Reklama

Reklama

Taková láska

Obsahy(1)

Psát pro ni znamenalo žít, ale bez lásky nedokázala psát. Jeanne Moreauová jako slavná spisovatelka Marguerite Durasová. Francouzský film Taková láska znamenal setkání hned několika významných osobností francouzské kultury: Marguerite Durasové, Jeanne Moreauové a Josée Dayanové. Komorní portrét světoznámé spisovatelky, scénáristky a režisérky Marguerite Durasové zachycuje posledních šestnáct let jejího života.

Jen jedna herečka ve Francii mohla ztvárnit rozporuplnou, silnou a talentovanou osobnost Durasové, totiž Jeanne Moreauová. Trojlístek těchto francouzských obdivuhodných žen doplňuje režisérka Josée Dayanová (Hrabě Monte Christo – nová verze), která je zároveň spoluautorkou scénáře. Ten vznikl podle knihy Yanna Andréy (česky nevyšla), který byl posledním partnerem Durasové, a který stál po jejím boku celých šestnáct let.

Film obsahuje řadu spisovatelčiných sebereflexí, postřehů, vztahu s Andréou, nevyhýbá se ani takovým údobím života, jakým bylo Durasové protialkoholické léčení v Americké nemocnici v Paříži. Stáváme se svědky tak niterných prožitků, jakým je samotná tvorba a vznik knihy. Mnohé situace a narážky odkazují na její knihu Hmatatelný život (La vie matérielle, 1987), česky 1994. Možná právě tento film podnítí zájem o tvorbu Marguerite Durasové. (Česká televize)

(více)

Recenze (6)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

V první řadě převelice deprimující love (?) story ... už od úvodních minut. Nehádala bych, že trvala dlouhých 16 let. Tipovala bych ji zhruba na 3 až 4 roky ... podle toho, co a jak předvedla. Nevzbuzuje žádnou zvláštní důvěru či přehnané sympatie. Opravdu ji miloval ? Nebo to byla pouhá posedlost ... ? ... lhostejno, zda její osobou nebo jejím dílem. Možná ji jen využíval ... když se nechal vydržovat zestárlou a trochu zdětinštělou spisovatelkou, které lichotil jeho zájem natolik, že ho prostě neuměla odkázat do patřičných mezí. Byl pro ni přínosem - nebo přítěží ? Těžko říct. Vyprávění postrádá větší hloubku i širší záběr - a jeho ledabylost a nepozornost jsou zcela zjevné. Jakoby nemělo žádnou předem stanovenou koncepci, žádné mantinely, které by ho mohly vést ... jakoby se řídilo toliko vlastními momentálními nápady. Snad se mohlo inspirovat jednou z životních etap své hrdinky ... řekla bych, že protialkoholní léčba by mu jedině prospěla. P.S.: Neznám Marguerite Durasovou ... a její tvorbu, ale nemyslím, že by to mělo být na překážku při hodnocení snímku. ()

venus 

všechny recenze uživatele

Filmový portrét francouzské spisovatelky, scenáristky a režisérky Marguerite Durasové zachycuje posledních šestnáct let jejího života. Zachycuje její pocity, postřehy, rozmary a také její alkoholismus a zálibu v mužích. Myslím si, že pro toho, kdo nemá ponětí, kdo M. Durasová je, bude tento snímek asi nudný. U mě to bylo naopak, díky tomuto filmu jsem si ucelila obrázek o této ženě, která vedla velmi zajímavý život a psala neméně zajímavé knihy. ()

Reklama

andrii 

všechny recenze uživatele

Oui, c´est ça. C´est l´amour. Na dosah oddaná, kultivovaná, nepřehlédnutelná, hledající si svůj bytelný práh. Dokud nás smrt nerozdělí svým já. Zítra se bude....odkudsi z dálky vracet lidský hlas, plynout řeky čas. Zítra se bude...otevírat erbovní sál lidských slabin, propast hodin. Uzmi poslední tón, zanes ho do svých niterných hlubin. ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Režie se dokázala vyhnout všem nabízejícím se možnostem, které by přispěly k povrchnímu zatraktivnění: naturalismu, hysterickým scénám, rychlejšímu tempu atd. a zůstala v intencích stylově čistého komorního vyprávění, kde se pracuje hlavně s náznakem a divákovi je ponechán prostor pro aktivní spolupráci v podobě domýšlení různých možných peripetií jednoho netradičního vztahu. Při váhání mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami byl rozhodující excelentní výkon Jeanne Moreauové, která snad v každém záběru dokazuje, jakých výšin herecké geniality se dá dosáhnout. Mediálně prosazované hollywoodské hvězdy můžou jen tiše závidět. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2000. ()

prkalil 

všechny recenze uživatele

Pomalu plynoucí film, dalo by se na něj dívat se zavřenýma očima (a jen poslouchat ty hlasy, francouzštinu, její chraplavý hluboký témbr, jejich zpěv!), byla by ale škoda nevidět její oči a úsměv (prototyp roztomilosti). Neustále se opakující nutkání už to vypnout a nemarnit čas v pravidelných intervalech rozpouštěno nádhernou hudbou. Kdopak ji asi složil? - Badalamenti! Tak proto... ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama