Zdivočelá země

Ačkoliv tento seriál beru spíše jako takovu čajovou pomazánku, nelze mu upřít jednu věc. I kdyby byl děj sebeblbější je jedním z mála seriálů, který svým zpracováním poukazuje na zvěrstva která se tu děla po válce. A nemluvím teď primárně jen o perzekuovaných letcích bojujících v řadách RAF. Když se odprostíme od řady zbytečných scén i postav (mně osobně iritovaly ty různé kovbojky hudebně doprovázené na foukací harmoniku), když se odprostíme od toho, že řada dnes už herců si zde odbývala své první krůčky (podle čehož také některé díly vypadají), můžeme si dát snadněji do souvislostí to plíživé strašidlo komunismu. Strašidlo, které těsně po válce a odsunu Němců jen zprvu obcházelo kolem, ale v padesátých létech už budilo skutečnou hrůzu prakticky všude... V tomto ohledu má seriál řadu kvalit, zejména v dílech, kde je odsouzený Maděra už zavřený v pracovním táboře a kope uran. Je tam zavřený s výkvěteme našeho národa (když nepočítám pravé kriminálníky) a právě za to mu dávám ty tři hvězdičky. Koho by ve velmi zkrácené formě, ale o to výraznější zaujmula tato tematika doporučuji rozhodně shlédnout TV film Hřbitov pro cizince s J.Bartoškou a J. Dvořákem v hlavních rolích. * * * (15.04.2012)

Jako dospívající dítko jsem měla tento "přírodní" seriál ráda. Sice jsem ho nijak extra "nežrala," ale z toho, co jsem viděla, jsem měla dobré dojmy. Byl také věnován pro dospělé publikum, takže jako malá jsem ještě nemohla plně pochopit a procítit úděly postav:) Zdivočelá země, při ní se mi vždy vybaví Martin Dejdar jako Antonín Maděra, velké sídlo, ranč, koně a příroda. (12.01.2012)

Češi se vyrovnávají se svou minulostí velmi svérázným způsobem: ze dne na den zavrhnou jeden režim a v tom druhém se tváří, jako by ten první nikdy neexistoval nebo jako by se na něm nepodíleli. Lapidárně řečeno, jako by se právě narodili. Časem někdo nesměle pípne, že by se řada věcí z minulosti měla uvést na pravou míru. To způsobí všeobecné pokyvování hlav a souhlasné mručení. "Ano, ano... mělo by se... musí se... někdo by měl..." Až někdo přijde s dětsky jednoduchým nápadem, jak se dopátrat takzvané pravdy: všechno se obrátí naruby. Načež se všichni ti pokyvovači bodře plácají po zádech a říkají "Ano, ano... to se nám povedlo... to jsme to vyřešili..." a úlevně si otírají čela, zrosená tou námahou. Jenže objektivní pravda je ošemetná věc (existuje vůbec?) a rozhodně to není pouhá negace lži. 40% (15.04.2003)

Co mě celých těch 52minut drželo přikovanou v sedačce byla touha vyslechnout si tu přenádhernou hudbu v závěrečných titulcích. Nejraději mám první sérii, kdy kluci jsou ještě mladí kovbojíci, starají se o zvířata, zajímá je jen, kde si odložili svůj klobouk a na které pastvině ještě nebyli. Tohle všechno se odehrává na pozadí tragických událostí socialistického Československa, ale proč se jen tak nekochat přírodou a přestat se trápit, co komunisti byli za ha**le. (24.02.2008)

V porovnání s celkem polistopadové seriálové tvorby nepochybně špičkové dílo, která z blízka, jakoby z očí do očí, přesně a neúprosně, vypovídá mnohé o době, se kterou se nejsme s to i jako společnost, i jako jedinci - pro naši společnou slabost - vyrovnat. Drsná připomínka skutečných poměrů se vyvarovává plochých a trapných násilných aktualizací a nešetří opravdu nic a nikoho. Děs poválečných a zejména zločineckých padesátých let má své pokračování ve druhé a teď i čerstvě ve třetí řadě. Jaksi en passant se tu rodí seriál-freska o komunistickém režimu, o době, která mnohé brala, ale na druhé straně i nepřehlédnutelně dávala. To není omluva nebo dokonce idylizace komunistického režimu, ale snaha o postižení plnosti doby a života. Sám jsem zvědav na další vývoj epizod třetí řady, na výpověď o době, která svou nemravností - ne zločinností - ještě padesátá léta předčila. Srovnání, které se vnucuje - seriál NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA - s možnou srovnatelnou ambicí, vyznívá jednoznačně ve prospěch ZDIVOČELÉ ZEMĚ a jejího scénáristy Jiřího Stránského. K věci se ještě na konci roku vrátím a pokusím se o hlubší zobecnění tohoto reprezentativního polistopadového rozsáhlého díla. (02.04.2008)