Hotel for Strangers
Režie:
Antonín MášaScénář:
Antonín MášaKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Petr Čepek, Táňa Fischerová, Marta Krásová, Vladimír Šmeral, Josef Somr, Jiří Hrzán, Jiří Pleskot, Jiřina Jirásková, Ladislav Mrkvička, Jiří Kodet (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Český film HOTEL PRO CIZINCE natočil režisér Antonín Máša podle vlastního námětu a scénáře, na němž s ním spolupracoval kameraman Ivan Šlapeta a jako dramaturg se podílel Sergej Machonin. Podtitulkem scénáře "Mumraj o lásce a smrti" se autoři pokusili naznačit, oč jim ve filmu jde. Ovšem skutečně jen naznačit. Tajemný příběh lásky a vraždy mladého básníka v hotelu pro cizince je zasazen do secesního prostředí, které mu dodává zcela zvláštní atmosféru, v českém filmu téměř ojedinělou. Na druhé straně je nesporné, že film těží hojně z několika literárních i filmových vzorů. Mezi prvními nacházíme četné ozvuky Franze Kafky, druhé jsou pak dány především tradicí filmové veselohry němé éry. Příběh sám má však i symbolický podtext, který jej spojuje s dneškem. Hotel Svět je obrazem světa s malým "es". V tomto světě, prolezlém lhostejností, přetvářkou, lží a zločinem, hledá básník čistou a skutečnou lásku.
60. leta přinesla české kinematografii nejen vzedmutí kritického pohledu na sociální i politickou situaci, nejen zájem o mistrně postiženou všední existemnci úplně obyčejných lidiček, ale také experimentující hledání nového tvaru, nových vypravěčských metod. Jeden z nejvýraznějších pokusů podnikl Antonín Máša filmem Hotel pro cizince. V stísněných prostorách kdysi nepochybně honosného pensionu se odehrává příběh mladého nadějného básníka, jenž byl nalezen zavražděný. Sledujeme tak jakousi rekonstrukci jeho osudů, jak je zachycuje dochovaný deník, spleť snově podivných událostí, k nimž se jen obtížně hledá výkladový klíč. Máša natočil jakousi svéráznou tragikomedii, v obrazové složce hojně inspirovanou secesí, ale také odkazem Franze Kafky. Sc odstupem času však snadno postřehneme neživotnou spekulativnost. Pojetí, které zpochybňuje hodnověrnost lidského vnímání i plnou poznatelnost dění kolem nás, prozrazuje módní vliv některých filmů francouzské nové vlny, zejména Loni v Marienbadu. Výsledkem je však pouhé epigonství.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
Forma podobenství byla v šedesátých letech oblíbená (např. O slavnosti a hostech, Případ pro začínajícího kata, Ovoce stromů rajských jíme, Den sedmý-osmá noc). Snad to byl pokus obloudit cenzuru, snad to byla itelektuální móda-pokus vyslovit nevyslovitelné (či zakázané) pomocí symbolů a absurdity. Připadá mi, že u tohoto filmu to tak úplně nefunguje (což může být má chyba), ale ta dekadentní, secesní nálada je v tomto filmu kouzelná a svůdná, stejně jako Táňa Fischerová. ()
Možná podobenství totality, ale v každém případě beznadějně působící film, plný absurdit a hnusu. V podstatě kafkovská deprese se sice snaží vše zabalit do uměleckého hávu, ale všudypřítomná ošklivost a zmar a současně naprostá absence čehokoliv pozitivního, nemají nic společného se skutečným životem, byť v totalitě. V rámci toho l´art pour l´art neomlouvá ani secesní prostředí (k němuž se Nový zámek v Jevišovicích výborně hodí) a dobré výkony (některých!) herců. Na rozdíl od Petra Čepka mi Táňa Fischerová připadá velmi slabá, ale o to v podstatě až tak nejde. Jako nechtěný dokument podoby Nového zámku v Jevišovicích a ukázku ducha tvorby šedesátých let“ to jakousi hodnotu má, nic víc. ()
Taková obyčejná kafkárna, kde forma, jak už to u těchhle avantgardních děl s přehnaně vysokými uměleckými ambicemi bývá, upozadila obsah. A i přes fakt, že se jedná de facto o vedlejší filmový projekt Činoherního klubu (zřejmě nejvýznamnějšího divadelního souboru té doby) nutno konstatovat, že jde o slepou uličku filmové České nové vlny (a taktéž téměř o pravý opak Mášova pozdějšího vynikajícího civilního Ohlédnutí). Suma sumárum: Mášovo umění pro umění... ()
70% Těžký úlet. Těžká stylizace, v dialozích, které občas nedávají moc smysl, občas inspirace němým filmem - ať už umělé zrychlování, nebo vnitřní monolog hlavní postavy pomocí mezititulků (nebo to byly ty kusé zápisy v deníku, které byly zmíněny v úvodu? Ani jednou jsme ho neviděli, že by si deník psal), dvojznačné průpovídky často se sexuálním podtextem ("Získat ženinu duši, to je umění, získat tělo, to je nic." - "Když já nevím, jestli ji má." - "Každá ji má."), navíc tu hrají hned dva režiséři (Schorm a Menzel) a... už bych to souvětí mohl ukončit, že? Mášovy filmy na mé komentáře působí dosti neblaze:) ()
"Petr Hudec přijíždí do Hotelu Svět, aby se oddal lásce a našel smrt." Velmi bizarní, ale působivý film s excelentním Petrem Čepkem a dalšími. Asi nejvíce se mi líbily peripetie s objednáváním a servírováním jídla, protože Jiří Kodet a Ladislav Mrkvička byli jako nevrlí číšníci perfektní a být já hlavní postavou, proti klobáse namísto chřestu a proti chřestu k snídani (navíc doplněné o bedlu jedlou) bych asi také raději nic nenamítal.___P.S. Jiří Hrzán uměl docela dobře štěkat. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
Související novinky
Zemřela herečka Táňa Fischerová
Ve věku 72 let zemřela česká herečka, recitátorka, spisovatelka a politička Táňa Fischerová. Neúspěšná kandidátka na prezidentku z roku 2013 se poprvé objevila na plátně v dramatu Kohout plaší smrt z… (více)
Reklama