Večer kejklířů
-
Gycklarnas afton
-
Večer kaukliarov
-
Naked Night, The
-
Sawdust and Tinsel
Drama
Švédsko, 1953, 93 min
Režie:
Ingmar BergmanObsah
-
Cirkus Alberti přijíždí za hustého deště do města, ve kterém bude pořádat představení. Po cestě ale přichází o polovinu svých kostýmů a tak se ředitel cirkusu Albert, spolu se svou mladší přítelkyní Annou, rozhodnou vypůjčit si kostýmy v místním divadle. V něm se herec Frans pokusí Annu svést. Na poprvé neuspěje, ale rozepře mezi Annou a Albertem mu hrají do karet. Když jde Albert navštívit svou bývalou ženu Agdu, žárlivá Anna vyrazí za Fransem. Tato situace přivede ústřední dvojici k rozhodnutí, zda-li spolu chtějí dále žít a jestli je život u cirkusu opravdu tím, co je naplňuje.
Večer kejklířů je dalším bergmanovým počinem z hereckého prostředí, ve kterém tentokrát staví do konfrontace cirkus s divadlem. Děj se odehrává v neurčitém prostředí a čase. Všudypřítomné rozepře mezi postavami a často nevlídné počasí pak dodávají filmu lehce pochmurnou atmosféru. (whitas)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Marigold
Intenzivní a nemilosrdná studie ponížení i obraz pokřivenosti charakteru varietních umělců a dalších příštipkářů. Zchudlý cirkusák Alfréd musí trpět ústrky a výsměch od podobně směšných a ponížených herců, kteří přehrávají samotnou pokleslost. Váha a intenzita obrazu je maximální, výběr hereckých typů precizně vázaný na expresivitu. Ponížení a zhnusení, podlézavost, neschopnost zakotvit a sejmout masku, jakkoli je role marnivá a odporná... velmi intenzivních 93 minut absolutně soustředěné filmové matérie. Ani krok stranou.(22.10.2008)
-
kyselina
Ne že by to byl špatný film, ale Bergman se zatím vždycky zmohl na lepší. Dal nám nahlédnout do jakéhosi milostného trojúhelníků, mezi cirkusáky a jejich způsoby řešení problémů.(12.2.2007)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(9.12.2009)
-
Sandiego
Melodrama jak má být - intenzivní, katarzní, odkrývající postavy až na dřeň zatímco ony samy vůči sobě pod povrch nahlédnout nenechají. Právě cirkusácké prostředí je jako stvořené pro vypjatost nerovného vztahu, který by však v jiných podmínkách těžko nalezl příslib další šance. Bergman vypráví lehce až rozverně, krajní deprese si nechává na později a Nykvist vše dotváří nádhernými kompozicemi a atmosferickými obrazy jakými jsou především temné komediantské vozy v podvečer putující po horizontu. Velmi překvapila Harriet Andersson - když srovnám její neotesaný a živočišný výkon v Létu s Monikou s kultivovanější a klidnější polohou Anny, zdá se mi až neuvěřitelné, že tyto role vytvořila v jediném roce. Navíc je tento snímek je ucelenější a osobitější než LsM, které více nakládá se stereotypy.(2.3.2010)
-
Block
První film (alespoň myslím - neviděl jsem Vězení), kde se po obsahové stránce potkáváme s Bergmanovou klasickou katarzí v mezilidských vztazích, po které následuje zasloušené uvolnění. Náznaky už byly ve filmu Žízeň, který byl ale vícevrstevný a katarze nemohla mít takovou sílu.(18.10.2007)
-
Lestat
Nadmíru podařený výlet mezi kočovné artisty a cirkusáky, tedy do vod, ve kterých v té době výsostně operoval další z velkých filmařů Federico Fellini. Zatímco v pozdější alegorické Tváři slouží tento mikrosvět pouze jako kulisa, ve Večeru kejklířů je s charaktery bytostně spjat. Členové cirkusu Alberti mají strach z normálního života a zároveň po něm touží. Stereotyp všedního dne nebo svoboda v děravých botách a zablešeném kabátu. Když navíc v takové situaci rozvíří city ještě nevěra, je jasné, že ve večerním představení ukáží trochu víc než by si přáli. Pomyslnou třešničkou je pak boxerský souboj Divadlo Vs. Cirkus. Výborné existenciální drama a(=) Bergman jako řemen.(19.10.2007)