutou kreaci tu předvádí vynikající ruský herec Oleg Tabakov (u nás známý z role Waltra Schellenberga v proslulém ruském seriálu SEDMNÁCT ZASTAVENÍ JARA). Ocenit je nutné však i skvělé výkony zločineckých jeptišek (např. Jana Andresíková nebo v naprosto nezvyklé úloze Míla Myslíková) a především mimořádný výkon tehdy mladičké Miroslavy Součkové, která doslova roste a dospívá ve své roli skaždým přibývajícím závěrem. Bezcitnost německé aristokratické (?) ženy, upoutané na lůžko, mimořádně dobře zvládla také pro mne zcela neznámá polská herečka Alicja Jachiewiczová (zvlášť působivý je pro mne kontrast pyšné Němky v druhé třetině filmu a naopak bezmocnost mrtvicí stiženého těla v jeho závěrečných sekvencích). Svou působivost mají i scény z okupačního tábora v rodící se britské zóně. (Kolik jen tehdy mezi Němci bylo antifašistů! Kuckkuckův konec je vskutku zaslouženou symbolickou odplatou, ke kterým tehdy docházelo; trvalo řadu let, než se do Evropy vrátil znovu civilizovaný mrav.) Film pracuje i s řadou symbolů; asi nejvýraznější jsou písečné duny na mořském pobřeží, za nimiž se válejí na břeh dorážející vlny, nad nimiž se vznáší rackové podobně jako náušnice věnované Emilce matkou, kterou odvádí gestapo. Nejednoduchý vztah mezi vnuceným otčímem-lagerführerem a "Mili" se promítá i do závěrečných záběrů posledního výstupu, v němž se Emilka setkává se svou matkou; pohledem na hradčanské panoráma prolíná i tato dívčina vzpomínka. Antonínu Moskalykovi i scénáristickému klasikovi tohoto závažného tématu naší kinematografie Vladimíru Körnerovi (ADELHEID) se podařilo přiblížit druhou světou válku způsobem, který "zvnitřku", z nejosobnějšího důvěrna, ještě zvýrazňuje zločinnost režimu i ideologie, která chtěla světu vnutit "nový pořádek" samozvaných nadlidí. Je to přiblížení, které má i svůj všelidský rozměr, přiblížení, jehož nejvýraznější předností je plné zachování a zachycení pestrosti obrazu doby a jeho vývojových proměn, rozmanitosti, která se ve vzpomínkách rychle ubývajících pamětníků může jevit jako výhradně černobílá.(28.5.2008)

  • gudaulin
    ****

    Tento film povyšuje na čtyřhvězdičkovou úroveň Oleg Tabakov, patrně je to jeho nejlepší výkon na filmovém plátně. Slušný scénář, který ukazuje hned několik rovin uvažování a podivuhodné protiklady hodnotového žebříčku nacistického důstojníka. Snímek směřuje k syrovému finále ukamenování v zajateckém táboře. Kladem je i příjemně krátká stopáž bez zbytečných odboček a balastu sentimentu. Plusem jsou i scény z písečných dun na polském pobřeží, které filmu dodávají na autenticitě. Celkový dojem 75 %.(22.5.2007)

  • Paldini
    ***

    Film, který jsem viděl několikrát na školních filmových představeních, na které se chodilo povinně v rámci oslav osvobození tenkrát ČSSR rudou armádou. A musím říct, že film to nebyl vůbec špatný, a rád jsem se na něj koukl i později. Film vyprávěl příběh českého děvčete, které bylo dáno k převýchově ve vzornou Němku do rodiny důstojníka SS. Vynikající herecký výkon podal Oleg Tabakov v roli onoho bezcitného důstojníka.(27.4.2005)

  • Radko
    ****

    Nezmazateľné obrazy: hajlujúca mníška, rozložité kričiace matróny výchovného tábora, nordické vzorkovníky očí a vlasov, štekajúci samopal, macocha- tyranka na vozíku a ako bezvládna troska s vypúlenými očami a slizké úsmevy Tabakova ako veliteľa lágru fungujú i po rokoch. Ikonicky zrežírovaný príbeh o dievčati zavlečenom na prevýchovu do naci rodiny sa vydaril. Režim zmagorených predstáv o pravej rase sa ukázal v plnej paráde. Nie opisom štátnických rozhodnutí, lež dopadom zvrátených ideí a rozhodnutí moci na bežného človeka. Poznámky: 1. Biele pieskové duny sú pri meste Łeba, tvoria súčasť Słowińského národného parku. 2. Rasová identita sa neskúmala iba meraním tváre, farbou očí a vlasov. To bola len časť. Podrobne sa popisovali najmä defekty (odstávajúce uši, veľkosť a početnosť znamienok, ochlpenie uší nosa a znamienok, zrastené obočie, krivé zuby, škuľavosť, krivé nohy, bradavice atď.). Čím viac zlyhaní tela sa našlo (prípadne jedno výrazné) o tým väčšiu rasovú deformáciu šlo. Každý sympatizant Tretej ríše by sa teda mal najprv dôkladne prezrieť, či náhodou nie je nehodný pre takýto "ideál krásy tela a rasy".(30.1.2014)

  • LiVentura
    *****

    Mistr Moskalyk se opět ukázal v plné síle. Skvěle natočené dílko. Ústřední postava věrohodně sehrána velmi dramaticky. Hudba dodává filmu úplnost.(9.8.2011)

  • liborek_
    ****

    Slušně natočený film o osudech mladé dívky, která byla po absolvování rasových zkoušek dána na převýchovu do rodiny velitele koncentračního tábora. Třináctiletá Emilka, která je velmi nadaná a udivuje i svého německého učitele, neustále myslí na svou maminku a její nezdolná vůle jí pomáhá přečkat krušné chvíle v trýznivých podmínkách své německé "rodiny". Film má působivou atmosféru a výborné herecké výkony Olega Tabakova (Kukuck) a Miroslavy Součkové (Emilka).(10.7.2006)

  • Hromino
    ***

    Emilka, nenáročné a skromné dítě, které splňuje typické požadavky árijce, je odtržena ke "vzorné německé rodině". Má to ale jeden háček: jak může milovat ty, kteří ji odňali svobodu? Ano, tohle byl poměrně zvládnutý film o čtyřicátých létech, kdy to opravdu české dítě nemělo příliš jednoduché.(4.5.2009)

  • Ilicka
    ***

    Tento film svého času způsobil řádný "maras" v mé hlavě. Nějak jsem nerozdýchala temnou atmosféru a vzorníky pro barvu očí a vlasů.(27.7.2007)

  • nascendi
    ***

    Antonína Moskalyka mám zaradeného ako režiséra priemerných filmov a zmarených príležitostí. Ani kukačka na tom nič nezmenila. Nemal pri nej dobrú východiskovú situáciu, pretože už scenár bol čudný napriek tomu, že námet poskytoval veľké príležitosti. Ukázať fašizmus cez prizmu jedného z jeho prejavov a projektov bolo veľkou príležitosťou, ktorá nebola dostatočne využitá scenáristom, ani režisérom. Čiernobiele videnie, schematickosť, množstvo klišé, jazykové zmätenie, to sú asi hlavné nedostatky filmu, ktorý z marasu ťahá najmä Oleg Tabakov svojim plastickým, mnohotvárnym prejavom. Ale to je na celý film málo, najmä keď postave okolo ktorej sa všetko točí prisúdili výrazové prostriedky sfingy a jej duševný svet zaradili do zoznamu utajovaných skutočností. Čakal som viac, než som dostal.(2.2.2014)

  • Big Bear
    ****

    Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * *(8.4.2013)

  • Sandiego
    ****

    Film, ze kterého mě občas pěkně zamrazilo. Hlavní představiterlka přesvědčivě ztvárnila dívku, z níž převýchova málem uděla bezskrupulní a chladnou bytost a Oleg Tabakov bez diskuzí tvoří halvní devizu tohoto netradičního snímku. Antonín Moskalyk opět nezklamal a film mi svým stylem někdy připomněl Babičku a hlavně v závěru Kateřinu Horrowitzovou. A ono spojení bylo více než působivé.(22.11.2007)

  • zette
    ****

    Vyborny koprodukcni film, kteremu chybi jen krucek k tomu, abych dal plne hodnoceni. Tabakov podal skvely herecky vykon, stejne tak i prirozena Souckova. Pribeh i atmosfera, ktera z filmu sala me bavila.(30.12.2012)

  • italka63
    ****

    Rozesmál mě koment od uživatele dobytek, doufám, že to byla prudká nadsázka. A ten nějakej Rusák, to nebyl jen tak někdo, nýbrž Oleg Tabakov.(29.6.2014)

  • dr.fish
    ****

    Moskalyk pouze vypráví, nemá názor, nesnaží se nám něco vnucovat. Já jsem mu za to vděčen. Obdivuju také to, že nám velitele lágru zobrazuje jako milujícího otce, věřím, že to takhle ti náckové měli. Dělali přece svou práci. Pro Říši a Vůdce. Příběh nás protáhne kusem Evropy, ale srdcem jsme pořád doma, stejně jako Emilka. Myslím, že materiálu bylo na celý seriál, tak to na mne působí, že je to jen sestřih nejzajímavějších momentů. Dneska by to takhle syrově bez patosu a sentimentu nikdo nenatočil...80%(13.4.2012)

  • Master19
    ****

    Jeden z nejkrutějších a nejsyrovějších filmů z druhé světové války. Aniž by byl prolit hektolitry krve, běhá z něj mráz po zádech. Velmi působivý je lagerkomandant Olega Tabakova, jehož dvojí tvář je nejděsivějším prvkem filmu. Rozhodně stojí za shlédnutí, tématu převýchovy slovanských dětí moc prostoru na filmových plátnech věnováno není.(23.5.2007)

  • wosho
    ****

    Silný námět by si zasloužil mnohem citlivější zpracování a mnohem lépěji promyšlený konec. Oleg Tabakov je však skvělý.(6.1.2010)

  • MaMitti
    *****

    Nezapomenutelné, vryté pod kůží, daleko před ostatními filmy s tématikou z daného období. Velmi zdařilý snímek po všech stránkách, bezchybný hudební doprovod.(15.11.2010)

  • kebom
    ***

    Výborné herecké výkony M. Součkovej alebo A. Jachiewiczovej, avšak Oleg Tabakov mi pri postave SS-mana neprišiel veľmi dôveryhodný. Asi bolo zámerom režiséra, aby raz pôsobil ako milujúci "otec" a inokedy ako sadista, ale proste jeho slovanské črty a v jednom mometne plytké reakcie (bombardovanie, znásilnenie) a v druhom hlboká "citovosť a úprimnosť" (starostlivosť o dcéru, pohľad na betlehemské hviezdy) mi neprišla veľmi dôveryhodná. Niektoré scény však boli doslova desivé (rozhovory s učiteľom, bezvládna manželka v špajze) a dodávajú filmu potrebnú hĺbku a šokovým pôsobením navodzujú požadovanú atmosféru. Posolstvo filmu je viac než jasné, pre tých váhavých je ono posolstvo zdôrazené v záverečnej scéne. V každom prípade neprávom zabudnutý film o jednej výraznej kapitole (aj) našich dejín.(30.1.2014)

<< předchozí 1 2