poster

Kdo se bojí Virginie Woolfové?

  • USA

    Who's Afraid of Virginia Woolf?

  • Československo

    Kto sa bojí Virginie Woolfovej?

Drama / Psychologický

USA, 1966, 134 min

Režie:

Mike Nichols

Scénář:

Ernest Lehman, Edward Albee (divadelní hra)

Kamera:

Haskell Wexler

Hudba:

Alex North

Střih:

Sam O'Steen
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kulmon
    ****

    Celý film mi připadá jako děsně uřvaná divadelní fraška. Ježiš, jak tam ti lidi řvou. To snad ani není možný, jak někdo vydrží hodinu v kuse mlít páté přes deváté. Přiznám se, že v této fázi filmu jsem uvažoval i o tom, že to nedokoukám, protože mě fakt rozbolela hlava, nicméně i rozbolavělá hlava byla zvědavá, jestli hlasivky hlavních hrdinů udrží nastolené tempo. Naštěstí je druhá půlka filmu mnohem klidnější. Ústřední a zároveň výstřední manželské dvojici se dostane pochopení a jejich divadlo se stane geniální. Racionalita tohoto filmu se skrývá až na konci, i když je zakopaný pes celkem dlouhou dobu jasný, je to nejsvětlejší milník celého filmu. Pokud tedy pomineme dvouhodinový herecký koncert čtyř protagonistů, kteří na place nechali naprosto všechno a možná i víc.(9.5.2009)

  • novoten
    ***

    Tolik krutosti a tolik bolestivého sarkazmu...možná až příliš mnoho. V duelu dvou individualit vítězí fantastický Burton nad lehce ukřičeně přehrávající Liz na celé čáře. Připadám si provinile za to, že chladně konverzačnímu dramatu vyčítám, že je hlavně v první polovině jen sledem dialogů, ale trvá déle než se k divákovi dostane ta pravá pesimistická nálada. Každý asi potřebujeme svini k tomu, abychom našli lanýže. A z toho je mi pěkně mizerně.(13.7.2007)

  • Zíza
    ****

    Jedno zhlédnutí nestačí, abys byl pochopen. Jedna zkušenost nestačí, abys byl pochopen. Přes omezenost nespatříš, co ti bylo řečeno. Koukej, hlídej. Je to těžké.(6.3.2009)

  • sportovec
    *****

    Hluboká sonda do duší dvou středostavovsky klidných a spokojených duší bere dech. Číst o filmech, jejichž největší přednost spočívá v ryze obrazovém sdělení a vidět divadlo přenesené na stříbrné plátno nejvyšší formou řeči obrazů - filmovou řečí - bere dech v čase, který vyžaduje nastolený děšj. Ryzoryzí klasika ukazuje skutečný herecký rozměr osobností, které často hrály i ve velmi plytkých dílech mladších režisérských a hlavně scénaristických generací. Když ty kaskády hněvu a zla odeznějí, objeví se dva lidé středních let, lidé ani zlí, ani dobří, v mnohém prolnutí neuspokojenou ctižádostí a nenaplněnými životy, jimž byly osudem upřeny rodičovské radosti. Filmu byla věnována neobvyklá péče, propracovanost dialogů i scén je jedinečná stejně jako výkony protagonistů Taylorové a Burtona. Film, který mrazí - obnaženým lidstvím, v němž se vedle zloby a záští skrývá i křehkost, zranitelnost a tragická nenaplněná touha.(9.1.2015)

  • Mahalik
    ****

    Kdo se bojí Virginie Woolfové? Když jsem psal u filmu Na dotek, že se jedná o hodinu a půl trvající rozhovor, tak v případě Virginie jde o dvě hodiny trvající hádku. Popravdě jsem ještě nikdy neviděl snímek, ve kterém by se lidé hádali bez přestání celý film. Elizabeth Taylor v roli řvoucí Marty je neskutečně přesvědčivá. Tahle ženská když zařve tak padají omítky ! Na druhou stranu její choť v podání Richarda Burtona mi lezl neskutečně na mozek. Takhle slizkou postavu jsem už dlouho neviděl a nebyla scéna, ve které bych mu nejraději jednu nenatáhnul. Bohužel pro mě až moc dlouhý film....80%(7.2.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace