O slavnosti a hostech
Podobenství
Československo, 1966, 68 min
Režie:
Jan NěmecHudba:
Karel MarešHrají:
Ivan Vyskočil, Jan Klusák, Jiří Němec, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jana Prachařová, Zdena Salivarová - Škvorecká, Helena Pejšková, Miloň Novotný, Dana Němcová, Antonín Pražák, Josef Podaný, Otakar Bohata, Josef Hrbek, Jaromír Komínek, Jiří Kovařík, Adolf Široký, Vladimír Tvrz, Vincenc Vávra, Václav Vodák, Josef Elis, Herbert Koza, Oldřich Lepšík, Zdeněk Mošnička, Alois Mottl, Stanislav Partl, Ctibor Sobotka, Jan Svoboda, Pavel Šilhánek, Pavel Jaderník, Marie Jančová, Herbert Kisza, Jana Mašíková, Vilém Nademlejnský, Jana Nováková, Emanuel Pejška, Irena Pejšková, Jiří Reichl, Karel Volf, František A. Dvořák, Antonín Kolářský, Václav Rath, V. Maršálek, Jitka Bodláková, Michal Bošek, Jakub Gregor, Zdena Horová, Jiřina Jandová, Marie Karezová, Otta Kutil, Marie Simínová, Marie Smejkalová, Božena Soukupová, Helena Šindelářová, Josef Škvorecký, Naďa Tronerová, Marta Tvrzová, Marie Vávrová, Helena Vyskočilová, Zuzana Vyskočilová, H. ŤukalováObsah
-
Film, ve kterém tehdejší prezident Novotný našel urážku svého majestátu, má neobyčejnou formu jakoby autentického záznamu jedné společenské události. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu, usřádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne "fízlovské" komando, kterému velí směšná figurka drze infantilního a zákeřného Rudolfa. Přítomní překvapivě přijímají ponižující pozici a později se servilní zdvořilostí přijímají oznámení, že to všechno byl jen žert. Hostitel, který je s Rudolfem těsně spojený, zahájí slavnost v "zámeckém stylu" na břehu jezera, náladu mu však pokazí "útěk jednoho z hostí". Hostitel to chápe jako osobní urážku. Všichni hosté se spolu s loveckým psem vydávají za utečencem, jenž porušil společenská pravidla, a tím i strukturu vzájemné kolaborace, viny a lhostejnosti. S postavami (pokrytecký snaživec jako jejich pozdější samozvaný mluvčí, unavená hospodyňka, soustředěná na povrch věcí, její zaťatý manžel, který se později útěkem distancuje, dvojice svrchovaně prázdných veselých děvčat...) seznamuje diváky úvodní scéna pikniku na louce - "hosté" se chovají bez vzájemných vazeb, každý hovoří a prožívá vlastní monolog a vnímá jen sebe. Účastníci slavnosti dostanou role jak z morálněspolečenského pamfletu: "vladař", "aktivista", "racionalista", "přitakávač", "demokrat", "jediný, který nesouhlasí". Vladař hovoří tónem, v němž se žoviálnost Velkého dobrodince mísí s panovačností obávané autority. Film vyniká prostotou stylu a poetiky, kafkovskou absurdností, abstrakcí a generalizací (Němcova tvorba je osobitou syntézou třech sugescí - surrealismu, Kafky a Dostojevského). Z jednotlivých motivů jsou podstatné především dva: pomyslně ohraničené území, z něhož se nedá vystoupit, aby se nepřekročila "čára" a hromadné přemisťování hostí u stolů po zjištění, že nikdo nesedí na "svém" místě.
