poster

Klíč

  • Írán

    Kelid

Drama

Írán, 1987, 85 min

Scénář:

Abbas Kiarostami

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • Radko
    ****

    Napínavá dráma štvorročného chlapčeka a jeho maličkého brata, ktorí po odchode matky na nákupy ostávajú sami v panelákovom byte. Zamknutí. Malého úlohou je len nakŕmiť po prebudení bračeka pripraveným mliečkom vo fľaši. Zdanlivo jednoduché, mama sa ale nevracia, jedlo na sporáku syčí a pripaľuje sa a bábätko plače... Čo dospelý zvládne jednoduchou rutinou, pre štvorročné dieťa môže predstavovať neprekonateľnú prekážku (napr. nabratie vody z umývadla, zvesovanie z vešiaku). Napriek štrapáciám sa malý Amir stará o hladné, malé batoľa s dojímavou súrodeneckou láskou, ako to už len decko dokáže. Iránska minimalistická dráma, ktorá popri sociálnom vyznení môže predstavovať symbol uzavretia v ohraničenom priestore (podporovaný neustále prítomným zatváraním dverí a okien), kde všetko neustále buble, kypí a hrozí totálnym uspaním akejkoľvek aktivity. Scenár známeho iránskeho režiséra Abbása Kiarostámího filmovo využitý temer bezchybne (až na zdĺhavú exteriérovú scénu hľadania matky).(27.6.2005)

  • Mairiel
    *

    Klíč leží na úplně opačném konci než moje oblíbené filmy. Jeho cílem bylo vytvářet napětí, což se mu velmi úspěšně dařilo, ale co z toho? To už se radši podívám na americký thriller, kde je nějaký děj a postava, které můžu fandit... (Bez ohledu na filmařské kvality a originalitu námětu musím dát 1*, protože tak jako u tohoto filmu jsem už dlouho u žádného netrpěla...)(22.3.2010)

  • danliofer
    *****

    Tak toto malé íránské drama vydá za deset thrillerů. Bála jsem se o oba chlapce a byla naštvaná na nezodpovědnou matku až do úplného konce.(19.1.2013)

  • poet

    Projetk 100 (2000)(17.1.2007)

  • mr.ratus
    ***

    Přiznám se, že mám slabost pro íránské filmy, jejich bezprostřednost a nepřehrávanou autentičnost situací a na druhou stranu mému sluchu není zrovna libé poslouchat uřvané děti. V Klíči je obojí. Snímek byl na festivalu uveden indícií, že autor měl záměr ve třech věcích hrdinů (chlapec, chlapeček a matka) ukázat tři polohy času (přítomnost, budoucnost a minulost). Recenze mluví o před cenzory skryté sociální kritice. Možná se autorovi povedlo ji skrýt i před divákem, alespoň před tím, ne zcela do tamní reality zasvěceným a ve způsobu šifrování sdělení znalým (jímž jsem asi i já). Omezený prostor, bezmocnost krátkých ruček dosáhnout k řešení, rozdrobenost širší rodiny v buňkách paneláku, absence otce.. možná, ale co mi dál uniká, abych film vnímal jako sociálně kritický? Jeho těžiště je víc v drobném boji s překážkama malého kluka, do něhož se celkem dovede vžít každý, kdo byl kdy malý;) Dramatické stupňování často působí víc jako patamatovská destrukce bytu (mimochodem v Teheránu můžete narazit na obchůdek s logem Pata a Mata), takže jsme odcházeli přecejenom s úsměvem, jak si uvaděč přál. Mezi dětskými dramaty u mě zatim vítězí Majidiho Božské děti.(10.1.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace