poster

Fanny a Alexandr

  • Švédsko

    Fanny och Alexander

  • Francie

    Fanny et Alexandre

    (Francie)
  • Západní Německo

    Fanny und Alexander

    (Západní Německo)
  • slovenský

    Fanny a Alexander

  • anglický

    Fanny and Alexander

Drama / Mysteriózní / Fantasy

Švédsko / Francie / Západní Německo, 1982, 188 min (Director's cut: 322 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $6,783,304Tržby Celosvetovo $7,524,677(9.4.2009)

  • rawen
    *****

    viděl jsem "pouze" 180 minutovou verzi a nevím, co si mám počít. asi budu muset shánět directors cut. takže první dojmy - film je nakonec nefilm, zprvu mě zmátla nedotaženost některých motivů, některé záležitosti se prostě jenom "mihly" dějem a ustoupily do pozadí, ale jak už jsem říkal, Fanny a Alexandr je film nefilm - je to svým způsobem život, a v tom se to stává pořád. věci se jen mihnou, jedna postava v něm zůstane po celou dobu, jiná do něj pronikne jen na chvíli. možná proto má tento film i konec nekonec - kdy nic vlastně nekončí ani nezačíná, jen pokračuje... proto si Alexandr ponese pana otčíma po celý život v sobě (každý má něco), bylo by vlastně nepatřičné někoho "zachraňovat", svět je čím dál horší a na všechny se snáší nákaza, nikdo neunikne - jen je pořád třeba se radovat z "malého" světa (z velkého to stejně nikdo neumí ani nezvládne) a čekat na nové krále a císařovny, kteří nakonec dosáhnou něco víc... co se týče těch klasických charakteristik - skvělé herecké výkony a výprava, vhodně vybraná hudba (nehudba), skvělá atmosféra a geniálně zvolená forma (hlavně střídání kontrastů a gradace) - ale to jsou všechno jenom kecy, koukněte na to, je to vážně SKVĚLÝ FILM - 9/10(21.3.2006)

  • nascendi
    ****

    Iba štyri hviezdičky, aj to iba také poslabšie. Bergmann mal určite ambíciu vložiť do tohto filmu to najlepšie, čo pri práci v divadle a s filmom získal. Podľa mňa sa mu to podarilo iba čiastočne. Vo filme je skvelo vykreslená atmosféra a život stredostavovskej rodiny na začiatku storočia, hrajú v ňom vynikajúci herci a obsahuje rad výrazných epizód. Ale tiež dosť výplne, ktorá celok príliš nedrží pohromade. Celkovo ho považujem za mimoriadny film, ale za najlepší ani v rámci Bergmannovho diela nie.(4.12.2014)

  • tukomaster
    *****

    !Možné spoilery! Když strýček předváděl ohňostroj říkal jsem si, jestli se dívám na správný film. Opravdu nechápu proč mají(měli) tak slavní tvůrci jako Bergman nebo Fellini (Amarcord) zapotřebí dávat do svých filmů prdící scény... Vůbec celá úvodní část s rodinnou oslavou mě vůbec nebavila. Střídaly se zde oplzlé a nudné scény. U filmu mě držela snad jen postava Alexandra a jeho neposkvrněná konfrontace s dospělým světem. Po Biskupově vstupu na scénu začne být film mnohem zajímavější. Děti s matkou se stěhují z prosluněného rodinného domu do věčně deštivého biskupova sídla. Pokud někomu členové rodiny Ekdahlů nepřišli příliš pohlední, tak biskupova rodina a poddaní jsou opravdu skupinka děsivých lidí. Bergman zde skvěle vyvolal pocity ztraceného domova a strachu z nového prostředí. Alexandr se s novým prostředím chce vypořádat bojem proti biskupově tvrdé výchově, ale jeho pokusy jsou vždy utlumeny tvrdým trestem. Na scénu pak musí přijít kouzelník, aby osvobodil děti a ukryl je na chvíli u sebe. Právě scény v kouzelníkově domě patří k tomu nejlepšímu z celého filmu a je škoda, že této pasáži nebylo věnováno více prostoru. Konec odehrávající se opět v domě Ekdahlů mé nadšení trochu tlumí, ale i tak se jedná o zatím nejlepšího Bergmana! 90%(27.8.2012)

  • Sarkastic
    ****

    Viděl jsem verzi o délce „pouhých“ 3 hodin, to předesílám. Jak začít… Fanny a Alexander je strašně zvláštní film. S postupující stopáží se v něm není úplně jednoduché vyznat, přestože se zpočátku navenek tváří jako nijak zvlášť komplikované kostýmní drama o jedné velké rodině. Ale to se po hodině mění. Všeobecné veselí (plné lehkých infantilností-jednu za všechny bych jmenoval odzbrojující „ohňostroj“), přeplněná mizanscéna (obsahující hotový arzenál rozličných serepetiček), spousta barev (v čele s dominantní červenou) se totiž najednou převrátí v přesný opak, a rozhodně to není jenom přenesením děje z paláce babičky Ekdahlové do domu biskupa (ostatně i příbytek vitální dámy dojde k „přebarvení“ na bílou). Atmosféra se nejenom změní v depresivní, ale místy v ní divák může skoro vycítit příměs hororu (své udělala i Harriet Anderson v malé roli služebné). A ještě před návratem prapodivná „návštěva“ u Isaka…jakoby divák sledoval postupný vývoj Alexandrovy fantazie. A když už se zmiňuju o hlavním hrdinovi (Fanny tu je div né páté kolo u vozu, rozhodně ne rovnocenná partnerka, jak by se dalo čekat podle názvu filmu), musím podotknout, že mi s přibývající stopáží byl čím dál méně sympatický (zlomil jsem nad ním hůl po nadějném odporu, který se však změnil v ufňukané nic), až mě ke konci už docela slušně iritoval (k závěru mi totiž připadal jako rozmazlený spratek, ne citlivý hoch s velkou fantazií potřebující…něhu?). Naštěstí zde byly i jiné, zajímavé postavy, např. erotoman Gustav Adolf, již zmíněná babička Ekdahlová, démonický biskup a několik dalších. Co se týče samotného příběhu, tak se v něm sice vyskytlo několik slabších momentů (groteskní nástup policie, teta vypadající jako chlap/bratranec zas jako žena + vyloženě „wtf“ scéna s truhlou), ale celkově nenudil. Podstatný pro mě při sledování byl také fakt, že jsem cítil silnou Bergmanovu výpověď o jeho vlastním světě (a samozřejmě dětství), některé repliky byly jakoby přímo směřované k divákovi (od rekapitulujícího tvůrce), i když žádný pohled do kamery se (naštěstí) nekonal. K filmu bych se někdy v budoucnu rád vrátil (až toho budu o Bergmanovi a jeho tvorbě vědět zase ještě o něco víc), pak třeba přehodnotím aktuální slabší 4*. „Jestli Bůh je, nakopal bych ho do prdele.“ – „To je zajímavá teorie, navíc zcela odůvodněná.“(14.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace