Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravanka byla před čtvrtstoletím velice oblíbená dechovková kapela. A jejím únosem sledovali začínající vesničtí muzikanti jediné - aby sami mohli vystoupit místo ní. Pokus o lidovou hudební komedii plnou zmatků a nedorozumění se nevydařil, zůstala jedině trapnost s neuvěřitelně se pitvořícími herci. (oficiální text distributora)

Recenze (40)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Šťastnou náhodou jsem objevil, co že se to v mé rodné obci tenkrát před naším kulturákem natáčelo. Sám ve filmu chybím, protože když mi řekli "stůpni si před tů kameru a budeš v televizi", dával jsem pozor, abych se nedostal do jejího zorného pole a neocitl se náhle někde ve studiu. Jinak je ale zvláště úvodní desetiminutovka plna živých autentických etno domorodců. (Jen škoda, že vlezlí pražští herci překážejí pohledu na památky zdejší architektury, z nichž některé už neexistují.) Budiž trvalou pýchou Velkých Bílovic, že nejde o film ledajaký: V Únosu Moravanky dosahuje Muchna úrovně, jíž se uznávání klasikové československého porna Podskalský a Troška sotva přiblížili. Umělecký zážitek je zmnohonásoben účastí nepřeberné plejády legend československého filmu (téměř při každém objevení se nové postavy hýkám nadšením; z těch nejkultovnějších jmenujme alespoň Synkovou, Schmida, Wimmera nebo Gerendáše; nepřehlédněte však ani nebývale tichou Uršulu Klukovou v roli písařky VB). Speciální kulturně-výchovné závazky zde z mladých uvědomělých představitelek tehdejší kulturní fronty plní zvláště Jana Paulová a Iva Bittová, za hromadnou scénu v dívčích sprchách by se nemuseli stydět ani Egon a Karl. Socialistickou a jezeďáckou náladu zajímavě narušuje dokonale expresionistická stylizace obou pohřebních zřízenců "s mankem", trapnost Sobotových hlášek paradoxně kulminuje v genialitě. Přestože je tento bizarní filmový počin v každém ohledu tak špatný, že horší už prostě být nemohl, je moje hodnocení vzdáleno jakékoli ironii. Extáze. Nemohu jinak. ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

Moravanka je nepominutelná součást normalizační éry, protože na nás řvala odevšud. Milan Muchna jako režimně spřízěný vyjímečný synáček (jak se obecně vědělo) měl ale vždy výhodu v tom, že mu prošlo i to, co jiným ne - mohl svléknout nejen Janu Paulovou, ale i haldu dívek ve sprše a snesl se u něho i únavně dlouhý voyersky vděčný záběr pod sukně Ivy Bittové. Nechápu, jak se do této rozjuchané zábavy - jaxe máme fšichni dobře - dostala Ypsilonka, čímž vznikl neuvěřitelný mix trapnosti a parodie - křepčící a juchající Sobota s Lábusem jsou nezapomenutelní, stejně jako kombinace Jana Schmida a Marie Motlové - to je opravdu reálný surrealismus. Příběh je blbý opravdu asi jako Hudba z Marsu, o to Muchna neměl nikdy starost - jeho pivo i lidoop nejsou o nic lepší. Oblíbené figruky Romana Skamene, Jana kuželky, Evžena Jegorova, ba i laco Gerendáš proběhne, Jiří Wimmer, Srstka, Bedrna, bože bože, aneb Jak Štorkán s Muchnou vařili lidovou venkovskou komedii s přídavkem vína. Že by inspirace pro Vinaře, nebo Bobule2? Mimochodem Karel Štorkán taky krásný případ, jak normalizace umožnila dostat se neumětelům k lizu - od roku 72 každý rok v průměru dva filmy, jeden horší než druhý, předtím za deset let prosadil jeden. , ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Já proti dechovce nic nemám, sice to není hudební žánr, který bych bůhvíjak poslouchal, ale jednou za čas si dechovku rád poslechu a já osobně jezdím jednou ročně na pouť do jedné nejmenované vesnice, kde vlastně nic jiného nehraje a vždycky je to fajn. Doposud jsem ani neměl nic proti Muchnovi - ale to je způsobené tím, že jsem od něj viděl jen Devět kruhů pekla. Únos Moravanky jsem chtěl vidět hlavně kvůli tomu bizarnímu námětu, ale i když jsem čekal opravdu málo, zklamaný jsem dost. Něco jako děj neexistuje (a možná ani něco jako scénář...), celé je to strašně nudné (a to natolik, že bych si radši znova pustil Rabaku než tohle...), písniček je přehršel a časem začnou působit spíš otravně a co se té komediální stránky týče... asi tak dvakrát jsem se pousmál, ale jinak je to těžce nevtipné. Vlastně mě na tom filmu nic nezaujalo, navíc chvílemi (hlavně ze začátku) je to takový chaos, že jsem měl i pocit, že se jedná o nějaké volné pokračování Straky v hrsti... Je to hodně nepovedené, hodně. Ale i tak z toho je cítit jakási snaha o pohodovou komedii a za tu tu jednu hvězdičku dám. Film je to špatný, ale na odpad naštěstí nedosahuje. 1* ()

jakoby 

všechny recenze uživatele

Ja jsem teda devcica z MOravy a vinar, ale toto je hruza. Horsi nez Hudba z Marsu .Pro koho byl tento film urceny nevim. Pro deti a duchodce je tu prilis mnoho nahate Paulove , ktera snad ani nic jineho nedela a Labus zpivajici je prilis nahrany.Jediny kdo z toho filmu moh lbyt nadseny je starenka na zacatku pri dechovce.Ten unos se jim povedl asi jako cely film. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem Moravanku nesnášel. Ne, že bych ji dnes miloval, ale již ji mohu poslouchat bez poznámek. No. V tomto filmu toho zase tak moc neodzpívala. Ani náhradní kapela nezpívala moc, což taky nějak nevadí. Tedy mně ne. Herci si filmování viditelně užívali. Scénář byl dost křečovitý, ale některé gagy byly dobré. Pan Sobota mohl zahrát více. Jde o ryze odpočinkový snímek, který je těžko hodnotit, protože patří mezi ty slabší, ale zase ty, které mohu klidně jednou za pěl let zase vidět. K hodnocení přidávám plus za pár velmi odvážných záběrů. V komedii, tedy Československé, naprosto nevídaných. ()

Zajímavosti (3)

  • Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)
  • Na vratech areálu mateřské školy točené v Zadní Třebani je elipsovitá cedule z malým znakem Československé republiky, který se používal do roku 1960. (Ganglion)

Reklama

Reklama