poster

Podzimní sonáta

  • Švédsko

    Höstsonaten

  • Sonate d'automne

  • slovenský

    Jesenná sonáta

  • anglický

    Autumn Sonata

Drama / Hudební

Švédsko / Západní Německo / Francie, 1978, 99 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Kamera:

Sven Nykvist
(další profese)
  • Kulmon
    ***

    Jestli může Podzimní sonáta na něco nalákat, tak na poslední možnost vidět Ingrid Bergman a to dokonce ve své rodné švédštině. Jinak je to ovšem z těch (Ingmarů) Bergmanů, kde se mluví, mluví a na člověka jde depka ... a nic z toho.(14.12.2009)

  • betelgeuse
    ****

    Pokud si chce člověk s Bergmanem vůbec něco začít, měl by asi nejdřív zkusit tenhle hodně typický, trochu ukecaný, ale naprosto přístupný film. Sice vůbec nesdílím Bergmanovu posedlost vírou, pochybami a rodinnými traumaty, ale i tak jde o slušný art-housový biják.(18.11.2002)

  • troufalka
    *****

    "Vnímat skutečnost vyžaduje nadání. Většina lidí tohle nadání postrádá a my zřejmě taky."                                            Neporozumnění a slabé projevy lásky od vlastních rodičů vede k tomu, že samy nedokážeme projevit lásku svým dětem. Začarovaný kruh, který je velice těžké rozetnout.(15.9.2014)

  • curunir
    ****

    Dá sa povedať, že celému filmu kraľuje Ingrid Bergman, ktorá zavŕšila svoju hereckú kariéru naozaj strhujúcim koncertom. Aj keď je tento film označovaný medzi najlepšie Bergmanove snímky a získal množstvo ocenení, je veľmi podobný s jeho ostatnou tvorbou, čím sa naozaj veľmi rýchlo stratí. Celé toto stručne a výstižne okomentoval ad.(2.11.2007)

  • Shadwell
    ****

    Říká se, že zatímco v tragédii k hrdinovi vzhlížíme s obdivem a bázní a na komického hrdinu a jeho řešení konfliktu se díváme z patra, v dramatu jsme to my, je to náš konflikt, náš problém, který se hrdina hry snaží za nás vyřešit. V případě Podzimní sonáty můžeme mluvit o oscilaci mezi obojím - k postavám vzhlížíme a jindy z jejich sebezpytu pociťujeme veselí (to pak-li že jsme mladí, mainstreamem odkojení yuppíci, kteří tenhle film objevili náhodou). A někdy zas, to v třetím případě my = postavy, cítíme určitý zmatek a obavy. To je v pořádku. To je normální. V pořádku je, i když nic takového necítíme. I to je normální. Všechny pocity jsou normální a nikdo by si nad nimi neměl lámat hlavu. ____ Bergman pracuje v Podzimní sonátě s trojí technikou: 1, Mezi nejdůmyslnější patří využívání zrcadlových neuronů (mirror neuron). Klíčová otázka: Proč se postavy dívají tak často jakoby „do“ objektivu? Je to proto, abychom viděli v detailu (celá hlava v záběru) jejich tvář, následkem čehož víme, co prožívají. A psychologická odezva zrcadlových neurů říká, že když někdo něco vykonává a my to vidíme, cítíme, že to sami také vykonáváme. 2, Léčebný úkol psychoanalýzy vychází z toho, aby pacient přestal racionalizovat nesmysly, aby si přiznal vytěsněné potíže, aby je tzv. znovuobjevil a znovu prožil, a tím se jich definitivně zbavil. Proto přijela matka za dcerou - aby kriticky přezkoumaly staré rány, a proto tak snadno přimykají v reálu zneužívané dívky k násilníkům. 3, Hlavní problém Bergmanových filmů je v jejich četnosti, která devalvuje jejich hodnotu, a rovněž v jejich obsedantní nutkavosti potlačovat filmovou formu na úkor formy divadelní.(11.11.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace