poster

Vězení

  • Švédsko

    Fängelse

  • anglický

    Prison

Drama

Švédsko, 1949, 98 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Producenti:

Lorens Marmstedt
(další profese)
  • lupuscanis
    ***

    INGMAR BERGMAN, VĚZENÍ (1949). Po životě je pouze smrt. Víc vědět nepotřebuješ. Sentimentální či vyděšení lidé se mohou obrátit na víru, znudění a lhostejní mohou spáchat sebevraždu... ____ Nikdo mne nevaroval, že první film, který Bergman natočil podle vlastního scénáře, bude film, který se 'nedá natočit'. ____ Vítejte v hravém světě Bergmanova probouzejícího se génia. Film příznačně otevírá zvuk filmového 'gongu' (dobová klapka). A stejný gong, film také uzavírá. Že by film ve filmu? Snad. Ještě jeden pokus: Film, příběh a sen, které plynou vedle sebe, a tu a tam přechází jeden ve druhý. Mé věčně utlačované pedantní já se právě chystá zařvat, že to vlastně bylo několik filmů, několik příběhů a sny že byly také minimálně dva, a že ne vždy si mohlo být zcela jisto, ve které z oněch vrstev reality se právě nacházelo. Při tom celých 80 minut vše šlapalo jako hodinky. ____ Film o filmu ve fimu (vášniví naratologové si už dosaďí sami...), v němž Bůh mlčí, vzal si dovolenou, nebo něco na ten způsob, a předal žezlo Ďáblovi. Nějak zvlášť to nejspíš nepoznáte, slovy jedné z postav: dál chodíte do kostela. Pár změn by tu bylo: třeba po smrti už prostě není nic. A taky tu párkrát umře naděje. Jenom nečeká ve frontě jako poslední... Asi vám v hlavě zbydou otázky, nad kterými rukou nemávnete. A skoro žádné odpovědi. Takovéhle filmy se přeci 'točit nedají'. Protože: co pak s těmi nenechavými otázkami? Na koho byste se s nimi chtěli obracet, že.. ?!? Na Ďábla? ____ Post Scriptum: Namísto bergmanovsky výmluvně mlčících tváří: ještě spousta dialogů, na úkor obrazů. Ale jinak tu vše již v zárodcích naleznete. ___ Zatím ještě bez Svena Nykvista. Jejich první spolupráce datována Večerem kejklířů (1953)(18.10.2008)

  • ork
    *****

    For Me 87%(3.10.2009)

  • Sandiego
    ****

    Vězení dokazuje, že i ve svém prvním autorském díle měl Bergman ohledně světa jasno, zde spíše v rámci z ateliérů nahozuje doslovně svá témata, která jsou mu bystostná a dokresluje je klasickou melodramatickou formou obohacenou o sugestivní introspektivní sekvenci. Film však především zaujímá po narativní stránce, kdy se dá mluvit o skutečnosti i filmu o nenatočeném filmu a jeho možné podobě, tento reflexivní ráz pozvedá snímek o jednu úroveň výš.(4.5.2010)

  • Jellini
    ****

    Drama i komedie. Hodně dlouhou dobu ale spíše komedie. Bergman, tak jak ho známe z pozdějších snímku, je tu cítit jen na pár místech. Především na začátku. Na Vězení jsou zajímavé některé filmové postupy. Například způsob expozice celého filmu (proslov starého učitele a následný předěl "titulkami") nebo sledování němé grotesky asi v polovině filmu (je to ta samá groteska, která se později probleskne v úvodní scéně Persony?). Už tady hrají svou významnou roli detaily lidských tváří a často se tu pracuje s jízdou. Ve výsledku je ale film ještě hodně kostrbatý - Bergman se tu teprve učil. Ale závěrečných patnáct minut je perfektních!(16.6.2011)

  • Aky
    ***

    Begmanovi sluší spíše až jeho pozdější období. Vězení je zvláštní kompilací upovídanosti a lehce nepřehledné snovosti. Obojí nenapomáhá sdělnosti toho, co měl autor na mysli. I přes krátkou stopáž jsem byl docela rád, když film skončil.(1.5.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace