poster

Kukačka v temném lese

  • Polsko

    Kukulka w ciemnym lesie

  • anglický

    Cuckoo in a Dark Forest

Drama / Válečný

Polsko / Československo, 1984, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    *****

    Slova o zrůdnosti a úchylné zločinnosti hitlerovského nacistického režimu se mohou dnes, více než šedesát let po skončení nejkrvavějšího válečného konfliktu v lidských dějinách, zdát jako plochá fráze. Jako něco, co ztratilo svůj obsah a smysl. Není málo těch, kteří o takový výklad zločinů Berlína, Říma, Tokia, Zagrebu, Bratislavy, Vichy, Sofie, Bukurešti, Budapešti a v mnoha ohledech i Lisabonu a Madridu usilují. Abstraktum, zvolené jako pohled-metoda jedním z největších českých režisérů minulého století, pohled opravdu "zdola", pohled již ne dětský a zdaleka ne dospělý, pohled, křehké, ale statečné dívky-dítěte, postihuje ty stránky zločineckého režimu, které v propagandistických i jiných oficiálních podáních zanikají (čestnou výjimku v tomto ohledu tvoří dnes více než čtyřicet let starý ruský film režiséra Michaila Romma OBYČEJNÝ FAŠISMUS). Krev nemizí ani v tomto úhlu pohledu; oč je jí však méně, o to osobnější, důvěrnější, konkrétnější a v tom všem i otřesnější je její působení. Zavražděný otec, zavraždění sousedé jsou východiskem; nedobrovolná smrt - vlastně zavrženíhodná vražda, povzbuzení, které si "laskavý" esesák dopřával asi tak jako slušný člověk návštěvu divadla, nešťastného vězně v koncentračním táboře a posléze gestapem odvlečená nešťastná polská služebná v Kuckkuckově zřejmě vyženěné vile, jen naznačují zrůdnost režimu. I zločinci mají své vášně; tou Kuckkuckovou byla absurdní snaha získat si skutečnou lásku již takřka dospělého - a rychle dospívajícího - dítěte s elitně nordickým vzezřením, nad kterým nemohlo neplesat srdce každého nacisty-rádobyantropologa. Drtit a rozdrtit umím, ale ... Německá luza - včetně indoktrinovaného spolužáckého mládí z Hitlerjugend - ovšem nedobrovolné "mädel" nezapomíná připomínat, kdo je kdo a co je co. Bezmocná a bezbranná, vydána na milost a nemilost, volí statečná dívka ty zbraně a možnosti. které jí dávají její věk a vzhled. Moskalykův pohled je komplexní a všímá si ne výseku, ale celku druhoválkové všednodenní skutečnosti hlubokého týlu a posléze válečné frontové skutečnosti. Mimořádnou příležitost v roli německého učitele-humanisty tu dostává Vilém Besser, skvěle odstíněnou a mimořádně dobře zvládnutou kreaci tu předvádí vynikající ruský herec Oleg Tabakov (u nás známý z role Waltra Schellenberga v proslulém ruském seriálu SEDMNÁCT ZASTAVENÍ JARA). Ocenit je nutné však i skvělé výkony zločineckých jeptišek (např. Jana Andresíková nebo v naprosto nezvyklé úloze Míla Myslíková) a především mimořádný výkon tehdy mladičké Miroslavy Součkové, která doslova roste a dospívá ve své roli skaždým přibývajícím závěrem. Bezcitnost německé aristokratické (?) ženy, upoutané na lůžko, mimořádně dobře zvládla také pro mne zcela neznámá polská herečka Alicja Jachiewiczová (zvlášť působivý je pro mne kontrast pyšné Němky v druhé třetině filmu a naopak bezmocnost mrtvicí stiženého těla v jeho závěrečných sekvencích). Svou působivost mají i scény z okupačního tábora v rodící se britské zóně. (Kolik jen tehdy mezi Němci bylo antifašistů! Kuckkuckův konec je vskutku zaslouženou symbolickou odplatou, ke kterým tehdy docházelo; trvalo řadu let, než se do Evropy vrátil znovu civilizovaný mrav.) Film pracuje i s řadou symbolů; asi nejvýraznější jsou písečné duny na mořském pobřeží, za nimiž se válejí na břeh dorážející vlny, nad nimiž se vznáší rackové podobně jako náušnice věnované Emilce matkou, kterou odvádí gestapo. Nejednoduchý vztah mezi vnuceným otčímem-lagerführerem a "Mili" se promítá i do závěrečných záběrů posledního výstupu, v němž se Emilka setkává se svou matkou; pohledem na hradčanské panoráma prolíná i tato dívčina vzpomínka. Antonínu Moskalykovi i scénáristickému klasikovi tohoto závažného tématu naší kinematografie Vladimíru Körnerovi (ADELHEID) se podařilo přiblížit druhou světou válku způsobem, který "zvnitřku", z nejosobnějšího důvěrna, ještě zvýrazňuje zločinnost režimu i ideologie, která chtěla světu vnutit "nový pořádek" samozvaných nadlidí. Je to přiblížení, které má i svůj všelidský rozměr, přiblížení, jehož nejvýraznější předností je plné zachování a zachycení pestrosti obrazu doby a jeho vývojových proměn, rozmanitosti, která se ve vzpomínkách rychle ubývajících pamětníků může jevit jako výhradně černobílá.(28.5.2008)

