Rodina Sopránů

Jakožto fanoušek organizovaného zločinu v (nejen) kinematografické podobě tomuhle seriálu tleskám. Rodina Sopránů podobně jako jiné snímky odkazuje nejen k reálné historii (a konkrétním osobnostem) organizovaného zločinu především v Americe, ale často jsou zde komentovány i gangsterské a mafiánské filmy. Seriál tak jako kdyby reflektoval pozici a význam žánrů gangsterského a mafiánského filmu a jejich reprezentantů ve „skutečném“ světě soudobé zločinnosti. Nehledě na působivý obraz dnešního obyčejného mafiána a jeho běžného života a problémů. (28.01.2010)

Ako keby seriál Přátelé dostal do péče Scorsese. Partička "kamarátov" rieši všetko čo život prináša. Osobné aj "pracovné" problémy. Sledujete ich každodennosť, prenikáte do vzťahových rovníc. Vo filmoch je skoro vždy nejaká scéna, kde príde dieťa za bossom a ten, pretože musí práve niečo riešiť, tak mu dá peniaze na sladkosti. A tým to končí. Tu viete ako sa dieťa volá, akých má kamarátov, aké sú jeho problémy. Hlavným ťahúňom celého seriálu je samozrejme Tony. Z vedľajších postáv na mňa najpresvedčivejšie pôsobil jednoznačne Johnny Sack. Je dosť poznať, že je to 20 rokov stará záležitosť. Dnes by na tak veľké množstvo dielov (hlavne posledná séria obsahuje zopár vyložene zbytočných dielov) muselo byť oveľa viac akcie, viac zvratov. Takto sa ale na oplátku stanete naozajstným členom "rodiny" a smrť niekoho z vlastných radov vždy zapôsobí. Nečakajte akčnosť a drsnosť na prvom mieste (nebojte sa, je tam toho dosť). Tu sa jede hlavne na vzťahy. Zachytenie života mafiánov, ktorí nimi musia byť 24 hodín denne, pretože nemajú nárok na dovolenku. A záver poslednej série? Nič epické, ale pritom vlastne dokonale zvolené. Sopranovi nie sú cool šprint plný wow momentov. Oni idú pomalým realistickým krkom, a pritom na seba nabaľujú smrť, zničené životy a prachy. (21.01.2020)

Povětšinou skvělá zábava, někdy dost velká nuda a díly o ničem. Takoví jsou Sopráni. Za ty geniálně propracované charaktery by však bylo hříchem nedat seriálu plný počet. Navíc od třetí série dostává seriál pořádný říz. Civilní pojetí moderních gangsterů potěší a pro ty, co jsou unešeni Kmotrem či Scorseseho filmy, různé popravy, schovávání těl, vymahání dluhů, zastrašování...to vše zde najdete ve velké míře zabalené do sprosté mluvy, morbidního humoru, žrádla, drog a šukání. Zkrátka seriál pro všechny, koho zajímá organizovaný zločin a má silný žaludek. Já to většinou nemohl vydržet a pokaždé, když Tony seděl v nějaké restauraci/doma a ládoval se, musel jsem si dát s ním. The Sopranos mi zvýšili apetit....A ještě něco - čím pozdější série, tím kvalitněji odvedená práce. Ve své podstatě rarita. A ta závěrečná scéna...nostalgická laskominka. 1. série = 80% | 2. série = 90% | 3. série = 90% | 4. série = 90% | 5. série = 95% | 6. série = 95% (29.06.2010)

Když se řekne Sopranos, mezi prvními asociacemi určitě bude ctnostný Kmotr, či styloví Mafiáni, a třebaže tato přirovnání nebudou vůbec od věci, je fascinující, jak je Sopranovci nijak nekopírují, jak zůstávají v přístupu k mafii neokoukání, nepředvídatelní a přesto naprosto uvěřitelní, až realističtí. Sopranos nemají žádný "wow" efekt, dostávají se pod kůži pomalu, ale je to právě jejich všeobsažný a komplexní přístup, který je dělá nesmírně kvalitní podívanou. Je to freska nejen života mafiána, ale i života celého se všemi lidskými aspekty. Sledovat Sopranos je jako vstupovat do života cizí rodiny, jenž navíc postupem času není ani tak cizí... Výborná záležitost. 9/10 (28.09.2010)

Beton. James Gandolfini spolu s mnoha neskutečně talentovanými herci pod taktovkou mnoha výjimečných režisérů v čele s tvůrcem seriálu, Davidem Chasem, vytvořili pomník, který bude jednou pro vždy připomínat filmovým a televizním kritikům a teoretikům, že televize není ve srovnání s filmem podřadným médiem, ale naopak disponuje možnostmi, které film nemá a nikdy mít nebude. To, že The Sopranos z fleku neprohlásím za nejlepší seriál všech dob můžu vysvětlit prakticky jen mou léty nabytou opatrností a nikterak velkými sympatiemi k mafiánskému žánru jako takovém. The Sopranos jsou ovšem mnohem víc, než jen další mafiánskou historkou, roztáhnutou na desítky a desítky hodin. Jsou epickou freskou, portrétem dnešní americké rodiny, sondou do několika oblastí sociální problematiky, jsou inteligentní zábavou na dlouhé večery, jsou k dokonalosti dovedeným souborem jedinečných postav. Zde je pět z mých nemilejších, i když nelze než nezamilovat si všechny ostatní, do jednoho nezapomenutelné... 5. :Johnny "Sack" Sacramoni . Kdo z vás si aspoň na chvilku nepřál, aby byl Bossem, o kterém seriál vypráví on? Aspoň na chvíli. Naprosto důstojný Tonyho protihráč a přítel v jedné osobě. 4.: Livia Soprano. TAK dokonalá postava. Herecký minimalismus dovedený do naprosté dokonalosti. Tonyho nenáviděná, milovaná matka byla mou druhou nejmilejší postavou, dokud byla na scéně. Z dlouhodobější hlediska ji však předběhli ještě tihle dva. 3.:Corrado "Junior" Soprano. Možná vůbec nejnezapomenutelnější role seriálu. Od první chvilky, kdy se ozval jeho bass a zpoza obřích černých brýlí zajiskřily oči to byl můj hrdina. Nutno dodat, čím byl senilnější, tím byl lepší a víc mě dojímal. 2.: Carmela Soprano. Jistě, všichni víme, že to byla JEHO show. Ale to, co předvedla Edie Falco za těch šest (a půl) sezón na televizní obrazovce Galdolfiniho portrét dostihuje snad ve všech ohledech. Ultimátní zobrazení Matky a Manželky, Ženy, kterou by chtěl (měl by chtít) po svém boku každý muž. Ne-za-po-me-nu-te-ná. 1.: Anthony "Tony" Soprano. Jak říká jeden můj oblíbený pisálek: "Nuff´said." Takže tak. Prosím o prominutí všechny ostatní esa seriálu - problematického Christophera, stabilního Silvia, infantilního Paulieho, ujetého Ralphieho a ambiciózního Richieho, dobráckého Bobbyho, Pussyho a holky - valleygirl Adrianu, nesnesitelnou Janice nebo pragmatickou Ro. Jo a chcete někdo debatovat o nejlepším ukončení série v televizní historii? Ta scéna podkreslená sklatbou Don´t stop believing trumfne cokoli, s čím příjdete. http://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM. Střih. A tma. Nezapomenu... 100% (11.06.2010)