Obsah
-
Tématem Tváře je klasická disputace nad tím, nakolik je rozum schopen zvítězit nad iracionalitou a naopak. Do městečka přijíždí nevídaná pouťová atrakce v podobě Voglerova magnetického divadla. Skupinka komediantů podobně jako titulní hrdina v Kabinetu dr. Caligariho (Das Kabinett des Dr. Caligari, 1921) musí však nejdříve žádat o povolení u městského konzula. Ten souhlasí, ovšem na popud lékařského rady Vergera musí skupina dokázat, že nejde o šarlatánství. Konzul s radou uzavírají sázku a centrem děje se stává mystický souboj dvou entit: magie v podání záhadného Voglera a rozumu ve ztělesnění Vergeruse. Právě on touží za každou cenu rozbít auru mystického zázraku a hypnotismu, které kolem sebe Vogler šíří. (Letní filmová škola)
Tématem Tváře je klasická disputace nad tím, nakolik je rozum schopen zvítězit nad iracionalitou a naopak. Do městečka přijíždí nevídaná pouťová atrakce v podobě Voglerova magnetického divadla. Skupinka komediantů podobně jako titulní hrdina v Kabinetu dr. Caligariho (Das Kabinett des Dr. Caligari, 1921) musí však nejdříve žádat o povolení u městského konzula. Ten souhlasí, ovšem na popud lékařského rady Vergera musí skupina dokázat, že nejde o šarlatánství. Konzul s radou uzavírají sázku a centrem děje se stává mystický souboj dvou entit: magie v podání záhadného Voglera a rozumu ve ztělesnění Vergeruse. Právě on touží za každou cenu rozbít auru mystického zázraku a hypnotismu, které kolem sebe Vogler šíří. Komentáře uživatelů k filmu (39)
-
Sandiego
Další variace na téma maska-pokrytectví-kontrast dvojího pohledu na svět, tentokrát však zaobalena do mystické (a v závěru skoro až hororové) atmosféry, kterou nenarušují ani komické a pikantní scénky. I když se zdá, že nakonec optimistický nádech vítězí, dle mě jde jen o potvrzení přetvářky, která prostupuje okolní svět. Pravé magické tajemství ztělesněné starou kořenářkou totiž nadobro odchází a kočující společnost míří dále a výše... Zaujala mě i kamera, hlavně v lesních scénách na počátku, předtím jsem si jí u Bergmanových filmů moc nevšiml, zde skoro až kouzlí, divadelní manýra však i zde často působí trochu rušivě.(17.3.2010)
-
mortak
Nazval bych Tvář disertační prací z filosofie. Spojení Alberta Camuse (umělec jako Sysifos bojující s absurdnem) s odkazy na Ježíše (Voglerova žena odpovídá vesnické aristokracii: "To tvrdíte vy.", Vogler ma "zázračně" vyléčit mrtvé manželství) mě po počátečních rozpacích rychle vtáhlo dovnitř. Ježís se stal bohem, zatímco Vogler dokaže na chvíli navodit strach ze smrti - tedy něco konstituující etiku. Manželka v černém hledá spasitele, takže když uvidí Voglera bez nalíčení, už ho nezná. Považuji tento film za lepší a propracovanější než slavnější Sedmou pečeť.(16.10.2008)
-
zette
Na Tvari me nejvice zaujaly postavy. Skvele zahrane a napsane, tomu pochopitelne vydatne pomohly herecke vykony. Po technicke strance film vubec nezaostava za dalsimi snimky Bergmana. Jedine, co me tak deli od udeleni plneho poctu je scenar. Jinak Ingrid Thulin byla nedherna zena.(20.10.2010)
-
Flooyden
Nádherný začátek, příjemný příběh, možná nejhravější Bergman:-)(5.6.2007)
-
czejny
Kdyby mi někdo pustil toto dílo a neřekl mi, kdo to natočil, tipnul bych si hodně jmen, ale Ingmara Bergmana jen stěží. To však neznamená, že bych tímto snímkem nějak opovrhoval. Právě naopak je to milou opozicí k hodně psychologickým, filozofickým a povětšinou depresivně laděným filmům se špatným koncem. Tohoto Bergmana jsem si užíval a po odchodu z kina jsem se ani nechtěl zastřelit. Max von Sydow přidává na celkově magicky laděné atmosféře, která před koncem filmu dosáhne naprostého vrcholu. Tento počin by mohl být mnohými brán jako satira na úřednický aparát a zároveň trošičku jako filozofické zamyšlení nad tím, jestli jde všechno obsáhnout pouze vědeckými metodami. Abraka dabra, kouzlo tohoto švédského mága na mne opět zapůsobilo a klidně se jím nechám očarovat i podruhé.(1.8.2008)
-
d-fens
...ale vlastne by som mal ten film nenávidieť.... až neznesiteľne kruto berie vznešenosť všetkému tajomnému, mystickému, "iracionálnemu", a stavia to všetko na úroveň vandráckeho cirkusantstva snažiaceho sa kde tu utrhnúť nejaký ten groš od naivnejších (alebo unudenejších?) divákov..... a možno bolo cieľom ukázať, že najväčšie záhady a tajomstvá sú skryté v ľudskej mysli, a nie vo fyzikálnych, prírodných "nadprirodzených" javoch... hmm... ale aj tak, na ten obrovský kontrast medzi temným, tajomným začiatkom a dychovkovou bujarosťou záveru filmu len tak ľahko nezabudnem.... P.S.: toto je asi najrozkošnejšie vystúpenie Bibi Andersson, aké som zatiaľ videl ;)(7.11.2009)
-
Almásy
veľmi pôsobivá, cynická a temná Bergmanova pomsta divadelným kritikom. lepšie sa s touto témou hrá v ,Rituáli, ale ťaživé prostredie Švédska 19. storočia a DOKONALÝ von Sydow s Thulinovou tvoria hrôzu čisto nezabudnuteľnú.(9.1.2011)
-
troxor
Píše se druhá polovina osvíceného osmnáctého století. Skupina komediantů (kouzelník, babka kořenářka, tajemný pomocník, mluvka) přijíždí do města. Aby mohli vystoupit před měšťany, musí nejprve předvést své vystoupení starostovi a jeho druhům. Tito "osvícení" pánové se snaží dokázat, že kejklíři a obzvláště kouzelník Vogler jsou pouzí šarlatáni... Někteří členové společnosti se naopak velmi blízce seznamují se služebnictvem... Tvář je jeden z Bergmanových méně známých filmů, které vznikl ve stejné době jako jeho (podle mě) nejlepší díla -Sedmá pečeť a Lesní Jahody. Těm se ale Tvář kvalitativně vyrovnat nemůže. Má svá slabší místa. To ale rozhodně neznamená, že to je špatný film. Fanoušky rozhodně potěší přítomnost VŠECH Bergmanových dvorních herců. Uvidíte také, jak se Bergman vlastně díval na své povolání...(23.4.2007)
-
xdutchx
Z tohoto filmu mám rozpačitý dojem, na jedné straně výborně nasnímaný film, jeden záběr lepší než druhý, nádherné alegorické výjevy, skvělí herci, výtečná atmosféra. Tak proč to na mě tedy nefunguje, proč uvnitř této nádoby cítím jen řidinu a nevýraznost, proč mě to nechává vlažným a po skončení filmu necítím naplnění a oslnění jako u jiných mistrových filmů. Možná to je komíháním žánrů, možná teatrálnost, každopádně jsem tento snímek nemohl brát vážně a ani se mu nemohl smát. Otázka je jestli jsem byl na povrchu já nebo film.(21.6.2009)
-
manonfire
Musím říci, že mě tentokrát více pobavily rozverné scénky mezi Ake Fridellem a jeho nenápadně však v jádru zcela ultimátně nadrženou kuchařkou, a také roztomile lascivní Bibi Andersson, než opětovné (a tentokrát trochu únavné) vnitřní trápení von Sydowova Voglera. Navíc prakticky neopodstaněné, snad vyjma jakési další Bergmanovi obhajoby kejklířství vystavenému pohrdání měšťáctva.... prostřednictvím opět skvělého Gunnara Bjornstranda. Filmu tentokrát chybí obvyklá režisérova zásadnost nějakého sdělení. Přesto se na film dívalo vcelku příjemně. Je však příjemnost to co od Bergmana čekáme? 60%(24.1.2011)
-
mirthquake
Čekala něco hlubšího, něco záhadnějšího, nedalo se tomu ubránit, nějakého Bergmana už přece viděla. A zatím - jen takové představení, taková "ne-hloubka", laciné triky. Chtěla více "myšlenek", ach ta naivka. Pak jí to možná došlo, kdo ví. Já bych řekla: brilantní film. Kdybych ho viděla ještě aspoň pětkrát. ;)(15.10.2008)
-
tomtomtoma
