Komentáře uživatelů k filmu (222)

  • maty_maty
    ***

    Jako fanoušek knihy jsem byl zklamán. Zatímco u knihy mám neustále úsměv na tváři, u filmu se požadovaný efekt nedostavil. Po stránce psychologické nedotažené, charaktery postav nevykreslené... Kdybych prvně viděl film, knihu bych nikdy neotevřel a to by byla velká škoda...(9.5.2011)

  • easaque
    *****

    skvělý film plný absurdních situací, které asi s nesmyslností války souvisí. Komedie to není, ale nasmál jsem se dostatek a k tomu ještě skvělý herci, úžasné prostředí a režie. Asi si budu muset knížku někde najít. Čekal jsem, že tu bude mít film vyšší hodnocení a lidi ho dokážou ocenit, tak třeba časem. Takhle mají vypadat filmy o válce!(4.7.2011)

  • bajahor
    ***

    Tak tento film mě bohužel zklamal :-( Samozřejmě že málokdy bývá film lepší než kniha (kterou jsem četla pár dní před shlédnutím filmu), ale v tomto filmu mě nenadchly ani dlouhé záběry vzlétajících bombardérů nebo mexická krajina. Chybělo mi tam spousta důležitých pasáží, které ukazovaly absurditu příběhu a byly tak důležité pro vykreslení atmosféry knihy. Začátek filmu byl komplikovaný na pochopení (stejně jako v knize), ale zbytek filmu nebyl o moc pochopitelnější - herci velmi podobní vzhledem a zároveň málo používaná jména představitelů; takže bez přečtení knihy bych vůbec nevěděla kdo, o kom a s kým se baví.(22.9.2011)

  • simon111
    ***

    Musím říci, že se jedná o "poctivý" film a vysokému hodnocení tady se vůbec nedivím, dokud ovšem nesáhnu pro knihu. Sám tak štědrý v hodnocení nejsem. Knižní předlohu mám totiž moc rád a mám pocit, že film ve "výsledku" vyznívá tak nějak jinak. Zažil jsem už mnohem lepší adaptace a s vyšším hodnocením budu muset prostě počkat na případný novější remake.(20.11.2011)

  • MASH_4077
    *****

    Tady hodnotíme filmy, takže plný počet. Kdybych měl porovnat knihu a film........tak film dostane tak jednu, maximálně dvě hvězdičky.(21.11.2011)

  • rossoneri23
    *****

    Kniha je síce väčším zážitkom, no tento stále aktuálny film si zastal svoju pozíciu, splnil svoju úlohu a vyťažil z božského námetu na daný priestor maximum. Pobavil aj odsúdil, rozosmial aj upozornil. Čo viac si môžeme v dnešnom "nebezpečnom svete" priať? To najlepšie z filmu a knihy: 1. Rozhodol sa, že bude žiť večne, a umrie, len keby mu to nevyšlo. 2. "Hovorím o spolupráci. Láskavosti. Raz ja tebe, raz ty mne. Rozumiete?" - "Áno, urobte mi teda láskavosť." - "O tom nemôže byť ani reči." 3. Veliteľstvo bolo znepokojené, pretože človek nikdy nevie, kam to povedie, keď sa ľudia osmelia a začnú sa vypytovať na všetko, čo im zíde na um. Podplukovník Korn určil pravidlo kladenia otázok. Otázky mohli klásť len tí, čo sa nikdy na nič nespýtali. 4. HLAVA XXII. Každý kto sa chce vyhnúť bojovým náletom, nie je ozajstný blázon. HLAVE XXII neprešiel nikto cez rozum, stanovovala, že starosť o vlastnú bezpečnosť tvárou v tvár bezprostrednému a ozajstnému nebezpečenstvu je prejavom zdravého rozumu! 5. Clevinger nevyhral ostatné ceny, lebo priveľa času strávil podpisovaním petícií a odmietaním petícií, zakladaním diskusných krúžkov a vystupovaním z diskusných krúžkov, účasť na zjazdoch mládeže, demonštrácie proti iným zjazdom mládeže a organizovanie výborov na ochranu vylúčených študentov. Slovom, Clevinger bol jeden z tých, čo majú plnú hlavu múdrosti a ani zamak rozumu, každý o tom vedel a kto to ešte nevedel, ten na to zakrátko prišiel. Slovom, bol to chumaj. Bol to veľmi seriózny, úprimný a svedomitý chumaj. O literatúre vedel všetko, iba to nie, že môže byť pre človeka aj potešením. 6. Major Major Major bol zdvorilý ku starším a tí ho nemali radi. Čokoľvek mu starší prikázali, urobil to. Kázali mu, aby dva razy meral, kým začne rezať, a on vždy dva razy meral, a až potom rezal. Povedali mu, že si má ctiť otca i matku, a on si ctil otca i matku. Povedali mu, že nesmie zabíjať, a on nezabíjal, kým sa nedostal do armády. Potom mu prikázali zabíjať, a on zabíjal. Nikdy nevzal meno božie nadarmo, nikdy nepožiadal manželku blížneho svojho, ani osla jeho. Pretože už nemal nič iné, v čom by si mohol dobre počínať, počínal si dobre v škole. Na univerzite bral štúdium tak vážne, až ho homosexuáli upodozrievali, že je komunista, a komunisti ho upodozrievali, že je homosexuál. 7. Keby začal Yossarian v nemocnici kričať, aspoň sa všetci okolo zbehnú a budú ho ratovať, keby však vonku začal kričať o veciach, o ktorých by mal podľa neho kričať každý, strčili by ho do basy, alebo odviezli do nemocnice. 8. Taký je v skutočnosti ten váš boh, čo o ňom jednostaj meliete – dedinský ťuťmák, nešikovný babrák, tupý nafúkanec, neokrôchaný chruňo. Ako mohol zaradiť do systému aj také čosi ako hlien alebo zubný kaz? Čo sa to, prepánajána, dialo v tom jeho zvrátenom, zlom, sklerotickom mozgu, keď zbavil starých ľudí schopnosti zadržiavať stolicu? Prečo vôbec stvoril bolesť? „Bolesť je užitočný symptóm. Signalizuje nebezpečenstvo.“ A kto stvoril nebezpečenstvo? 9. Plukovník Cathcart bol prešibaný, úspešný, neporiadny a nešťastný tridsaťšesťročný muž, ktorý sa pohyboval s ťarbavosťou nosorožca a zúfalo túžil stať sa generálom. Bol rázny a nerozhodný, skľúčený a vyrovnaný. Bol spokojný sám so sebou, ale príliš si neveril. Bol to pekný, nepríťažlivý robustný grobian, ktorý pomaly tučnel a trpel čoraz väčšími záchvatmi sklúčenosti. Povznášalo ho vedomie, že je plukovníkom a operačným veliteľom, hoci má ešte len tridsaťšesť rokov, zároveň ho však skľučovalo, že je ešte len plukovníkom, hoci má už tridsaťšesť rokov. 10. Milo sa neprestával zožierať za svoju strašnú chamtivosť a hlúposť, ktorá ho zlákala skúpiť celú úrodu egyptskej bavlny, lenže zmluva je zmluva, treba ju plniť, a tak raz v noci, po prepychovej večeri, odštartovali všetky Milove stíhačky a bombardéry, vyrovnali sa do formácie priamo nad letiskom a začali zhadzovať bomby na pluk. Milo totiž uzavrel s Nemcami ďalšiu zmluvu, tentoraz o bombardovaní vlastnej jednotky. Milo by bol zato draho zaplatil, keby nebol preukázal fantastický zisk. Mohol vláde zaplatiť náhradu za všetkých padlých i materiálne škody a ešte aj tak mu ostalo dosť na prípadné ďalšie nákupy egyptskej bavlny. A každý mal podiel. Najkrajšie bolo, že vláde nebolo treba zaplatiť nič. „Demokracia je vláda ľudu. A ľud sme my, či nie?“ vysvetľoval Milo. 11. LIST: „Drahá pani, pán, slečna, manželia Daneekovci slovami nemožno opísať hlboky žiaľ, ktorý sa nás zmocnil, keď váš manžel, syn, otec, brat padol, bol zranený, vyhlásený za nezvestného po nálete.“(26.11.2011)

