Rychlé šípy

Záhada hlavolamu byla moje možná nejoblíbenější foglarovka. Už televizní verze z roku 1993 byla velmi dobrá, přesto jsem se k tomuto seriálu dostal až teď. A právě seriál je možná věrohodnější než film, na druhou stranu film mi přišel působivější. Přesto i tak se jedná o devět krásných dílů, které svojí délkou vůbec nenudí a člověk je hltá jedním dechem. Je to nezapomenutelné dobrodružství, které mě zřejmě neomrzí v jakýchkoli letech. (11.08.2011)

Snaha nacpat dvě knihy do 215 mnut nelze ... Předlouhou seriálu se staly dvě knihy Jaroslava Foglara, Stínadla se bouří a Záhada hlavolamu, takový rozsah se ale nedal scénáristky převést do 215 minut, takže kdo knihy zná, objevuje mnoho nelogičností a dějových skoků. Tyto dva díly uzavírá třetí díl, Tajemství Velkého Vonta. Tato kniha byla napsána až několik desítek let po předchozích dvou. Poprvé vyšla roku 1986 v Německu v počtu 500 výtisků pro děti českých emigrantů. V Česku se poprvé objevila až v rámci knihy Dobrodružství v temných uličkách vydané v roce 1990, později přejmenovaná na Rychlé šípy ve Stínadlech. (26.02.2014)

Od dětství jsem miloval veškeré Foglarovky, měl jsem přečtené snaad všechny (asi 3/4 ze všech vydaných knih od Foglara určitě). Je to o maldých a dospívajících chlapcích a dívkách, jak chodí na skauta a do unáku, plní bobříky všeho možného, chovají se lsušně, nemluví sprostě. i já jsem do skauta asi rok chodil, ale přestalo mě to bavit. Kdo nechce číst knížku, tak tento film ale musí vidět. (21.09.2004)

Opravdu vynikajicím způsobem zpracovaná knižní předloha. Úplně se zde nepromítla někdy děsivá atmosféra z knížky,ale i tak na mě působil film pěkně temně.Od Foglara jsem v dětství toho přečetl hodně,ale nejzajímavjší postava je Červanáček, kterého zde skvěle ztvárnil Roman Skamene. Tajemný Široko v podobě Jana Třísky je také skvělý.A tak nějak když se procházím koleme kostela Sv.Jakuba a vidím ty všechny ty pizzerie ,puby,prodejny s fotbalovými šálami,přemýšlím jaký to asi muselo být tenkrát, tenkrát když se stínadla ještě bouřila. Zřejmě krásné, tajemné, dobrodružné, plné klukovství, tak jako tento seriál. (22.09.2006)

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. (29.09.2013)