Slavné tragikomické podobenství Jana Němce, výrazově minimalistické a obsazené několika postavami, pojednává o různě maskovaných mocenských mechanismech, často demagogických a lákavých, ať již se žoviálním úsměškem ponižují lidskou důstojnost nebo ničí každého, kdo se odmítne přizpůsobit. Ještě zajímavější jsou však postřehy o chování lidí vystavených zátěžové situaci, třeba o tom, že na odiv vystavované protesty bývají pouhou pózou. Výsledné zjištění je překvapivé: pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít. (oficiální text distributora)
Film, ve kterém tehdejší prezident Novotný našel urážku svého majestátu, má neobyčejnou formu jakoby autentického záznamu jedné společenské události. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu, usřádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne "fízlovské" komando, kterému velí směšná figurka drze infantilního a zákeřného Rudolfa. Přítomní překvapivě přijímají ponižující pozici a později se servilní zdvořilostí přijímají oznámení, že to všechno byl jen žert. Hostitel, který je s Rudolfem těsně spojený, zahájí slavnost v "zámeckém stylu" na břehu jezera, náladu mu však pokazí "útěk jednoho z hostí". Hostitel to chápe jako osobní urážku. Všichni hosté se spolu s loveckým psem vydávají za utečencem, jenž porušil společenská pravidla, a tím i strukturu vzájemné kolaborace, viny a lhostejnosti. S postavami (pokrytecký snaživec jako jejich pozdější samozvaný mluvčí, unavená hospodyňka, soustředěná na povrch věcí, její zaťatý manžel, který se později útěkem distancuje, dvojice svrchovaně prázdných veselých děvčat...) seznamuje diváky úvodní scéna pikniku na louce - "hosté" se chovají bez vzájemných vazeb, každý hovoří a prožívá vlastní monolog a vnímá jen sebe. Účastníci slavnosti dostanou role jak z morálněspolečenského pamfletu: "vladař", "aktivista", "racionalista", "přitakávač", "demokrat", "jediný, který nesouhlasí". Vladař hovoří tónem, v němž se žoviálnost Velkého dobrodince mísí s panovačností obávané autority. Film vyniká prostotou stylu a poetiky, kafkovskou absurdností, abstrakcí a generalizací (Němcova tvorba je osobitou syntézou třech sugescí - surrealismu, Kafky a Dostojevského). Z jednotlivých motivů jsou podstatné především dva: pomyslně ohraničené území, z něhož se nedá vystoupit, aby se nepřekročila "čára" a hromadné přemisťování hostí u stolů po zjištění, že nikdo nesedí na "svém" místě.Komentáře uživatelů k filmu (76)
-
MartinX.
Skvělé a především nadčasové. Film byl samozřejmě hlavně míněn jako jinotajná satira na tehdejší režim a dost možná i jeho konkrétní představitele (když už se v tom údajně poznal i ne zcela intelektuálně hemživý Antonín Novotný). Přesto si myslím, že je to stále platná umělecká fenomenologie praktik, jimiž si blbost uzurpuje vládu nad lidmi, a ti nemají dost chytrosti, bystré reakce a odvahy, aby prokoukli, včas se ohradili anebo bojovali. Pokud máte pocit, že se to týká jen bolševiků - vy jste nikdy nebyli na podnikovém večírku nebo výroční poradě?(31.12.2007)
-
Akana
Mrazivé podobenství o mechanismech totalitního režimu, jeho způsobech manipulace, zastrašování a oblbování stáda. Množství symbolů a náznaků z něj dneska dělá trochu příliš intelektuální podívanou, ale atmosféra tísnivé nejistoty a nepostřehnutelného nátlaku je navozená skvěle.(10.4.2010)
-
FOCKE_WULF