  • Pisoarec
    ****

    Nehodlám filmovou Hlavu 22 příliš srovnávat s knižní předlohou, to bych byl úplný jouda. Ostatně, nic proti joudům, joudové jsou potřeba. Minimálně k tomu, aby ti ostatní joudové, kteří jsou o něco menší než jejich kolegové, větší joudové, se poučili z chyb vlastních a rovněž i z chyb větších joudů, myšleno větších pitomců a mohli tak na svém joudovství pracovat a jednou, ale to až skutečně jednou, někdy ke stáru, sedě v ušáku u krbu a s čajem v ruce, si mohli říct: ,,jo, nebyl jsem až takovej jouda". Tuhle úvahu o ,,joudovství" zde neuvádím náhodou, neboť se jedná a určitý rozpor a dvojsmysl. Podobně je tomu i u Hlavy 22. Nikdo vlastně nemůže vědět, kdo že to ten jouda tedy je. Stejně tak, jako mohu já říci o joudovi, že je jouda, tak ten samý jouda, může i o mě říci, že jsem jouda. A nikdy se nedozvíme, kdo je tedy větším joudou. Nikdo se svého joudovství nechce vzdát a nikdo ho už vůbec nechce přiznat. Mike Nichols neměl lehkou pozici. Zpracovat látku, která se podobně jako náš Dobrý voják Švejk, stala záhy po vydání celosvětovým hitem, tím spíše českým. V postavě Yossariana vidí zejména český divák/čtenář onoho oblíbeného, vyjukaného outsidera, s dobrým srdcem a čistým charakterem, který svou nenápadnou, o to však rafinovanější vychytralostí, ničí mozkové závity svých nadutých nadřízených a bojuje tak svým malým, intelektuálsko-filosofickým bojem, proti nesmyslům vojenské mašinerie, proti pravidlům, zákonům a paragrafům - hlavám. Srovnání se Švejkem není až takovým nonsensem. Ostatně v o mnoho let později vydaném volném pokračování Hlavy 22, tentokráte v románu Zavíráme! se spolu Yossarian a Švejk sejdou a společnost jim dělá dokonce i Kafkův Josef K. ,,Povídková" narativní struktura předlohy ovšem umožnila Nicholsovi relativní volnost a mohl si tak s filmovou řečí vyhrát, aniž by tak ubíral na oné tak potřebné psychologii a atmosféře předlohy. Dokonce se zde objevuje i několik typicky Nicholsovských střihů. Člověk alespoň trochu edukovaný v otázce převodu z textu knihy na obraz plátna, jistě promine, že ve filmu něco chybí a něco přebívá a naopak ocení, že celá řada momentů a situací, je citelně a účelně rozvedena a vtip a ironické zápletky o něco rozvijí, aniž by tím jakkoliv bortila záměr a kontext. Yossarian tak zůstává Yossarienem a divák tak může vidět jeho oblíbenou Hlavu 22 v akci, aniž by jakkoliv láteřil a lamentoval a chytal se za hlavu. Šikovně strukturálně členěná Hellerova kniha a pečlivě a citlivě napsaný filmový scénář, způsoboje to, že obě díla fungují stejně dobře. Každé pochopitelně jinak. Protože knihu s filmem srovnávat nelze, NIKDY! A říci, zda je lepší kniha nebo film, takto se ptát taky rovněž nikdy nemůžeme. Snad jen u Forresta Gumpa, tam je odpověď jasná. Knihu raději ani nečtěte, pak už byste postavu Forresta neměli tak rádi (:D). Když si tu tak pročítám namátkově knihu a posouvám filmová políčka tu dopředu, tu dozadu, čím dál tím víc si říkám, že je to asi vážně taková západní ,,Švejkovina". ty scénky s důstojníky a momentky z nemocnice...už jenom, aby tam ležel Hrušinský...ale to už je zase jiná pohádka, děti...:D(3.12.2011)

  • gacie
    **

    Knihu jsem si koupila s nadějí dobrého počtení. Kdo by odolal podtitulu – Nejslavnější válečný román. Knihu bych označila jako průměrnou. Škoda. Povídám si, že ještě zkusím film. Možná bude lepší. Film byl horší jak kniha. Jak je to možné? Dlouhé, nudné a nezajímavé. Jen těžko jsem udržela pozornost. Hlavní postava mě vůbec nezaujala.(14.4.2012)

  • ondy1985
    ***

    - Prečo ich odviedli? Aký na to mali dôvod? - Hlavu 22. - Čo sa tam píše? - To neukázali. - Ako to? - Nedovoľuje to zákon... - Aký zákon to nedovoľuje? - Hlava 22...(13.12.2006)

  • gabo1
    ****

    Zďaleka nie tak dobré ako kniha, ale aj tak skvelé.(18.1.2009)

  • lovestory
    *****

    To je hlava ta Hlava 22! Opět válačná satira jako Kubrickův Dr. Divnoláska. Bravo!(3.3.2009)

  • BigBen87CZ
    *****

    Ačkoliv samotný film by si 5* asi nezasloužil, mám k němu určitý sentiment ... Jenom tady si uvědomíte, kdo je blázen ... odhaluje nejen absurditu vojenské služby a války ... ale hlavně života ...(2.2.2010)

  • Woyczek
    ***

    Neznám knihu, což je v tomto případě asi na škodu. Ze scény ve městě, které je ovládáno bílými přilbami jsem nepochopil, jestli už jde o nějaké fantazírování nebo jestli to má být "realita". Když bych se na ten film podíval ještě jednou, možná bych své hodnocení zvednul (některý fóry byly fakt dobrý - třeba bombardování moře). Ale zatím jen 60%(3.2.2010)

  • brasek
    odpad!

    Protivojnový snímok a či pacifistická absurdita? Absurdné znevažovanie vojenského, zdravotného a civilného personálu, ktorí sa zúčastnili bojov v II. svetovej vojne a bohužiaľ aj zneváženie histórie, z ktorej by sme sa mali poučiť. Zdravotné sestry, ktoré miesto infúzie dajú človeku fľašu s močom? Otrasné a hnus!(14.1.2011)

  • Srandistka
    *

    Mohl to být úžasný a nevšedně šokující film o absurditě a nesmyslnosti války. Bohužel to skončilo pouze absurdním a nesmyslným filmem. Velká škoda.(13.2.2011)

  • supEnoc
    ***

    Hádám, že slušně zvládnutá adaptace knihy, která na plátno zkrátka převést nejde. Knihu považuji za jednu z nejlepších, co jsem kdy četl, film tedy potěšil, ačkoliv neuchvátil, v některých scénách však i zklamal. Že se to dalo natočit lépe netvrdím, v tomto případě bych se tedy raději od realizace filmu odklonil.(21.4.2011)

  • Umělec
    ***

    Mezi 3 a 4 *. Zvláštní film plný absurdity a "psychotičnosti". Asi by chtělo si přečíst knížku, takhle je to dost náročný film na pochopení... Ale je tam i spousta zajímavejch a vtipnejch scének. Možná po druhém shlédnutí bych hodnotil výše, čekal jsem totiž něco úplně jiného. Toto na mě působilo spíše jako příběh z pera France Kafky. Casting ovšem výborný - 70%(11.5.2011)

  • Lekatariba
    **

    V knize mě bavila skoro každá stránka. Ve filmu mě nudila skoro každá minuta...(25.5.2011)

  • Exitus99
    ***

    Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdíčkami. Kdybych neznal předlohu, dal bych i pět, ale bohužel, zbylo z ní jen torzo. Příběh každé postavy je jen nakousnutý, Yossarianovi je věnováno zbytečně moc prostoru, na některé skvělé postavy se nedostalo vůbec (--- de Coverley ad.). Nicméně asi dvakrát se mi podařilo pochytit tu absurdní beznaděj, která sálá z knihy. A ať mi prosím nikdo netvrdí, že je to komedie...(16.12.2011)

  • JerryPilsen
    ***

    Trochu do ztracena vyvedená bláznovina o magorovi co chce domů.Po letech vyšumělé.Funfuje jen jako obžaloba války.(5.4.2012)