Rodina Sopránů

Tak tomuhle říkám seriálová sága. Člověk nesmí čekat v každém díle přestřelky a sekání prstů (i když na ně samozřejmě také dojde). Díky 86 padesátiminutovým dílům se divák dostane skutečně pod kůži všem postavám. Právě skvěle zahrané charaktery jsou hlavní devízou seriálu, ačkoli se v něm nevyskytuje snad ani jedna postava, která by se dala označit za kladnou. Sopranovi tak stojí v kontrastu proti Coppolově Kmotrovi, jelikož postrádají onu romantiku a poetičnost. Mafiáni vyměnili elegantní obleky za pestré šusťákovky a v zájmu zisku se dopouští těch největších sviňáren. Přesto mají Sopranovi neopakovatelnou atmosféru, neboť soudobá italská mafie stojí spíše na okraji zájmů tvůrců gangsterského žánru. Včera jsem shlédl poslední díl a mám nutkání začít od příštího týdne zase pěkně od začátku. Poslední scéna je zkrátka geniální (po internetu kolují její různé výkladové analýzy) a Don´t stop believing od Journey mi zní v hlavě doteď. (26.04.2013)

Beton. James Gandolfini spolu s mnoha neskutečně talentovanými herci pod taktovkou mnoha výjimečných režisérů v čele s tvůrcem seriálu, Davidem Chasem, vytvořili pomník, který bude jednou pro vždy připomínat filmovým a televizním kritikům a teoretikům, že televize není ve srovnání s filmem podřadným médiem, ale naopak disponuje možnostmi, které film nemá a nikdy mít nebude. To, že The Sopranos z fleku neprohlásím za nejlepší seriál všech dob můžu vysvětlit prakticky jen mou léty nabytou opatrností a nikterak velkými sympatiemi k mafiánskému žánru jako takovém. The Sopranos jsou ovšem mnohem víc, než jen další mafiánskou historkou, roztáhnutou na desítky a desítky hodin. Jsou epickou freskou, portrétem dnešní americké rodiny, sondou do několika oblastí sociální problematiky, jsou inteligentní zábavou na dlouhé večery, jsou k dokonalosti dovedeným souborem jedinečných postav. Zde je pět z mých nemilejších, i když nelze než nezamilovat si všechny ostatní, do jednoho nezapomenutelné... 5. :Johnny "Sack" Sacramoni . Kdo z vás si aspoň na chvilku nepřál, aby byl Bossem, o kterém seriál vypráví on? Aspoň na chvíli. Naprosto důstojný Tonyho protihráč a přítel v jedné osobě. 4.: Livia Soprano. TAK dokonalá postava. Herecký minimalismus dovedený do naprosté dokonalosti. Tonyho nenáviděná, milovaná matka byla mou druhou nejmilejší postavou, dokud byla na scéně. Z dlouhodobější hlediska ji však předběhli ještě tihle dva. 3.:Corrado "Junior" Soprano. Možná vůbec nejnezapomenutelnější role seriálu. Od první chvilky, kdy se ozval jeho bass a zpoza obřích černých brýlí zajiskřily oči to byl můj hrdina. Nutno dodat, čím byl senilnější, tím byl lepší a víc mě dojímal. 2.: Carmela Soprano. Jistě, všichni víme, že to byla JEHO show. Ale to, co předvedla Edie Falco za těch šest (a půl) sezón na televizní obrazovce Galdolfiniho portrét dostihuje snad ve všech ohledech. Ultimátní zobrazení Matky a Manželky, Ženy, kterou by chtěl (měl by chtít) po svém boku každý muž. Ne-za-po-me-nu-te-ná. 1.: Anthony "Tony" Soprano. Jak říká jeden můj oblíbený pisálek: "Nuff´said." Takže tak. Prosím o prominutí všechny ostatní esa seriálu - problematického Christophera, stabilního Silvia, infantilního Paulieho, ujetého Ralphieho a ambiciózního Richieho, dobráckého Bobbyho, Pussyho a holky - valleygirl Adrianu, nesnesitelnou Janice nebo pragmatickou Ro. Jo a chcete někdo debatovat o nejlepším ukončení série v televizní historii? Ta scéna podkreslená sklatbou Don´t stop believing trumfne cokoli, s čím příjdete. http://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM. Střih. A tma. Nezapomenu... 100% (11.06.2010)

Jakožto fanoušek organizovaného zločinu v (nejen) kinematografické podobě tomuhle seriálu tleskám. Rodina Sopránů podobně jako jiné snímky odkazuje nejen k reálné historii (a konkrétním osobnostem) organizovaného zločinu především v Americe, ale často jsou zde komentovány i gangsterské a mafiánské filmy. Seriál tak jako kdyby reflektoval pozici a význam žánrů gangsterského a mafiánského filmu a jejich reprezentantů ve „skutečném“ světě soudobé zločinnosti. Nehledě na působivý obraz dnešního obyčejného mafiána a jeho běžného života a problémů. (28.01.2010)

Manželka hysterka, deti ako z treťotriedneho sitcomu, matka, ktorá je bezcitnejsia ako ktorýkoľvek gangster. Nuž nečudo, že sa Tony zrúti a vyhľadá pomoc u psychologa. Dokonalý James Gandolfini. Prvá a druhá seria sa krútia najmä okolo rodiny a rodinných problémov, ktorych ma Tony viac než dosť a to môže divákov zvyknutých na akčnejšie poňatie trocha odradiť, zatiaľ čo tretia už je naozajstné mafiánske žrádlo. Nájomné vraždy, úplatkárstvo, popravy, zbavovanie sa dôkazov-to všetko si užijete do sýta, najmä pre vynikajúci nápad rozvinúť príbeh do seriálu kde každá postava má svoj život a svoje vlastné trávenie času. (22.07.2009)

Ako keby seriál Přátelé dostal do péče Scorsese. Partička "kamarátov" rieši všetko čo život prináša. Osobné aj "pracovné" problémy. Sledujete ich každodennosť, prenikáte do vzťahových rovníc. Vo filmoch je skoro vždy nejaká scéna, kde príde dieťa za bossom a ten, pretože musí práve niečo riešiť, tak mu dá peniaze na sladkosti. A tým to končí. Tu viete ako sa dieťa volá, akých má kamarátov, aké sú jeho problémy. Hlavným ťahúňom celého seriálu je samozrejme Tony. Z vedľajších postáv na mňa najpresvedčivejšie pôsobil jednoznačne Johnny Sack. Je dosť poznať, že je to 20 rokov stará záležitosť. Dnes by na tak veľké množstvo dielov (hlavne posledná séria obsahuje zopár vyložene zbytočných dielov) muselo byť oveľa viac akcie, viac zvratov. Takto sa ale na oplátku stanete naozajstným členom "rodiny" a smrť niekoho z vlastných radov vždy zapôsobí. Nečakajte akčnosť a drsnosť na prvom mieste (nebojte sa, je tam toho dosť). Tu sa jede hlavne na vzťahy. Zachytenie života mafiánov, ktorí nimi musia byť 24 hodín denne, pretože nemajú nárok na dovolenku. A záver poslednej série? Nič epické, ale pritom vlastne dokonale zvolené. Sopranovi nie sú cool šprint plný wow momentov. Oni idú pomalým realistickým krkom, a pritom na seba nabaľujú smrť, zničené životy a prachy. (21.01.2020)