Vlk

Kdyby tento film neměl dva velikány (ďábelského Nicolsona a dokonalého Morriconeho) a jednu překrásnou herečku (Pfeiffer), tak by prakticky nestál za nic. Jenže tito tři umělci vytáhnou i takový nudný a ničím zajímavý scénář do nadprůměrných výšin. Jo, a abych nebyl tak kritický, tak závěr potěšil. Možná i kvůli němu si tento film za nějakou tu dobu pustím znovu. 70 %. (19.10.2011)

Vlkodlaci jsou oblíbená hororová monstra, která jsou s námi od počátku věků. Vlkodlakem se můžete stát kousnutím nebo podrápáním. Teď vážně, lykantropie je psychické onemocnění. Člověk postižený touto nemocí sám sebe vnímá jako vlka. Jacku, ty zvíře, opět se ti povedlo mě dostat. Byl jsi tak démonický. Jsi herec, který dokáže zahrát všechno, co si scénárista vymyslí. Možná jsem taky vlkodlak. Tak že s tebou sympatizuju. Úplněk má na mě totiž nějaké prazvláštní účinky. Nesmím ho ani cítit. (02.04.2009)

Will momentálne prežíva jedno z najťažších životných období. Na ceste domov zrazí vlka, ktorý ho pohryzie, v práci dostáva padáka, svoju ženu pristihuje pri nevere s najlepším kolegom. Keď už sa zdá, že to nemôže byť horšie, začína mať zvláštne pocity. Jeho zmysli, ako zrak, sluch či čuch ostali niekoľko násobne vnímavejšie. Will sa síce napodiv cíti lepšie, ale prečo sa každé ráno budí od krvi, poranený, bez toho, že by si čokoľvek z predošlej noci pamätal. Bez toho, že by si to z počiatku uvedomoval, Will žije dvojí život. Cez deň je bežným človekom, v noci vlkolakom. Jack Nicholson je borec. Proste tento herec ťahá kopec snímkov úplne sám a ani pri tomto filme to nie je výnimkou. Nie, že by tento mysteriózny thriller nespĺňal kritérium slušného príbehu, kvalitné herecké obsadenie či dramatizáciu, no, akosi v mojich očiach a citových bunkách nezahral na tie strunky, ako by mal. Až záver dostatočne ponúkol to, čo po celý film takmer abstinovalo. Pôžitok z napätia. Rozuzlenie očakávané - 65%. (16.10.2013)

Od historky o vlkodlacích sotva můžeme očekávat bůhvíjakou originalitu. V tomto případě je ale scénář myslím dobrý. Především ctí pravidlo, že příběh je nejnapínavější, dokud ještě nemáme Zlo přečtené, dokud je tušíme, vidíme náznaky, ale nevíme, kdy a jak se projeví. Naopak nevyhnutelné vyvrcholení proběhne zdařile, to znamená především rychle, a než začne krvák nudit, je po všem. Dokonce s malinkým překvapením. Takže klišé, ale správně zvládnuté. --- Ačkoli vizuálně Kubrick vede, v tomto případě mě Nicholson i celý film uspokojili mnohem lépe, než slavnější Shining. Je to zkrátka lepší a lépe vyprávěný příběh. A ovšem, nezlobil jsem se ani za Nicholsonův sarkastický komentář, že konec světa nenastane s vymýcením deštných lesů, ale už nastal s vítězstvím popkultury nad kulturou. Když horror, tak ať mrazí! (07.09.2011)

„Neveselé vyhliadky.“ V prvej polovici 90. rokov Hollywood ovládla chuť na úrovni (kvalitná produkcia, renomovaný režisér, vysoký rozpočet, slávni herci, sústredenie sa skôr na atmosféru, než gore) adaptovať kultové hororové monštrá. Coppola režíroval DRACULU a produkoval FRANKENSTEINA, Neil Jordan s Tomom Cruiseom urobil INTERVIEW S UPÍROM a rada prišla aj na vlkolaka. Toho sa chopil uznávaný „vážny“ režisér Mike Nichols (Oscar za ABSOLVENTA). Dostal k dispozícii poriadny rozpočet, vynikajúceho maskéra Ricka Bakera (KVÍLENIE VLKOLAKOV, AMERICKÝ VLKOLAK V LONDÝNE, HARRY A HENDERSONOVCI) a uznávané herecké obsadenie v čele s démonickým Jackom Nicholsonom a Michelle Pfeiffer. Je svieže vidieť v horore namiesto nezaujímavých puberťákov prepracované postavy dospelých mužov a žien. Výsledok kazí snáď iba štandardnejší scenár, občas používajúci klišé (vo finálnom súboji hrdina zloducha len prizabije, otočí sa mu chrbtom a odchádza, zlosyn zoberie posledné zvyšky síl – a záhradné nožnice – a vrhne sa na nepriateľa od chrbta). I tak je to ale kvalita s prepracovanými podpornými rolami (Richard Jenkins, Ron Rifkin, Om Puri, Christopher Plummer, James Spader), dobrou atmosférou, vtipnými hláškami („Si famózny.“, „Značkujem si teritórium.“), sviežim nápadom čo najviac „zrealističniť“ vyložene žánrovú záležitosť, pôsobivými scénami (srna) a detailmi (pohyby vlkolakov, ich masky...). Mimochodom, súdiac z jednej scénky, Michelle Pfeiffer na koni jazdí jednoducho príšerne. O milión kíl ťažší Arnold Schwarzenegger to v BARBAROCH CONANOCH zvládal stokrát lepšie. (22.10.2005)