Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (496)
Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. ()
Ne tolik charismatický starší brácha Pelíšků, spoléhající na řetězení historek z dob, kdy „kurvy jedny komunardské“ stály u kormidla a lid angažovaně vesloval výměnou za lepší kajuty. Inženýr Kvído prudce antikoncepční, Šafránková občas zahláškuje a truhlář Vetchý až moc tlačí na pilu. Za nejlepší moment považuji ochmatávání cecků Mirjany Bendové v peřejích a následný střih na vařící se párky.. ()
Český film "Báječná léta pod psa" je adaptáciou rovnomenného románu, ktorý v roku 1992 napísal spisovateľ Michal Viewegh. V roku 1997 sa tejto literárnej predlohy chopil režisér Petr Nikolaev. Podarilo sa mu natočiť kvalitnú, nadčasovú komédiu, ktorá dokáže stále rozširovať rady svojich verných divákov. Svojim spôsobom patrím ku nim aj ja. Je to snímok, ktorý si rád raz za čas znova pripomeniem. Príbeh o obyčajnej rodine, čo chcela obyčajne žiť v neobyčajnej dobe totality. Mama Helena, otec Aleš a ich syn Kvído. Je to smutne zábavné. Je to dobovo autentické a herecky výborne obsadené a zvládnuté. Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková sa zhostili svojich úloh maximálne profesionálne a predviedli bravúrny herecký koncert. *** ()
Myslím, že pochopili ti, kteří to zažili, i ti, co to nezažili. Patříc k druhé skupině, doufám v to. Další Vieweghovy knihy už šly mimo mě, tahle mě ale ve své době dostala a její adaptace je velmi, velmi povedená, na čemž má z hereckých představitelů podle mě největší zásluhu jemná, leč nesmlouvavá matka Libuše Šafránkové, která neváhá posedět u táboráku s okresním disidentem. ()
Myslím, že je pošetilé v tomto filmu (knize) spatřovat realistický obraz bolševického režimu. Je to spíš Vieweghova humorně a sentimentálně laděná pocta jeho rodičům, lidem mimořádné důstojnosti a charakteru. Mladý Viewegh v jejich společnosti určitě prožil báječná léta, i když doba byla pod psa. --- Bohužel se zdá, že dospělému Vieweghovi jako spisovateli z toho všeho zůstal pouze neutuchající zájem o sex. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (32)
- Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)
- Film navštívilo v kinech 344 865 diváků a vydělal 14 227 456 Kč. (Pumiiix)
- V záběru na Kvidův (Jakub Wehrenberg) dům, když se Kvidův otec (Ondřej Vetchý) dívá z okna, lze zahlédnout, že od okna nalevo visí československá vlajka a napravo sovětská. Nalevo vždy visí čestnější vlajka, v tomto případě tedy československá. U bytového domu je pořadí opačné. (tommahol)
Reklama