Zdivočelá země

Tak jsem si ZZ po letech oživil. Zatímco první řada je českou parafrázi westernu, druhá hutným průvodcem po komunistických lágrech. Třetí oživuje největší národní trauma ze socialismu (fascinuje mě na ní téma kompromisů, kdy už nešlo o život) a čtvrtá je již vcelku zbytečným dovětkem, i když porušuje pár klišé. Nyní už bych se za seriál tak nebil, ale stále je pro mě v podstatě historickou ságou určitého období našich dějin, které se daří reflektovat tu dobře, tu hůř, stejně jako ostatním (Četnické humoresky, Vyprávěj). Škoda pozdějšího televizního zpracování, oceňuju odstup některých řad od sebe tak, aby přirozeně stáli i herci. A souhlasím, že téměř všechny smrti hlavních postav seriálu jsou na hranici uvěřitelnosti. (11.06.2018)

Tak komický seriál, který je přitom vážně míněný, neznám. Dejdarovi mám po jeho komických rolích věřit, že je seriozní válečný pilot (akceptoval jsem ho), ale z týpků na usedlosti se mně chtělo brečet. To byl tedy exkluzivní výběr. A to jsem měl brát vážně tu bandu sedmi statečných idiotů, nebo co vlastně představovali?! To nejsměšnější však na mě seriál vybalil v okamžiku, kdy docela jednoduchá scéna pádu dvou protagonistů ze schodů, byla natočena za pomoci kaskadérů a fakt byli k nerozeznání od herců. Neméně "super" byl i pád Langmajera ze skály. Figurínu jsem nepoznal, ani když jsem si tuhle scénu pouštěl pětkrát zpomaleně. Brilantně natočené. Po technické stránce je to velmi často bída, přitom tvůrci nemají dost soudnosti a stále se ženou za natočením nějaké akce, aniž by si uvědomovali, jak zoufale je natočená. Až se děj přesune do komunistického lágru, bude to dívatelnější. Ubere se na nechtěné komice postav a přidá se trochu na atmosféře a výrazu charakterů. Zvláště Maděra bude na maděru. Kdo to má rád natur, přijde si taky na své. 40% (04.03.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. Nejraději mám první sérii, která je plná nostalgických obrazů a ze které dýchá opravdová dobrodružná atmosféra. Postupem času přibývá v seriálu politiky a zjišťujeme, že Maděrovi se paradoxně nejlíp vedlo v časech, kdy musel svádět boj "pouze" s nacistickými kolaboranty. Velmi sugestivně je zobrazen teror, jenž komunisté rozpoutali proti těm, kteří bojovali za naši vlast na opačné frontě. Jedenáctý díl patří k tomu nejsilnějšímu, co jsem kdy viděl. Druhá série mi přijde o trochu slabší než první a třetí a čtvrtá už místy připomínají současnou seriálovou vlnu. Konkrétně poslední dvě série by klidně mohly být i kratší, takhle mi spousta věcí přijde jen jako zbytečné nastavování (Billovy problémy se žlučníkem, několikanásobné opakování věty "na okrese vo nás všechno věděj, takže nás někdo udává", přešlapování v 70. letech zakončené odfláknutým závěrem...). Ani ta zdivočelá země už není tak divoká. I tak se ale mezi současnými seriály jedná o perlu v hromadě štěrku. "Proboha, kde jste to byl?" "Pod loretánskejma zvonama: Tisíckrát pozdravujeme Tebe!" (72.) (02.11.2006)

První série je zajímavá, perfektně zahraná a na tuzemský porevoluční seriál až nezvykle kvalitní. Ovšem její chybou jest, že ta kvalita je rozmělněna v přílišném počtu epizod. Méně je prostě někdy mnohem více. A o druhé sérii platí do posledního písmenka to samé. Kéž by připravovaná třetí série nemlátila jen prázdnou slámu. Doufám v to. (09.07.2004)

Zdivočelá země je dosud nejlepší porevoluční český seriál, který opravdu stojí za to shlédnout. Žádný jiný seriál (snad s výjimkou Majora Zemana - zde se však nemůžeme bavit o věrohodném zachycení skutečnosti) nepoukazuje v celé své šíři takovýmto způsobem na českou historii, politiku, ale i všední život obyčejných lidí. Antonína Maděru (západní pilot, vězeň komunistického režimu, člověk s čistým svědomím) můžeme srovnávat s kontrahrdinou Majorem Zemanem (člověk, který to s Československem myslel taky dobře, jenže trochu jinak). Každý z nich stál na jiné straně barikády, každý z nich byl kladným hrdinou ve své době vysílání seriálu, každý z nich měl a má své fanoušky. Z mého pohledu je tento seriál alespoň malým splacením dluhu všem těm lidem, kteří s hrdostí a statečností bojovali proti komunistickému režimu. Já osobně si nejvíce užíval první řadu (čas kovbojů, kteří se hrdě vypořádáli s tím, co zbylo po nacistickém režimu), ale i ostatní řady nevynechaly nic ze své předchozí úrovně (druhá: kruté období vězeňských padesátých let, třetí: Pražské jaro a vypořádaní se s ním, čtvrtá: Charta 77 a pád režimu). Tvůrcům převelice děkuji (mezi ně samozřejmě počítám i výborné herecké obsazení). (27.11.2012)