Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Česká hudební veselohra. Snaží se o vyjádření závazného thematu, totiž přerodu hudebního skladatele který komponuje hudbu nepřístupnou lidu, v umělce lidu blízkého, s lidem srostlého, pro lid tvořícího. Závažné thema je však vyjádřeno formou neuváženou a povrchní, takže se ve filmu zcela míjí svým posláním. (Filmový přehled)

Recenze (15)

ripo

všechny recenze uživatele

Je mnoho themat, o která se náš film musí zajímat. Boj o nového umělce, o umění, jež je lidu blízké a srozumitelné, jež lidem pomáhá a vede je vpřed, patří jistě k těmto thematům. Je nakonec jedno, jaký žánr si filmový umělec vybere, aby toto thema ztvárnil; jistě takový, jaký je nejbližší jeho uměleckému citu a divákovu chápání. Žánr veselohry tedy nemůže být nijak na překážku, aby jím nebylo lze vyjádřit závažnost a hloubku zmíněného thematu, ovšem za jednoho předpokladu: že i tímto žánrem bude toto thema naprosto seriosně zpracováno. A zde jsme u největšího omylu filmu „Písnička za groš". Není to ani vlastní thema, ani žánr, který je tu nesprávný; je to neseriosnost zpracování závažného thematu, obírajícího se přerodem hudebního skladatele Bendy, který dochází k poznání, jaký má být umělec v naší nové společnosti a čemu, komu a jak má jeho tvorba sloužit. Není zde omylem jenom scénaristické zpracování thematu: Je to i zpracování režijní, které se zcela vymyká zákonům realistického umění a jehož vlivem jsou i herecké výkony podprůměrné. Jedinou cennou složkou filmu prakticky zůstává melodická Podéšťova hudba. Souhrnem: jeden z filmů, který je ještě pozůstatkem hluboce nesprávného chápání lidovosti umění, zejména pak lidovosti filmové veselohry. Filmový přehled 29/1953 ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Návrat Rudolfa Myzeta k filmové tvorbě po mnoha letech strávených v hollywoodském angažmá nedopadl právě nejlépe. Vlastně dopadl mnohem hůř, než se jali diváci i dobová kritika očekávat. Nevynalézavý scénář vdechl život schematickým postavám a situacím, které jakoby se v lecčems pokoušely navázat na styl dřívějších veseloher, ale díky násilně včleněné ideologii jsou jen deformovaným polotovarem. Přerod skladatele vážné hudby v autora populárních kolektivních písniček, díky nimž se má zatrpklý a nespolečenský umělec přetransformovat k "obrazu lidu svého", se odehrává na pozadí milostného vzplanutí k uvědomělé referentce čs. rozhlasu. Postupná proměna titulního hrdiny má za následek, že v samém závěru nadšení posluchači tleskají "obrozenému" skladateli, který pod falešným inkognitem složil šlágr pro obyčejný lid (protože ten vážné hudbě nerozumí a potřebuje ji pouze k nedělní chvilce kultury a oddechu, jak se praví ve filmu). Ale abych byl alespoň trochu spravedlivý. Sympatické jsou herecké výkony Františka Hanuse a Roberta Vrchoty, kteří hrají hlavní postavy filmu, dva přátele, co sdílí společný byt (téma pro queer studies?), ale asi jediné, co přežilo dodnes, je hudba a písničky Ludvíka Podéště. Teplý větřík smývá rána zimomřivá, ve vzduchu je jaro vonící. Vítr čechrá vlasy, člověk zazpívá si, když jde rozesmátou ulicí. ( -Ponrepo 1/3/13- ) ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Skladatelé populární hudby to v počátcích budování socialismu měli snadné aneb Rané doby socialistického šoubyznisu. 1) Fádní film příliš nezaujme, snad jen roztomile naivním pohledem na tehdejší postupy dramaturgie československého rozhlasu._____ 2) Hrají zde 36letý František Hanus (skladatel Jan Benda), 25letý Vilém Besser (zpěvák Mirek Jirák) a 32letý Robert Vrchota (Jakub Veselý, Bendův přítel)._____ 3) Alespoň maličký spoiler: po nedělní brigádě, jejímž úkolem bylo "rozorat meze", tedy zbořit a zrušit vnitroblokové soukromé parcely a vytvořit jeden krásný společný dvůr, kde se bude pěstovat zelenina (květiny až později, soudruhu), se brigádníci sejdou v bytě hudebního skladatele, aby si vyslechli malý improvizovaný klavírní koncert vážné hudby u šálku čaje a buchet. Kamera zabírá unavené, ale pozorné tváře, které nasávají kulturu linoucí se od piána._____ 4) Ale pan skladatel, jak vyjde nakonec najevo, umí i veselé písničky k budování: Červený šátek si hraje s vánkem / vlajka se ve větru třepotá /a my si zpíváme se skřivánkem /o štěstí našeho života._____ 5) Ve filmu zazní tři pěkné budovatelské songy od 31letého Ludvíka Podéště. ()

S_M_Lomoz odpad!

všechny recenze uživatele

Jarní větřík smývá rána zimomřivá, ve vzduchu je jaro vonící. Vítr čechrá vlasy, člověk zazpívá si, když jde rozesmátou ulicí. Opravdu se vidí málo takových odpadů jako je tahle budovatelská romantická komedie. Hudební skladatel, který se původně odtrhává od lidu a věnuje se tzv. "vážné hudbě", se nakonec mladou údernicí přesvědčen dává na tvorbu kolektivniích písní. Písnička za groš patří do BOTTOM 10 budovatelského filmu. Suverénně. ()

Horak odpad!

všechny recenze uživatele

Byl jsem velmi zklamán. Sliboval jsem si zábavnou budovatelskou taškařici, ale bohužel tento film nedosahuje ani kvalit pro cynické pobavení. Ano pár míst je úsměvných, ale jinak bída. ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Další budovatelská vzpruha z dob, kdy "u nás jaro přeci nekončilo". Kamera občas zabere i úderná hesla typu: "Ve sportu přeborník, v práci úderník". ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Už jen skuteční pamětníci si dokážou připomenout krásnou melodickou písničku pocházející z tohoto snímku pod názvem ´U nás jaro nekončí´, která patří ke směti budovatelských písní k dobré náladě a pracovní ušlechtilosti. Takový je samozřejmě i tento veseloherní snímek o hledání nové nejlepší písničky československým rozhlasem. Námět již dnes není ojedinělý, což znamená, že takováto dějová šablona se používala hodně často. Autor krásných písniček se skutečně najde, jenomže se kvůli obavám z neúspěchu a následné ostudy prezentuje pod pseudonymem a tak nikdo neví, kdo to vlastně je. Začne po něm urputné pátrání a jen divák po chvíli zjistí, že je blíže, než si kdo myslí. Jak to celé dopadne už musí být každému jasné. Moralizační aspekt příběhu je totožný s tzv. výrobními agitačními snímky, což je - věřit si. To, že si někdo myslí, že něco nedokáže ještě neznamená, že tomu tak i skutečně je. Důležité je to alespoň zkusit, což znají i mnozí dnešní autoři či zpěváci vystupující v různých televizních soutěžích. Veselohra je skutečně veselá, plná života a úsměvů a co se týče té politiky, zase až tak hrozné to není, i když prezentace společné práce tu samozřejmě nechybí. Obyvatelé domu začnou společně s plnou vervou, energií a samozřejmě s patřičným úsměvem vyklízet dvorek, aby si tam udělali záhonky. Snímek z počátku padesátých let je svou agitační atmosférou na dnešní dobu značně kontraproduktivní, ale na druhou stranu zcela neškodný. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Nu název mne měl varovat. Už úvodní jekot mi lezl na nervy. A že nebyl krátký. Ale pak se to naštěstí zlomí v poměrně hezkou agitku s hezkou písničkou. No, co no, že hodnotím výše, viděl jsem i větší kraviny. A to jsem si moc dobře všiml v závěru obří fotky masového vraha za zpěváky. A nevisel tam sám. ()

ilclassico 

všechny recenze uživatele

Film samozřejmě není tak špatný, jak je tu prezentován. A to jen proto, že jde o agitku (navíc umírněnou). Když si odmyslíte jeho ideovou stránku, možná zjistíte, že se díváte na typickou veselohru z 30. let. A herecké výkony Hanuse a Vrchoty to jen potvrzují. V rámci žánru za 2,5. ()

Jonatthan 

všechny recenze uživatele

Budovatelská taškařice - v neděli se chodí na brigády, kde se naučí makat i hudební skladatel, který dosud skládal jenom samé sračky. Konečně se přimkne k lidu a napíše plno krásných písniček pro jednu kočku z hudebního vydavatelství, pro hlasově vybaveného dělňase z Tesly i pro partičku pionýrů a "jarní větřík smývá rána zimomřivá..." Jo a tu kočku si asi vezme, i když má asi desetiletou dceru bůh ví s kým. :-))) Já se docela bavil... ()

raininface odpad!

všechny recenze uživatele

Nulový děj, toporní herci, rozjásaní zpěváci pod hesly a podobiznami vrahů...no dá se vůbec tahle kravina hodnotit jinak než odpad? Dodíval jsem to jen kvůli Zdence Procházkové. ()

Reklama

Reklama