Film je o strachu z neznáma, z neznamých a nevysvětlitelných věcí. A také o strachu ze smrti. Také pokládá otázku, zda jsou kouzelníci určité magické a trochu nadpozemské bytosti, či jen obyčejní prohnaní podvodníci. Ano na každou věc lze nahlížet z více pohledů. Jako u většiny Bergmanových filmů je i zde inteligentní dialog silnou stránkou. Nabourává mýtus záhadna. Neboť člověk od přírody doufá a věří v něco vyšího, nadpozemského. Ale všechno, co se zdá záhadné a logicky nevysvětlitelné se ukazuje jen jako trik a podvod. Ale i tak může začít člověk dobrodružství, neboť alespoň na chvíli v tajemno uvěří. Ale když vyjde pravda najevo, cítí se spíše podveden, než jako ten, kdo se alespoň na cvíli dotkl velké záhady. Zajímavé je, že členové potulné kouzelnickodivadelní společnosti (tajemný iluzionista Albert Emanuel Vogler - Max von Sydow, jeho půvabná žena přestrojená za muže - Ingrid Thulin, babka kořenářka - Naima Wifstrand, kočí Simson - Lars Ekborg a výřečný manager Tubal - Ake Fridell) musí předvést představení před vybranými lidmi, aby dokázali, že u nich není žádné záhadno a tudíž nějaká možnost nebezpečí. Ale po odhalení, že tomu tak není jsou s nepochopením vyhnání. Nejlepším jejich protivníkem je mediciální rada dr. Vergerus (skvělý Gunnar Björnstrand), který záhadno odmítá, ale ve skrytu duše v něj věří. Také by se to dalo parafrázovat, že moderní doba nahrazuje tu starou, plnou pověr a povídaček.(4.7.2009)
-
teyra
Výborně odvyprávěná hříčka s hlubším obsahem vzdáleně inspirovaná jednou Chestertonovou hrou. Skvělá počáteční magická atmosféra, propracovaná hororová scéna, typicky bergmanovský odlehčující humor lechtivých scén, filosofické střetávání vědecké racionality, moderního čarodějnictví (hypnóza) a dobou vytlačeného nadpřirozena, dřeň existenciality. Iluze iluzí. Iluze, které boří jiné iluze. Muž v masce demaskuje své protivníky, aby nakonec zdánlivě vyjevil svou skutečnou, rozbitou tvář. A pak samozřejmě osobní metarovina příběhu, tak trochu jízlivá na všechny strany: kritiky, kteří se mu snaží přijít na kloub, zdánlivě rozpitvané umění jim uniká a slaví nadsazený triumf, aniž by proto přestalo být iluzí. Anebo magickou iluzí? Role komické babky kořenářky v celé záležitosti zůstává otevřená.(22.1.2012)
-
Rondon
Režie: ***** Výkony herců: **** Děj: *** Dialogy: **** Postavy: **** Hudba: * Spád: **** Závěr: **** PRŮMĚR: ****(6.12.2009)
-
Slípka
Bergmanovo vyjádření konfliktu mezi umělcem a společností - vědou, která je především zastoupena postavou lékaře. Ten má pocit, že neexistuje nic nepochopitelného, nevysvětlitelného, že lze vše pochopit, stačí to jen rozřezat, zpočítat a zapsat, ale neuvědomuje si, že po smrti z člověka uniká postata, kterou nemůže spočítat, nebo změřit. Tento konflik ač nakonec končí vítězstvím umělce je zároveň osbním konfliktem samotného režiséra, který chápe, že film je jen klam a iluze, ale snad alespoň trochu potřebný a prospěšný společnosti. zajímavý i název filmu, který se především vztahuje k tváři hlavního hrdiny Voglera - k její proměně, kdy na začátku je pouhou maskou, včetně přilepených fousů a paruky, ale na konci holá tvář jako symbol lidskosti - kterou nelze pitvat.(18.10.2008)
-
huzgi
Když film se geniality dotýká. Filmové, herecké, obrazové i myšlenkové. Už jen kousek k dokonalosti.... Báječná kamera Gunnara Fischera(3.10.2009)
-
RoB23
#537 The Criterion Collection... "Podvod a lež jsou tak běžné, že ten kdo říká pravdu je zpravidla považován za největšího lháře."(9.3.2012)
-
MariusDee
85 % Musím uznat, že Bergman byl machr, předvést tak struhující příběh v pár studiových kulisách a s minimem herců je kumšt. Většinou cítím u filmů z této doby (zejména těch amerických), že už jsou pro mne svým zpracováním moc staré a dosti neumělé až naivní..o Bergmanovi tohle neřeknu nikdy.(1.7.2009)
-
Peršanka
Tak na tohle jsem kdysi jela vlakem do Úval u Prahy, páč jinde to nedávali. Bude to UMĚNÍ? A bylo. Promítač zaměnil disky s filmem, takže první třetinu nám pustil až nakonec. Dodnes nevím, o čem to mělo být. Tenkrát jsem se považovala za super intelektuálku, tak jsem ani nic srozumitelného nečekala a vrátila se domů spokojená, že to bylo všechno, jen ne český film z tehdejší současnosti. Vlastně smutná bilance.(15.12.2009)