Nedokážu si dost dobře představit lepšího představitele Rudolfa než Jana Klusáka - perfektně vlezlej, rozšafně slizkej, žoviální vtěrka, brr fuj a zároveň tleskám. Vše zarámováno nenuceným hereckým výkonem kouzelného dědečka hříbečka pana profesora Ivana Vyskočila, člověka velmi důstojného vzezření, avšak s nepotlačitelnými sklony k lotrovinám a recesím. Podobenství je velmi srozumitelné, člověk ale na to musí být naladěný, jednou jsem vypl s tím, že je to nějaká filmová manýra, napodruhé už jsem si to rozkošnicky vychutnal. A proč se to prezidenta Novotného dotklo, kvůli čemu, podle čeho poznal, že se má urazit zrovna on? Nepochopil jsem.(31.5.2012)
-
Johny_MH
Dílo,které přežije nás i intelektuální debaty o tomto filmu...(26.9.2002)
-
pepino
Poněkud zvláštní dílo, které ironicky "rýpe" do komunistického režimu a které nenechalo v klidu ani samotného tehdejšího prezidenta. Absurdní vykreslení jednotlivých charakterů je ještě podtrženo "košatostí" ( a přitom strohostí) jednotlivých dialogů a scén. Kafkovsky neurčité prostředí a neurčitá doba, které jakoby vypadly z díla nějakého mistra absurdního dramatu, jen dávají prostor vlastní interpretaci a vlastnímu vyložení alegorických a symbolistních prvků. Jedno z nejpovedenějších a nejoriginálnějších děl Nové vlny. Je to jeden z těch filmů, které jsou tak neurčité, ale přitom nezapomenutelné ( stejně jako např Sedmikrásky či Démanty noci).(18.9.2007)
-
Perfo
Když to viděli soudruzi museli se zděsit, jelikož to pro ně muselo být, jako kdyby se koukli do právě vyleštěného zrcadla na své "proletářské" ksichty.(8.7.2009)
-
Barak
Doteďka nechápu, co to mělo znamenat a o čem to bylo. Ale jednu věc vím jistě - nudil jsem se. To vám asi moc neřekne, ale fakt nevím, co napsat k filmu, který je "o slavnosti a" přítomných "hostech", kde se vedou, mi nic neříkající, dialogy, o kterých celý film prakticky je....(26.9.2007)
-
Krisglas
legračně podivné, hravě ucourané, podobenství tragikomické:) (a dabing jak u německého porna)(11.3.2011)
-
Nebešťan
ABSOLUTNO, část druhá.(26.2.2012)
-
Behind
Film o moci a strachu z ní, který zaplétá diváka do davu zmatených a vystrašených hostí. Účast na oslavě, znamená sympatizovat s režimem, útěk z ní staví člověka do role uprchlíka, kterého je třeba stíhat. Mám za to, že film v dnešní době již pozbyl část svojí "kultovnosti", ale stále z něj člověk má nepříjemně povědomý pocit.(11.9.2009)
-
karlee
Trochu jsem se toho filmu obával, alegorie moc nemusím, ale velmi příjemně překvapil, není to zbytečně přímočaré, ani to není nesrozumitelné. Dialogy jsou povedené, některé i dost vtipné, ovšem s mrazením v zádech ("A my si vezmeme psa!"). Naprosto mě uchvátil Jan Klusák, skvělá postava, nevyzpytatelný grázlík s poťouchlým výrazem. A díky stopáži film nenudí ani minutu.(26.8.2011)
-
urizen
V Plzni na finale, v publiku Landovsky nekolikrat "hehe Evald"(5.6.2007)
-
Romadoor
...Nejčastěji však, ne s takovou nostalgií vzpomínám jak jsem s Honzou Němcem seděl v barrandovské promítačce, ukazovaly se denní práce a na nich pan Vyskočil, a Honza najednou zbledl a povídá: "Proboha! Von na plátně vypadá jak Lenin!" A já si uvědomil, že to je právě to, co scéně dodávalo jakýsi podtext blížící se hrůzy, jehož zdroj jsme do té chvíle nemohl zjistit. Ivan Vyskočil skutečně vypadal jako z oka vypadlý Vladímiru Iljiči, "Těpic," řekl jsem "Budeš mít průser."... Škvorecký J.: Všichni Ti bystří mladí muži a ženy (můj spolehlivý filmový průvodce)(12.7.2009)
-
Sdoom
Nejsem si úplně jistý, jestli jsem všechno, co se v té hodince a něco odehrálo, pochopil, ale jsem si jistý, že mě to pořád nutilo přemýšlet a hledat interpretaci. Našel jsem tam podobenství o tom, jaké postoje může člověk zaujmout vůči despotické nadvládě a pokrytectví. Nejlépe dopadne ten, kdo maže med kolem huby nebo naopak kdo, jak se říká, drží hubu a krok. Odpor bude po zásluze potrestán. Ale nejvíc dokáže despoty rozčílit, když se člověk odmítne na jejich pokryteckých akcích podílet svou účastí. Vůbec se nedivím, že v tom našel Novotný (a myslím, že nejen on) urážku svého majestátu. Jan Němec si zaslouží velký respekt za to, že se v roce 1966 nebál natočit film, který by tehdejší zřízení ukazoval v jeho donebevolající absurdnosti, zrůdnosti a pokrytectví.(7.1.2011)
-
gezper
Trochu náročnější záležitost, pokud nevíte dopředu alespoň částečně na co se naráží. Ale zase ovšem i s třeba jen s naprosto minimální znalostí se vyšvihne o dva levely nahoru. Zpracování je velice originální - za použití neherců (což je dost poznat), kamerových záběrů vždy na replikující postavu, opakování vět (občas rým) působí pronášená slova (i díky izolaci kamerou) jakoby samostatně, ač formálně reagují vždy pečlivě na předchozí osobu. První kratší část poskytne naladění na skupinu "hostů". Každá postava by mohla být chápana jako určitá vrstva společnosti, vlastnost či přímo lidský neduh. Druhá je zpočátku nevinně začínající, ale postupně přerůstavající v nepříjemné, setkání (až přepadení) s neznámými "průvodci" a přechod do depresivní hry, kterou jsou hosti nuceni hrát pod vedením vlezlého a zároveň diktátorského Rudolfa (mimo jiné nejlepší i když bytostně nesympatická a zlá postava). Hosté jsou drženi v psychologické nejistotě: co se to děje, je to výslech, je to přepadení, je to šikana či jen hra náhodných psychopatů ? Má představivost pracovala v této fázi na plné obrátky. Přechod do třetího partu, dlouhodobě v dialozích zmiňované hostiny, kde největším problémem "oslavence" je, když jeden z jeho desítek hostů zmizí, nechce se účastnit všeobecného veselí. A když se nebaví všichni, tak se nebude bavit nikdo! Začne tedy hromadná honitba na uprchlíka. U tohoto kouska jako u málokterého je naprosto nutné pochopit alegorii na právě pomalu se uvolňující režim (píše se r.1966) a hledat v nepřímé filmařské formě jeho přímou kritiku. Bez této indicie či jejího nalezení v průběhu je to snímek nepochopitelný, neuchopitelný, absurdní. Naopak s jen malou berličkou se stává perlou ve své, ale i v této, době - absurdita ovšem zůstane.Já naprosto neznalý o co jde (puštěno v kině třetí stranou bez znalosti co se bude promítat), tak něco málo jsem pobral při, něco dopobral po projekci rychlým nachytřením chytrým telefonem. A bohatě to stačilo k pochopení. Netvrdím naivně že plnému, protože je toho opravdu hodně k hlubšímu rozebrání. Stupeň myšlenkové volnosti je vysoký. [80%](3.4.2012)
-
Jester_X
Mám rád motivy slavnosti, kde se na malém prostoru dá ukázat mnoho. Třeba charakteristiku jednoho národa a jeho uzurpátorů. Herci hrát neuměli,jejich repliky zely prázdnotou, a tak nakonec vyniknou nejvíce věty a proslovy výrázné svoji absurdností, zhovadilostí jejich poselství a manipulací s davem. Zkrátka, i v poetickém prostředí lesa, jezera, slavnosti zámeckého stylu může se dít cosi zhovadilého.(24.8.2011)
