Dobrá Voda

Na seriálu jsou nejlepší koně - ač se ty tři předtočené záběry starokladrubských vraníků, které jsou pouštěny na začátku, na konci a vždy, když se někdo pohybuje v okolí výběhů, trochu bijí se skutečností, že Dobrá voda chová a trénuje dostiháky. Jinak je opravdu mimořádné, že soudruzi dokázali natočit takhle pomalý a depresivní seriál, který se točí pořád kolem jedné dramatické zápletky (zrušení chovu) a při kterém vám cuchá nervy přítomnost krajně nesympatických postav (bezpáteřní syn, rozmazlená dcera běhna). (04.06.2017)

Ukázka toho, jak se dříve natáčel seriál. Dlouhé pasáže klidně i bez dialogů, záběry na koně či přemýšlející herce, nikde se nespěchá, žádné rychlé střihy, zato ale velmi slušně natočené dostihové závody. Dnes je takový seriál výtečným uklidněním všech uspěchaných diváků. Ano, není to pro každého, ale mně se to líbí. (25.07.2015)

Hlavně proto, protože mám ráda zvířata. Jednak mi ale vadilo, že se furt "mlelo" o koních - jak je člověk musí milovat a musí jim obětovat život, aby je doopravdy pochopil - to je trochu moc. A taky srážím hvězdu dolů za to, že seriál se často zamotal někam, kam neměl a mě ty scény vážně nebavily. 70% (17.07.2011)

Můj nejoblíbenější seriál z dob Normalizace společně se Sanitkou. Asi životní role pro Petra Haničince, kterému zdárně sekundují pánové Nedbal a Kemr. Po delší odmlce i velká příležitost pro Radka Brzobohatého a výborný je i Ladislav Mrkvička v roli stárnoucího žokeje bojujícího s démonem alkoholu. Mladou generaci zde zastupují Vaculík, Vl. Dlouhý nebo Ivana Andrlová. První seriál zabývající se životem lidí okolo koní, pro někoho možná nezajímavé téma, ale pro mne výborné, navíc další seriály tohoto typu Koňská historie nebo Znamení koně nedosahují kvalit toho dílka, jen to oslovování soudruhu nebo účast tajemníka tam být zrovna nemuselo, jinak seriál zcela apolitický, což je další plus. (25.08.2014)

Natáčení seriálu (stejně jako chov koní) by mělo mít svá pravidla ... a pravidla, jak známo, je třeba (až na odůvodněné výjimky) dodržovat, a ne se k nim stavět tak, jakoby někdy platila - a jindy zase ne. Občas jsem měla dojem, že zápletka je ponechána svému osudu, aby mohla růst jako pověstné dříví v lese ... aby se mohla poflakovat kdoví kde a lelkovat, kdy ji zrovna napadne. Její laxnost patrně nakazila i Lukáše Vaculíka a Vladimíra Dlouhého, kteří díky svému mládí ještě nebyli imunní vůči jejím rozmarům ... neboť jejich herecké výkony v některých scénách by se daly označit jako tragické. A jenom na okraj: TAK fádně nasnímané dostihy se hned tak nevidí. Nezbytný (nikoli nadměrný) ideologický balast ponechávám stranou jako úlitbu době ... nakonec, je to trochu i o vlastenectví, o národní hrdosti a identitě - což jsou vesměs atributy v současné době nedostatkové. Pro konzum a preferované globální evropanství jsme na ně jaksi skoro zapomněli ... 2,5* (13.08.2015)