  • gudaulin
    ****

    Tento film povyšuje na čtyřhvězdičkovou úroveň Oleg Tabakov, patrně je to jeho nejlepší výkon na filmovém plátně. Slušný scénář, který ukazuje hned několik rovin uvažování a podivuhodné protiklady hodnotového žebříčku nacistického důstojníka. Snímek směřuje k syrovému finále ukamenování v zajateckém táboře. Kladem je i příjemně krátká stopáž bez zbytečných odboček a balastu sentimentu. Plusem jsou i scény z písečných dun na polském pobřeží, které filmu dodávají na autenticitě. Celkový dojem 75 %.(22.5.2007)

  • flanker.27
    *****

    Už jako malý jsem si tento film dost oblíbil. Přestože film neobsahuje mnoho násilných scén, sálá z něj válečná syrovost, především v chování postav, a to i kladných, které občas dělají věci, které v jiných filmech nevidíte. O to je to reálnější. Film je také velmi úsporný co se týče načrtnutí povahy nebo situace. Nepotřebuje k tomu sáhodlouhé polopatické popisy, ale vystačí s jednou dvěma scénami a dialogem. To je zásluha scénáře a hereckých výkonů. V první řadě musím vyzdvihnout Miroslavu Součkovou, která zde předvedla na svůj věk neuvěřitelně charakterní výkon. Kromě ní také Vilém Besser jako německý učitel-humanista a samozřejmě Oleg Tabakov. Herr Kukuck je zcela jiná postava než jaké v podobných rolích obvykle bývají. Krutý nacista i člověk, který si užívá své nové role starostlivého otce. "Přimět někoho, aby vás měl rád dobrovolně." Nebo hajlující jeptiška Míla Myslíková (v naprosto netypické roli). Tohle není film o nacismu špiček třetí říše, ale o tom, jak se nacismus projevoval v běžném životě.(15.1.2009)

  • dobytek
    ***

    Tady sice čtu, že předlohu napsal fotr Pergnerový, ale vzpomínám si, že na ZŠ jsem měl jako povinnou četbu knihu "Říkali mi Lenin", která byla taky o nějaký holce, co se dostala na převýchovu někam do NDR. A tu knihu mi to dost připomínalo. Asi fotr Pergnerový opisoval. Co se šukačky v temnym lese týče, tak je tam pár scén, který se vrejou do paměti, ale jako celek je to průměr. Navíc mi dost lezlo na nervy, jak je to plný nějakejch zahraničních herců, který jsou předabovaný do češtiny. Slyšíte Petra Kostku, ale čumíte na nějakýho rusáka. 50%(26.3.2014)

  • LiVentura
    *****

    Mistr Moskalyk se opět ukázal v plné síle. Skvěle natočené dílko. Ústřední postava věrohodně sehrána velmi dramaticky. Hudba dodává filmu úplnost.(9.8.2011)

  • - Film čerpá z osudů dívky z Lidic, která disponovala germánskými rysy. (Lucas87)

  • - Kukačkova vila je ve skutečnosti zámeček Mystěves nedaleko Nového Bydžova. Záběry s klášterem se točily v obci Osek. (Lucas87)

  • - Velitele (Olega Tabakova) nadaboval Petr Kostka, jeho invalidní ženu Věra Galatíková. (BoredSeal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace