Báječná léta pod psa

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. (20.10.2007)

Vždycky si stěžuju, že je proklatě málo porevolučních (povedených) filmů o komunistickém dusnu normalizace a 80.let, příjemně mě překvapilo, že tenhle film je vlastně slušný. V dobře odladěném retro prostředí a s kvalitním obsazením nám prostřednictvím Vetchého rodiny bez hloupého vysvětlování ukazuje, čím si občan musel pravidelně procházet. A tady právě záleží na tom, jestli se budete smát. Komedie to totiž moc není, kromě geniálního dítěte Kvída se většinou jen mračíte a tiše nebo nahlas zuříte na komouše... anebo vás aparát KSČ a jeho metody nezajímají a tím pádem film budete považovat za blbost. Kromě zmíněného si na filmu cením svlečené Alice Bendové a Jitky Ježkové. Vetchý, kterého mám většinou za herce, který nepřekvapí, mě pobavil dobře zahranou hysterickou radostí, když se Bendová na loďce svlékne... chápu, Ondro. Jinak všichni herci odvádí kvalitní standart. Hodnocení je někde mezi 3-4 hvězdičkama, ale za cennou lekci o naší historii navyšuju na čtyři. (19.01.2010)

Výtečná komedie. Úžasná satira na totalitu, vyprávěná nápaditě, vtipně, i vážně. Právě jsem jsi přečetl knížku a hned ráno jsem se šel na film podívat. Film byl skvělý a kniha přímo vynikající. Michal Viewegh je skvělý spisovatel. Podle mě jde o jeho nejlepší knihu. Petr Nikolaev je zase skvělý režisér a pod jeho vedením se tuto knihu povedlo zfilmovat opravdu skvěle. Kniha byla jako při většině adaptací více podrobnější a úplnější, ale celkově se adaptace povedla. Scénář stejně vtipný a výtečný jako kniha. I některé repliky zde byli vloženy přímo z knihy. Ondřej Vetchý a Libuška Šafránková se do rolí Kvidových rodičů skvěle hodili a své role zahráli fantasticky a Vetchý, stavějící rakev je prostě neskutečný:-). Dětští herci odvedli též skvělé výkony. Výborní byli i Vladimír Dlouhý jako Zvára, Jitka Ježková, coby Jaruška a hlavně Jakub Wehrenberg jako dospělý Kvido. Nejlepší výkon ale předvedl Vladimír Javorský coby soudruh Šperk, který dodal filmu neuvěřitelnou dávku humoru. Ostatní herci též skvělí. Kamera Martina Duby vynikající. Hudba a titulní píseň také. U mě nejlepší hodnocení. Jeden z nejlepších českých filmů. Nejlepší scéna je podle s Mirjanou na lodi a scény se Šperkem. (01.10.2017)

Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. (31.08.2012)

Aj opakované zhliadnutie Báječných let ma utvrdilo v názore, že ide o veľmi nevydarený film. Nepoznám Vieweghovu predlohu a tak nedokážem určiť, či už v nej bolo zarobené na výsledok. A aj keď mám golfistu medzi obľúbencami a jeho komentáre čítam rád, jeho prehlásenie "Takhle nějak to bylo" v spojitosti s týmto filmom považujem za omyl. "Takhle nějak by se to těm, co to nezažili, mělo ukazovat, aby nepátrali po tom, jak to doopravdy bylo" by presnejšie vyjadrovalo obľúbené prepisovanie dejín. V prípade dávnominulých mi to až tak neprekáža, história nie je mojou parketou, ale na účelovú dezinterpretáciu udalostí roku 1968 a nasledujúcich som precitlivený. Na začiatku som mal niečo po dvadsiatke, na konci niečo po štyridsiatke, takže som okolitý svet vnímal už bez ilúzií a ešte bez demencie. Nikto mi preto nemôže vyčítať, že mi je zo Šakalích let, Rebelov, Pelíškov a Báječných let mierne blivno. Okrem toho v zmienených filmoch výborne hrali Dejdar, sestry Norrisové, Kodet a kol. a tu som bol svedkom iba zúfalých výkonov Vetchého (futbal) a Javorského. (26.03.2011)