poster

Prší nám na lásku

  • Švédsko

    Det regnar på vår kärlek

  • slovenský

    Prší nám na lásku

  • anglický

    It Rains on Our Love

  • anglický

    Man with an Umbrella

Drama

Švédsko, 1946, 95 min

  • misterz
    ****

    Bergmanova režisérska prvotina. Nie je to síce typický Bergman, ale aj napriek tomu je tu už v pozadí cítiť niečo z jeho budúcej tvorby. Vzal si na pretras svoju obľúbenú tému - vzťahové problémy a komplikovanosti lásky, v tomto prípade v spojitosti s nie celkom ľahkou sociálnou situáciou (s dôrazom na náboženskú stránku) vo vtedajšom Švédsku, krátko po skončení vojny. To všetko odľahčenou, divákovi prístupnejšou formou, ktorú výborne dopĺňa aj naratívny tajomný sprievodca príbehom, v ktorom sa divákovi vyjaví, čím všetkým si na pozadí zlej sociálnej situácie musel zaľúbený párik prejsť, aby sa aj na nich konečne usmialo šťastie v podobe "normálneho" spoločného života. 80/100(22.5.2015)

  • Ekdahl
    ****

    Je zajímavý uvědomit si, že svět Bergmana objevil až s Úsměvy letní noci, což byl Mistrův již 17. režijní počin (!). Kdo dnes natočí 17 celovečerních filmů? Bergman to stihnul do roku 1955, což obnášelo většinou dva, někdy i tři filmy ročně. To je z dnešního pohledu neuvěřitelný. - U Bergmanovy prvotiny se není třeba nijak zvlášť zdržovat, vše je tu teprve v plínkách, nicméně zároveň jde o relativně vyzrálý debut, v pohodě koukatelný i po 70ti letech. Máme tu hlavní téma prvního Bergmanova období, mladého člověka (mladý pár) stojící proti světu, do jisté míry i proti sobě. Za povšimnutí stojí již zde nahozené téma Bergmanova strachu ze samoty - toť jeho peklo nejobávanější. To se do až konce jeho tvorby nezmění. Dále: misantropické tóny (žena zahradníka, scéna u soudu), figurkaření (postavy z chatové osady) a na Bergmana překvapivá míra komediálních prvků.(2.2.2016)

  • Radko
    ****

    Na lásku začnú padať kvapky smútku okolia vždy, akonáhle okolie zistí, že konkrétna láska je úprimná a krásna z pohľadu oboch partnerov. Okolie to cíti a závidí. Snaží sa preto mstiť a zároveň navonok poskytovanú milosť dvom krehučko dojímavým a ľúbiacim sa hrdličkám využiť v svoj prospech. Najmä ak hrdličky nevedia veľa o svete dravosti, akčnosti a zneužitia kohokoľvek vo svoj osobný prospech. A keď nie prospech, tak aspoň treba dať chudákom zaľúbencom najavo, že sú a vždy budú len totálne nuly a otroci. Pokiaľ sa teda nevzchopia a následne nezaradia do pravidiel agresívneho presadzovania sa. Tak koná prenajímateľ chatky, majiteľ kvetinárstva, jeho manželka, kňaz, policajti. Tak koná väčšina spoločnosti už tisícky rokov. Vyzerá to tak, že jedinú pomoc môže pár dostať od zlodejov, ktorí vždy idú pod cenu a chudobným teda vždy vhod. Pomôcť tiež môžu ešte ľudia, ktorí ostali ľuďmi a nestali sa z nich len zombíkmi idúcimi po prachoch, ojebávačkách a pokorení tých druhých. Režisér Ingmar Bergman všetko toto zabalil do jednoduchého, no pôsobivého príbehu.(13.7.2015)

  • Jenni
    *****

    Motto: "V celé věci jde pouze o tohle. Jde o dva lidi, kteří měli říct: Nic se nás netýká, protože jim bylo řečeno: Vy se netýkáte nás." Druhý film Ingmara Bergmana, filmová adaptace divadelní hry Hodní lidé od Oskara Braatena, se oproti premiérové Krizi rozkročuje kouzelně více do komična. Obdobně jako Krize má film svého vypravěče, který je tentokrát personifikován a do příběhu významně zasáhne ("možná je to anděl"). Jako u všech prvých (poválečných) Bergmanových filmů má film sociální podtext, zde okořeněný (či spíš silně umocněný) láskou Davida a Maggi, na níž bez ustání prší. Jak řekne státní zástupce, tito mladí lidé měli příležitost usilovat o poněkud hubené, nicméně ještě vážené živobytí, o jednoduché, nicméně upřímné místo ve švédské společnosti, ale nějak se jim to nepodařilo. Film je plný znamenitých (až hitchcockovských) pasáží - ať už je to nástup ďábelského pana Haakanssona na scénu, kočičí byt, telefonát do zahradnictví, soudní přelíčení nebo jen prosté přání šťastného nového roku. O bandě ze zahradní kolonie (Hanna Ledinová, tuláci Metla a Tkanička) ani nemluvě. Do titulní role propuštěného vězně Davida Lindella byl obsazen Birger Malmsten. Poprvé se tu rovněž objevuje Bergmanův dvorní herec Gunnar Björnstrand (jakožto neoblomný úředník Purman). Asociace: Úsměvy letní noci, Přístavní město, Krize(20.5.2013)

  • hirnlego
    ***

    Naivita starých romantických snímků je tu celkem patrná, kdežto Bergmanův styl ještě tolik ne - avšak za jeho náznak budiž pokládána trochu záhadná postava vypravěče, který se tu a tam objeví, aby v pravou chvíli zasáhl do děje (vrcholem je pak vypjatá scéna u soudu). Děj je prostinký - žena s tajemstvím a muž, který právě vyšel z vězení, se náhodně setkají, aby v sobě našli zalíbení a rozhodli se spolu zkusit začlenit do společnosti a žít normální, plnohodnotný život - nečekali však, že to bude tak strašně těžké... Závěr filmu není typicky šťastný, ale přesto je plný naděje - krásný poslední záběr na divákově tváři snad i vykouzlí dojatý úsměv - a to přeci není zas tak málo...(11.10.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace