Mluv s ní

Musím se přiznat, že tentokrát se mi do vkusu Pedro úplně netrefil. Zřejmě nikdo, kdo si vyloženě nelibuje v nekrofilii si nepřijde na své. Snímek jsem musel sledovat na tři fáze, neboť má neskutečně ospalé tempo. Zejména první polovina filmu je velmi otravná, protože divák nemá šanci chápat motivace hlavních postav, které se odkrývají velice pozvolna a po celou stopáž. Každých 10 minut někdo brečí, což je horší než v nějaké turecké telenovele. Enormně nesnáším ten debilní španělský sport "býčí zápasy", kde hrozní odvážlivci vstupují do boje s polomrtvým zvířetem. Považuji to za záležitost pro lidi, kteří nejsou odvážní, ale rádi by byli a srdce mi zaplesá, když je tu a tam nějaký toreador odnášen v igelitovém pytli. Totálně jsem v celém filmu postrádal na své straně jakékoli emoce. Ocenit tak mohu snad pouze dost neotřelé zpracování, vtipnou sexuální scénku a to, že si snímek nehraje na pohádku, nýbrž ukazuje život takový, jaký může být a jaký velice často bývá. V tomto směru Pedro nezklame. Lepší hvězdička. (12.04.2019)

(1001) Takové absurdium natočené kompletně vážně. Takže se mi ve výsledku nechtělo ani smát, ani plakat. Jestli je to dobře, nevím. Každopádně se mi hodně líbilo pár jednotlivých scén a záběrů, takže závěrem asi můžu říct, že jsem si to sledování užila. A jo, když se tak zkoumám povzdálí, tak to ve mně vzbudilo citovou odezvu. (16.12.2009)

Nepopiratelně zajímavý námět i stavba příběhu, ale stále tomu něco chybí. Možná trošku více emocí, možná špetka logiky. Kůže, kterou nosím trpí nějakým podobným handicapem, ale je mnohem vyspělejší, takže udrží divákovu pozornost od začátku do konce. Minimálně první třetina Mluv s ní je lehký letní průměr na jedno zkouknutí. A až od poloviny začne být film skutečně zajímavý. (08.04.2012)

Se vztahy to nikdy není jednoduché, že? Tak jestli Tě baví se jimi zaobírat, zde je povinný filmeček pro Tebe. A stojí za to se podívat, jak city dokáží člověku vstupovat do života, co vše je člověk ochoten pro ně podstoupit. A nikdy nevíš, jak to nakonec dopadne. I když....kdy to je, to "nakonec"? - ve filmu je to vždy těsně před závěrečnými titulky. Almodóvar s grácií jemu vlastní nám dokáže porce pocitů servírovat postupně tak, že někdy jsou závěrečné titulky pro naše srdce osvobozením, jindy se na ně raději ani netěšíme... Rozhodnutí je na svém srdci....máš jej na správném místě, nenechal-li Tě tento film chladným. (01.10.2005)

S každým shlédnutím lepší a lepší. Po formální stránce neskutečně precizní, harmonické dílo. Neobyčejně vyvážený scénář s komplikovanou strukturou flashbacků, natočený tak, že divák film sleduje bez dojmu jakékoli komplikovanosti. Dlouhé setrvávání v situacích a pak elipsa přes několik měsíců - a zase návrat do scény, kde jsme už byli, ale jinak. Nadsázka, která ale filmu dává fungovat i když ho divák bere vážněji. Práce se zvukem, do které stále ještě nedokážu vidět. Nádherná kamera (!!!!). A mnoho jiného.. (22.03.2007)