poster

O slavnosti a hostech

  • anglický

    The Party and the Guests

    (festivalový název)

Podobenství

Československo, 1966, 68 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • francis
    *****

    Další z nezapomenutelných roliček mého favorita Jana Klusáka, tentokrát dokonce docela velká. Film jako celek má velkou sílu, jako experimentální alegorie je až neuvěřitelně dotažený a v důsledku působivý. Nevídané střídání napětí, nejistoty, uvolnění, smíchu a znovu napětí a ještě tíživější nejistoty dělá z tohohle filmu extrémně silný zážitek.(17.11.2006)

  • darkrobyk
    *****

    Poprvé jsem viděl po uvolnění z trezoru do kin a byl jsem zasažen nenápadnou mrazivostí příběhu. S odstupem času musím konstatovat, že síla z Němcova filmu nevyprchala. Je to jen hra, nebo jde o život? Samy postavy dost často tápou, a tak přikyvují každému, kdo pro ně znamená představitele moci. Místy absurdní dialogy začínají dávat smysl až postupně. Snímek je plný symbolů a metafor, z nichž nejvíce se mi asi líbila scéna se svícny a následným zhášením svíček (pořídila jsem si zhášedlo). Symbolika světla a plamene svíčky vůbec je víceznačná. Jestliže herci hrají, pak neherci spíše odhrávají či přehrávají. Kupodivu to nevadí, ještě více je podržen podivný svět, ve kterém se všichni nacházejí. I když obrazová stránka filmu je spíše krotká, nelze si nevšimnout ruky Ester Krumbachové, která se určitě nepodílela jen na kostýmech ( hodování při pikniku, samotná hostina se starobylými svícny a různými židlemi ad.) V závěru sledujeme černé plátno a k tomu zní zvuk, jenž nenechá nikoho na pochybách o konci, ke kterému během filmu vše děsivě směřuje.(28.9.2012)

  • Mariin
    ****

    Depresivní podobenství, které ukazuje, jak skupina lidí zlých manipuluje ostatními lidmi. Pomáhá jim v tom skutečnost, že ti, co se nechávají manipulovat, nejsou zakořenění v pravdě nebo jsou prostě hloupí a k těmto otázkám zcela lhostejní. Stávají se tak vlastně spojenci a napomahači teroru, aniž si to uvědomují. Schéma typické pro všechny totalitní režimy, ale setkáváme se s ním i v demokracii (kde ovšem následky odmítnutí „plavat s proudem“ nemusejí být vždy tak kruté, jako v totalitě). Tendenci k něčemu podobnému můžeme zaznamenat v lidské společnosti ve všech obdobích. Film bych charakterizoval jako ukázku tvorby, jejímž hlavním znakem je (židovsko-kafkovská) beznaděj, úzkost a bezvýchodnost.(4.2.2008)

  • Javert
    ****

    Osobnostní panoptikum dle Jana Němce. Barvitá alegorie totality a jejího vlivu - ať už aktivního nebo pasivního - na lidi, lidské postoje, jednání a rozhodování. Ač v zásadě humorně, až groteskně pojaté, v konečném výsledku silné. Zvlášť, když si člověk uvědomí, jak je to trefné.(21.2.2011)

  • Tosim
    ****

    ACH TY ŽENY. VIDÍTE, TO JE MOUDROST. ŽENA VÍ, ŽE SE MUSÍ ZAPOMENOUT. A TO JE NUTNÉ, ZAPOMÍNAT SE MUSÍ.(26.9.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace