Sbohem, má konkubíno

Oscar 2 nominace: Kamera, Cizojazyčný film. . . . . . . . Zlatá Palma (09.04.2004)

Život – masky – divadlo. Vztah herců k čínské opeře a čínské opery ke zbytku společnosti během pěti dekád čínské historie. Barevností a kompozicí záběrů úchvatný počin, jehož délka vůbec není na škodu. Naopak, teprve po hodině jsem uvyknul odlišnému kulturnímu prostředí a začal pronikat do příběhu. Historická fakta nechybí, ale jsou méně důležitá než atmosféra té které éry a význam opery v ní. Pro úvodní trénink budoucích umělců a závěrečné brutální potlačení jednoho divadla jiným (komunistickým) nezůstává obrazově poetický film nic dlužen ani pověsti Číny coby drsné krajiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Renesco, Aleister (09.01.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,216,888║Tržby Celosvetovo $-║ (09.04.2009)

Majstrovske vyobrazenie polstorocia historickeho diania v Cine (1920-1977) na pozadi osudov cinskeho divadla - hlavne ich ustrednych predstavitelov (26.07.2004)

Krátce řečeno: Tygr a drak bez kung-fu. Obšírněji řečeno: Nevyčerpatelný roh hojnosti božské kozy Amalthey vydal epos s nepřebernými scénami intertextuálními (které kladou nárok na znalost kulturního zázemí Číny) i soběstačnými (které tento nárok nekladou). Stylistická poznámka: U obrazu pracuje film obecně tak, že Vám nejprve ukáže dívající se postavu, a poté objekt, který postava sleduje. U zvuku je tomu obráceně, princip je založen na přechodu od zdroje zvuku k naslouchajícímu. V Sbohem, má konkubíno je řada zacyklených dvou-záběrů, kde je výše uvedené spojeno: 1. záběr - postava kamsi hledí a vyluzuje zvuky, nejčastěji jde o herce Opery a 2. záběr - sledovaný předmět je ve skutečnosti divák, který zároveň naslouchá a rovněž na cosi hledí, konrétně na herce, čímž se vracíme zpět k prvnímu záběru. Zvuk tudíž napomáhá k tomu, abychom se odtrhli od zdroje (herec) k naslouchajícímu (divák), a tím pádem si film vytváří motivaci k tomu, aby sledoval i nezáživné a „zbytečné" publikum. (11.11.2008)

Jde o náhled do tří životních etap excelentních herců čínskéh opery. Od brutálního 'výcviku', kdy prolévali nejen pot ale také potoky krve a všechny útrapy hrdinně snášeli s cílem být těmi nejlepšími, slavnými, bohatými a uznávanými, ne jen obyčejnými lidmi, kteří by celý svůj život promrhali v chudobě a nouzi, přes první životní úspěchy na poli umění, první lásky, vášeň, žárlivost, až po definitivní rozpad všech vztahů díky politické situaci, nevraživosti odpůrců, nepřejících a zlomyslných lidí, které uspokojoval pohled na trosky kdysi navenek spokojených občanů, kteří v zoufalosti zradili všechny své blízké včetně sama sebe a odhalili tak na veřejnosti svou slabost, kterou před světem schovávali pod maskou pestrobarevných kostýmů. Vláčný, neuvěřitelně pestrý film jak po vizuální stránce tak i po citových dojmech z tříhodinového požitku. (03.08.2004)

(KDV) Páté generaci filmařů bývá často vytýkáno, že Čínu ukazují vášnivou a krutou, tj. takovou, jakou si ji představují na Západě. Mezinárodně ceněný film SBOHEM, MÁ KONKUBÍNO, ve kterém je zmapován politický a kulturní vývoj Číny za víc jak půl století (1920 – 1977), se k takové kritice přímo nabízí. Výtky ohledně exploatování hereckého prostředí a hybných dějinných událostí sice jsou nasnadě, ale opomíjelo by se tím, že všechna divadelní – až operetní – opulentnost je promyšlena propojena s tématem, které je věrné zásadám Páté generace – kritickému pohledu na čínské tradice. Pekingská opera není vylíčena jenom jako místo tvrdé dřiny, kde budoucí herce „trénují“ nebezpeční násilníci, ale zároveň je ztvárňování ženských postav mužskými herci spojeno (implicitně i explicitně) s homosexualitou. Rozpad tradičních čínských hodnot vede ke krizi identity, která má zdrcující následky. Nabízí se tak SBOHEM, MÁ KONKUBÍNO chápat jako queer film, který přepracovává historii queer prizmatem. Nepřekvapí tak, že Jackie Chan, ačkoliv sám herec s výchovou v Pekingské opeře, odmítnul hlavní roli z důvodu možného narušení svého chlapského image. (18.05.2011)

Je to celkom dobrá historická dráma. Má pomerne dobrý príbeh o dvojici mužov, ktorí už od detstva trénovali v čínskej opere, kde to síce kvôli krutým podmienkam mali ťažké, ale predsa len vydržali, k tomuto umeniu si vytvorili vzťah a postupne sa z nich stali nielen skvelí priatelia, ale aj veľmi uznávaní herci. Lenže krajina prechádza zložitým obdobím, kvôli ktorému často dochádza k výrazným zmenám, čo ovplyvní aj ich a navyše oni dvaja nevnímajú svoje priateľstvo úplne rovnako a tak príchod očarujúcej ženy, do ktorej sa zamiluje jeden z nich ich vzťah výrazne ovplyvní. Spracovanie je celkom slušné, čínsku operu som vždy považoval za príjemné spestrenie historických filmov, ale predsa len som sa filmu, kde má takéto výrazné zastúpenie a navyše pri takmer trojhodinovej dĺžke trochu obával, ale nakoniec nebolo vôbec treba. Dej zaberá veľký časový úsek, ktorý zaberie nielen životy postáv od detstva až takmer po starobu, ale aj viacero zásadných udalostí dejín Číny tej doby, pri ktorých ma síce mrzí, že nedostali až tak moc priestoru, ako by som chcel, väčšinou som mal pocit, že sa to deje len úplne v úzadí, ale občas to predsa len ide aj trochu do popredia, čo to celé osvieži. Takže s dĺžkou ani nemám väčší problém, až na pár trochu slabších častí, prevažne z poslednej tretiny ma to väčšinu času dosť bavilo. Už kruté zachádzanie v škole počas detstva dokáže zaujať, ale následne ma to bavilo ešte viac, hlavné postavy si ma získali, pričom dobre zvládnutý mi prišiel aj ich vzťah a keď do deja vstúpi ďalší výrazný dejový prvok, láska k žene, začne to byť ešte lepšie. Takže väčšinu času sa je na čo pozerať. A pochváliť musím aj tú samotnú čínsku operu, tie vystúpenia majú niečo do seba. S hereckým obsadením som spokojný, hlavné duo Leslie Cheung a Fengyi Zhang, k tomu výborná Gong Li, ktorá ma z celého filmu bavila najviac a z vedľajších postáv ešte najviac zaujme You Ge. Réžia a technická stránka sú na tom veľmi dobre, Kaige Chen nemá s týmto žánrom žiadny problém, slušná výprava, výborná dobová atmosféra a film má také zaujímavé čaro, tu nemám väčší problém. Takže určite sa tu dalo ešte niečo vylepšiť, hlavne po stránke scenára, ale aj tak som dosť spokojný, páčilo sa mi to. 71% (10.08.2014)

Priznávam, že by snímke nezaškodilo menšie prestrihanie, ale aj tak sa oplatí raz za čas zhliadnuť originálny ázijský film, ktorý nie je poznačený veľkolepou hollywoodskou produkciou, ale maximálne nekomerčným dejom prenesie diváka do dôb monumentálnych čínskych predstavení a tvrdého zápasu o život a vybojovania pevného miesta v ňom. Divadelná hra "Sbohem, má konkubíno" predvádzaná na javisku, mala pre mňa osobne veľké čaro a herci, prezlečení za konkubíny, spievajúci vysoké tóniny, znázorňujúci nežnými rukami jemné ženská gestá, boli presvedčiví a keby som mala možnosť sedieť v tej chvíli, v tom jednom nezabudnuteľnom okamihu medzi divákmi, dostavili by sa asi trvácnejšie pocity než len chvíľkové očarenie. Každopádne, veľmi silný zážitok, nečakaný dojemný záver a krásnu Li Gong netreba komentovať. (20.07.2010)

Strašně nevyrovnaný film, což je do určité míry dáno jeho délkou. Některé scény fantastické, jiné ale slabší.. občas to nedrží moc pohromadě. (06.04.2013)

Životní příběh dvou herců tradiční čínské opery. Věrné přátelství naruší mladá milenka (a později manželka) jednoho z nich, a vzniká tak podivuhodný milostný trojúhelník. Příběh se odehrává na pozadí politického vývoje v Číně. Téměř tři hodiny jsem se nacházela v krásném zahlcení barev i citů. (12.05.2006)

Pěkný vhled do pravidel tradičního čínského divadla - opery a současně průvodce čínskými dějinnými zvraty dvacátého století, to vše na pozadí milostného a přátelského vztahu tří hlavních protagonistů. Křehké a současně velice drsné vyprávění, kterému k páté hvězdičce u mne překáží jen jeho délka. (27.12.2009)

Dalo by se sofistikovaně promlouvat o bohaté interní symbolice, o tom, kterak se ve filmu vrství, rozvádějí a opakují variace na základní motiv z titulní opery v několika rovinách a v různých kontextech, jen aby se to všechno v závěru s brutální efektivitou střetlo v jediném bodě - ale v mém případě onen jediný bod reprezentoval bezchybný 'zásah na komoru', pročež mi tváří v tvář Konkubíně tak nějak docházejí slova. Tenhle film mě asi před rokem obrátil naruby a rozebral na součástky takovým způsobem, že jsem doteď neposbírala všechny šroubky a kolečka. Jeden až tři framy z Farewell My Concubine bohatě stačí k tomu, aby se mi všechny ty dojmy a emoce, co se mnou mávaly po jeho zhlédnutí, znova a s plnou parádou nahrnuly do hlavy. Patřím sice k lidem, co se nechají rádi a snadno dojmout, ale čím víc o tom přemýšlím, tím jsem si jistější, že *tohle* se mnou v posledních x letech žádný jiný film neudělal. Farewell My Concubine je neuvěřitelně intenzivní divácký prožitek - a poměrně vzácná připomínka toho, co film - tu a tam - doopravdy dovede. (15.12.2007)

O čínskej opere som nevedel zhola nič, ale to asi málokto z tunajších divákov. Preto úvodná zhruba hodinka mi spôsobovala celkom slušné šoky. Zásahy čínskej vlády-armády v hodine tretej ma už neprekvapili, skôr človeka fascinuje správanie dvoch hlavných, respektíve troch, ak rátame manželku, postáv počas komunistického besnenia. Ako by sme sa zachovali my tvárou tvár presile moci? Číňania Japoncov nevykresľujú vzhľadom na predvojnovú a vojnovú okupáciu vôbec v pozitívnom svetle, tvorcovia to ale vybalancujú podrobným náhľadom do činskej, respektíve všeobecne ľudskej mentality, kde sa zameriavajú okrem iného aj na silu moci. Tri hodiny tu skutočne neboli na škodu, ak sa divák správne naladí, vydrží sa sústrediť od prvej do poslednej minúty. Takéto časové rozpätie si vyžaduje aj mohutnú stopáž. (05.08.2019)

70%. Popravdě řečeno mě víc zaujalo Žít od Yimou Zhanga... (22.02.2008)

Po všech směrech velkolepé, až dokonalé, ale tématem pro mě naprosto nezajímavé a délkou ubíjející drama, čínské produkce. (30.03.2013)

Uf. Tohle byl tedy nášup. Příběh herce, který se zžil se svou rolí. Kulturně-historický exkurz nedávnou historií Číny, aneb od teroru kulturního despoty, po teror kulturní revoluce. Příběh luxusní prostitutky s nejryzejším charakterem. Příběh sobecky sebestředného majetnického homosexuála se sklony k hysterii (prostě ta nejnepříjemnější a nejnesympatičtější verze gay charakteru - zajímavé na tom je, že je to hlavní postava). Tohle všechno tenhle film poskytne, a ještě mnohem více, v zajímavě pojaté formě vyprávění, s úžasným hudebním doprovodem. Tohle není přímočarý jednoznačný příběh, tohle je mnohovrstevnatý epos, který mě převálcoval jako parní válec. Opravdu kulturní zážitek. Tu operu bych chtěl vidět celou. Jen kdyby to sakra nebylo tak dlouhé. (10.01.2015)

Chen prekonáva samého seba. Farewell My Concubine je rozvetvenou a komplexnou historickou freskou vnímanou očami dvojice javiskových bratov. Leslie Cheung v ďalšej nezabudnuteľnej úlohe. Spolu s Fengyi Zhangom a Gong Li sú sprievodcami najvýznamnejšími historickými udalosťami 20. storočia. Atraktívnosť a romantizujúca predstava o Číne je tu podriadená politickým machináciám. Postavy sa menia, strach ich mení a ich snaha byť šťastnými závisí od vôle iných, mocnejších ľudí. Láska medzi dvoma hercami a jednou ženou. Láska k opere. Túžba po nesmrteľnosti je tu podaná veľmi citlivo. Chen sa nesnaží o vytvorenie puta medzi divákom a postavami. Ukazuje nám malosť života a malichernosť veľkých túžob. Kamera, hudba, kostýmy, výprava a herci bezchybný. Jedná sa o naozaj pozoruhodné dielo, ktoré aj napriek svojej dĺžke nenudí a vysvetľuje bez násilnosti a bez predchádzajúcej znalosti kontextu Činskú históriu veľmi jednoduchým spôsobom. Obrazová báseň a finále patrí k jedným z najsilnejších aké som za poslednú dobu videl. Už viem o čom Xingjian Gao v Biblií osamelého človeka písal. (29.11.2015)

Přes všechnu tu kulturní krásu a nepříznivou historii to byla náročná podívaná. Délka byla dle mého na škodu. Klidně bych se spokojil s minimálně o 60 minut kratší stopáží. (07.08.2010)

Ve válce múzy mlčí. Mnohovrstevnaté, a přes svou takřka tříhodinovou stopáž strhující. (08.03.2013)