F. L. Věk

Portrét českého národa 2 poloviny 18.století a jeho vlastenectví. Byl natočený v době normalizace, takže se musí brát s rezervou - politicky je spíše tolerantní. Jinak ale pěkně a docela uvěřitelně vykresluje dobové poměry - vztahy v rodině, vztahy k bohu a k církvi, mezi městem a venkovem, mezi čechy a němci. Proto i často zazní němčina, která ale i dnes zní v kancelářích těch nejvyšších činitelů velkých firem působících na území Česka. Ale z 90% zní ta nejkrásnější čeština. Arci, jemnostpáni a jemnostpaní, ten seriál není bez chyby, je pomalejší, rozvážnější a protagonista je vzor ctnosti, takový Mirek Dušín. Ale lepší než cokoli na netflixu / hbo go / amazon prime. (06.07.2021)

Neumřela česká řeč, jen spí. Postihnout význam a nadčasovou hodnotu Jiráskovy pětidílné národoobrozenecké epopeje by znamenalo zamyslet se nad zlomovými okamžiky naší dějinné historie, která se v pravidelných časových periodách ocitala v útlaku svých tradic a práv. Rozvržení natáčecího plánu v době posrpnové sovětské invaze se pochopitelně nemohlo minout účinkem; tento rozhodný a zcela otevřený manifest národního sebevědomí a svobody pak jakoby završoval předcházející léta těžce překonávaného mlčení a marného odporu (čtyřistaleté područí v habsburské monarchii je nahrazeno totalitárním systémem dvacátého století). Životní příběh dobrušského buditele, tohoto bytostného venkovana, tu ovšem neslouží pouze jako sjednocující pásmo rozsáhlého příběhu; vlastní prostor tu nacházejí reliéfní motivy jako zánik benediktinského řádu, počátky divadelní kultury, Mozartův pobyt v Praze nebo vlastně nepřetržité seznamování s nejvýznamnějšími osobnostmi tehdejšího veřejného života. Věk se zpočátku pražskému uměleckému a vědeckému prostředí okouzleně obdivuje, ale zčásti se k němu staví také kriticky a později, v rozhodných okamžicích, dává přednost životu na venkově před obtížnou a v podstatě riskantní existencí ve městě (mementem budiž trudný osud Václava Tháma). Prachem zavátý Jiráskův text, degradovaný na standardní výhrůžku školních škamen, se díky scénáristovi Otto Zelenkovi a režiséru Františku Filipovi proměnil v ryze aktuální téma o pokořeném národu, oděného do kostýmů konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Všeobecná glorifikace jednotlivých hereckých jmen je nošením dříví do lesa; neoddiskutovatelné špičkové výkony celého zástupu nejvýraznějších zástupců divadelní i filmové Thálie jsou právem označovány za legendární, ať už je to Pivec, Marvan, Höger, Nedbal, Růžek, Voska, Lukavský a Medřická, tak i Brzobohatý, Brejchová, Vránová, Bohdalová, Cupák nebo Tříska. Díky v případě VĚKA náleží nejen jeho duchovnímu otci a televizním tvůrcům, ale tak trochu paradoxně i komunistickým cenzorům, kteří se jeho urychleným uvržením do trezoru sami označili za spoluviníky tragédií našich národních dějin. To, oč před více než sto lety usiloval Alois Jirásek zůstalo a zůstává neměnné a budoucím generacím se tím de facto odkazuje jedno z nejdůležitějších poselství: nepolevující boj za vlastní identitu. I proto lze televizního VĚKA nazvat seriálem, který přišel ve správnou chvíli. (26.09.2010)

Boardwalk Empire, Mad Men a další dramatické seriály zasazené do různých etap historie sklízí Zlaté Glóby. A když člověk sleduje perly, které stvořil František Filip, od Sňatků z rozumu, přes F. L. Věka, Byl jednou jeden dům až po Cirkus Humberto, může se jen spokojeně usmívat s vědomím, že jedny z nejlepších historických seriálů vůbec vznikly i na českém území a mohly by o tyto ceny hrdě bojovat také. František Filip byl skutečným titánem české seriálové tvorby, jeho vrstevnatá díla vynikají ohromným přesahem, který diváci stále rozpoznají, a neuvěřitelně silnou atmosférou. F. L. Věk mimo jiné vyniká též promakanou psychologií postav, kdy jediné slovo nebo gesto nepřijde nazmar, a každý jako by vedl dialog s druhým jako zároveň sám se sebou. Často to připomíná až dialektické cvičení, kdy má ale každý ze zúčastněných vlastní logiku, které se drží a která vyplývá za všech těch sociálních faktorů, kterých je na každém kroku přehršel - narazíme tak na vzdělaného, ale omezeného sedláka, nevzdělaného, ale vnímavého sedláka, vlasteneckého a vzdělaného sedláka, ... (a to jsem ještě nevyjmenoval ani všechny sedláky!). F. L. Věk je na seriálové poměry skutečně nebývale epický, neboť na výpravě se měrou vrchovatou podílejí snad všechny složky díla, jako například fenomenální hudba s nezapomenutelným ústředním motivem. Nevadí a nejde o to, že F. L. Věk je značně zidealizovaný; je totiž skvělé, že nabízí netradičně detailní až puntičkářský a zároveň velmi osobitý pohled na jednu etapu české historie, kterou vypráví po svém (a po "jiráskovsku"), a to "po svém" myslím i formálně, poněvadž černá a bílá prohlubuje dramatičnost mnoha pamětihodných momentů (režisér uměl skvěle pracovat například se světlem a stínem). No dobře, dobře, už končím... (11.03.2014)

Podle mě nejlepší český seriál. Ač to mnohým zošklivuje školní povinnost, je to kus naší národní historie. Právě díky těmto lidem můžeme myslet, smát se, mluvit tak jak to děláme. Vynikající herecké výkony (těžko jmenovat jednotlivé herce, přesto bych vyzdvihl Záhorského a jeho proslovy o kráse české řeči a vynikajícího Pivce v roli Františkova otce, potýkajícího se mezi tvrdohlavým a dogmatickým pojetím světa a láskou k rodině), výprava, scénář, který vybírá z Jiráska přesně to důležité, navíc paralela s tehdejší (opravdu jen tehdejší?) přítomností. Všechny díly mám nahrané na vhs a rád se znovu a znovu podívám. (15.11.2005)

"Ještě nikdy se mi nezdála Praha tak krásná jako dnes." F. L. Věk je vynikající seriál natočený na základě známé Jiráskovy knihy, objevuje se v něm celá plejáda českých hereckých hvězd a díky černobílé kameře, jejím záběrům, nádherné hudbě (překrásná úvodní znělka, českobratrská píseň z Kancionálu sestaveného Janem Amosem Komenským, Modlitba za pokoru – Soudce všeho světa, Bože), jazyku a excelujícím hercům, se vytváří jedinečná atmosféra, která působivě a uvěřitelně vykresluje atmosféru tehdejší doby a to v mnoha ohledech - světové dějiny, domácí dějiny, politika, obrozenecká činnost, reformy, jezuité, atd. František se v Praze setkává s řadou známých osobností národních dějin a je jimi ovlivněn na celý život. Vidíme tu jeho dětství, dospívání, studentský život, lásky i zklamání, vlasteneckou činnost či úmrtí v rodině a okolí. Myslím, že každý, kdo v sobě má ještě zbytky nějakého národního cítění, tak musí při sledování tohoto seriálu mít nejednou silné vlastenecké pocity, protože při pohledu na to, jak byla celá řada tehdejších osobností zapálená do obrody našeho národa, kolik vytrpěli a obětovali pro krásu našeho jazyka a jeho postavení, stejně jako uznání práv naší země, chce se každému pravému Čechovi plakat nad tím, kam jsme to dnes dopracovali (ale nejen my). F. L. Věk je unikátní počin s nezapomenutelným Radoslavem Brzobohatým, Jaroslavem Marvanem, Radovanem Lukavským a dalšími. (16.03.2015)