Červený trpaslík

Za tenhle legendární britský sitcom vděčíme dvěma talentovaným scénáristům, Robovi Grantovi a Dougovi Naylorovi, kteří krátce po odvysílání první série začali příběhy posádky Červeného trpaslíka vydávat i knižně. Šťávu, tedy bonmoty a sarkastické poznámky, dodával seriálu zejména druhý z nich.Televizní diváci ale stejně ocení především hrdiny, které znají z obrazovky. Ze všech herců se stali uznávané televizní hvězdy a Červený trpaslík je považován za nejúspěšnější vývozní artikl BBC. Jednotliví členové posádky představují dokonalé protiklady, které spolu musí vyjít na malém uzavřeném prostoru, z čehož vzniká nekonečné množství konfliktů. Autoři seriálu velmi dobře znají soudobou fantazy a sci-fi literaturu a seriál se dá považovat za humorného průvodce žánrem, oblíbenými tématy a rekvizitami sci-fi literatury a filmu. Fanoušci dokážou vystopovat odkazy na S. Kinga nebo R. Bradburyho a řadu další. Seriál se stal kultem a je jen škoda, že jeho výroba nepokračovala. Až do posledního dílu poslední série si zachoval mimořádně vysokou úroveň. Jeden ze dvou seriálů, které hodnotím 100 %. (19.01.2008)

Na tuhle minisérii se dá pohlížet dvěma způsoby - ten první se dá prezentovat vzpomínkou na mou první lásku, kdy jsem se s ní po pěti letech setkal na jakémsi večírku a byla opravdu krásná, neuvěřitelně sexy a ve své podstatě hvězdou večera, jenom já jsem se zklamaně koukal a hledal jsem marně tu patnáctiletou holčičku s culíky ve vlasech. Jinými slovy, do jedné vody v řece se dvakrát vstoupit nedá. Ten, kdo hledá totéž, co přináší původní seriál, musí si uvědomit tu řádku let, která dělí od původního trpaslíka herecké představitele, scénáristy, a pokud se diváci dívali v 90. letech, pak i je samotné. Člověk se zkrátka stále vyvíjí. Návrat na Zemi představuje spíš nostalgické ohlédnutí štábu za původním projektem a dárek početné skupině fanoušků. Je tedy rozumnější se na to dívat z druhého úhlu pohledu - jako když se po letech sejdou dobří kamarádi, vzpomínají na staré časy, žertují , jsou rádi, že si mohli pokecat, a půjdou zase dál. Humor je v minisérii obsažený ve slušné dávce, ale je to spíš takový ten lehce sentimentální humor, který má připomenout časy někdejší slávy. Zub času se asi nejméně podepsal na představiteli Rimmera, kterému scénárista předepsal chování a pózu velmi blízkou původní postavě. Naopak Craigu Charlesovi bych tu odvykačku, o které se v jednom fórku zmínil, i uvěřil. No a Chloë Annett je pořád půvabná, ale pochopitelně jinak než před lety. V této souvislosti je jenom dobře, že se producent nepokusil vzkřísit projekt se vším všudy, a naopak zamrzí, že nedošlo na velký film, který se dlouhodobě plánoval. Celkový dojem: 75 %. (04.05.2009)

Po diplomaticky řečeno rozpačitém přijetí experimentální 9. série se tvůrci seriálu rozhodli přezbrojit a vsadili pro změnu na jistotu. Pečlivě zvážili, co fungovalo, a desátá série je tak esencí toho, co dělalo seriál přitažlivým v prvních sezónách. Jízlivý humor, vzájemné pošťuchování, všudypřítomná ironie. Potíž je v tom, že při vší snaze už to zkrátka není a nemůže být totéž, jako když tytéž postavy hráli o 25 let mladší herci. Ne, že by maskéři nedělali maximum a herci se nesnažili, ale některé věci zkrátka zastřít nelze. Když mladý Lister sní o své budoucnosti, o Kočanské a dětech v prvních sériích, divák mu fandí, ale tady už vidíte muže, který ať se na to díváte, jak chcete, větší část svého života strávil na vraku kdesi hluboko ve vesmíru a čím dál tím víc je jasné, že nemá žádný skutečný cíl. A z toho jde spíš tíseň, ne-li něco horšího... Celkový dojem: 85 %. (10.02.2014)

Autorská dvojice Grant a Naylor po 30 letech práce na Červeném trpaslíkovi dobře ví, co funguje a co si mohou dovolit použít. Problém je v tom, že jejich humor se dá označit za pubertální nebo taky študácký, prostě humor pro mladou generaci, který by měl být sdělovaný optimálně taky příslušníky mladé generace. Červený trpaslík z konce 80. let měl ideálně utvořenou posádku, aby zafungovala na teenagery i ty mírně odrostlé jejich věku. Pokud hlášky chrlí pánové, kteří se pomalu a jistě blíží důchodovému věku, už má divák pocit, že to z jejich úst působí lehce nepatřičně. Tady je vidět rozdíl mezi animovaným seriálem Simpsonovi, kteří se také blíží 30. výročí své existence, ale není to na nich naštěstí nijak poznat. Pokud hrají skuteční herci, jeden by s ubíhajícími dekádami čekal nějaký vývoj jejich postav, naplnění některých cílů a vytýčení jiných. Pokud se nad tím hlouběji zamyslíte, tak by vám vlastně těch čtyř nešťastníků v hlubinách vesmíru mělo být líto. Celkový dojem: 75 %. (09.12.2018)