Richard III.

Monumentální zpracování slavného dramatu Shakespeara v podání charizmatického a úchvatného Laurence Oliviera. Richardovi vojenské dovednosti pomáhají staršímu bratrovi Eduardovi v cestě na anglický trůn. Ovšem zášť a žárlivost způsobí, že se o anglický trůn začne ucházet sám. Naplánuje si krvavou, dlouhou , ale pečlivě promyšlenou cestu podvodů, manipulací a vražd, které ho postupně dovádějí k vytouženému cíli. Jeho intriky brzy přinášejí problémy nejen jemu samotnému, ale i celé Anglii. Něco mezi čtyřmi a pěti hvězdami. (21.03.2008)

I tato adaptace víc než důstojně zapadá do řady olivierovskýchv filmových ztvárnění nejslavnějšího dramatika alžbětinského renesančního období. V konstrukci dramatu je cítit jistá křeč, daná autorovou snahou o maximální ztvárnění tudorovské dobové oficiální verze o závěru tragických válek dvou růží. Skutečný historický Richard III. (1452-1485) byl opakem jeho shakespearovského ztvárnění. Na velikosti a klasickém rozměru tohoto filmu to ovšem nemůže nic změnit. Povšimněme si ještě jedné okolnosti. Roku ztvárnění. RICHARD III. vznikl ve stejné době jako Vávrova husitská trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM. Oproti Olivierovi byl Vávra navíc znevýhodněn střety s cenzory typu Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého. Přesto - soudím - , že dosažený výsledek je srovnatelný. Jak pojetím a snahou po postižení doby a její autenticity, tak patosem a vznosnými závěry. Srovnatelné velkofilmy nebyly od té doby v naší kinematografii natočeny. Na obdivu k velkému Angličanovi není co měnit; pochopíme však snáze alespoň na pozadí právě uvedeného srovnání velikost a osobnostní formát jeho českého dobového vzdáleně profesního současníka? (31.03.2012)

Od úvodního (perfektně odehraného) Olivierova monologu jsem si ten příběh užíval jako bych byl na divadle. To se mi u filmů opravdu často nestává. ...-Je zajímavé (a časté) jak tradice (i díky příspěvku jistého Thomase Moora) a jedna povedená divadelní hra vyrobí netvora z vysoce postaveného feudála,jehož pohnutky a činy nijak zvlášť nevybočovaly mimo rámec ,,běžných" počinů tehdejší doby. Samozřejmě že historii píšou vítězové (klišé!). (05.05.2010)

Upraveno v květnu 2021. Richard III. se pod přičinlivým dohledem Laurence Oliviera stal démonicky cynickým zvukem Shakespeara. Prostor se cudně zbavil zbytečností, kamenoví gotiky podpírá rozměry a intenzitu, jsou tu kostýmy, nové tvary proporcí, touha po moci je prvotním impulsem, pohybem a dominantním pocitem vnitřního světa. Tudorovská propaganda rozdala karty do Shakespearova díla, film z ní dělá přednost a vychutnává si jízlivé poznámky a sarkastické podpatky. Richard III., to je doba mondénního nošení korun, na důkaz šlechtické výlučnosti a jejího dědičného práva. Ústředním bodem filmu je Richard III. (vynikající Laurence Olivier), původně vévoda z Gloucesteru, ale zrnka osudu koketně svádí nakažlivou touhou po moci. A přec si svou volbu vlastní seberealizace hrdě nese až do úplného konce. Výraznou postavou filmu jest vévoda z Buckinghamu (zajímavý Ralph Richardson), Richardův bratranec a opora vladařovy moci. Ale vše má svoje meze, i zářná loajalita, zájmy a aktivity. Hlavní ženskou postavou je lady Anne (velmi zajímavá Claire Bloom), žena milující, podléhající, vyděšená a polapená. Mezi výraznější postavy filmu patří také ctižádostivý Henry, hrabě z Richmondu a zakladatel dynastického rodu Tudorovců (příjemný Stanley Baker), dále Richardův vězněný bratr a vévoda z Clarence George (John Gielgud), a sám anglický král a Richardův bratr u konce s dechem Edward IV. (zajímavý Cedric Hardwicke). Z dalších rolí: Richardem haněna Edwardova ženuška, královna anglická Elizabeth - Alžběta (Mary Kerridge), nedospělý dědic anglického královského trůnu Edward (Paul Huson), Edwardův mladší bratřík a vévoda z Yorku (Andy Shine), matka bratrů - králů a vévodkyně z Yorku (Helen Haye), milenka krále Edwarda Jane Shore (Pamela Brown), neprozřetelně důsledný Richardův stoupenec Lord Hastings (Alec Clunes), prohnaný Richardův pomocníček Sir William Catesby (Norman Wooland), váhavý a snad vypočítavý Lord Stanley (Laurence Naismith), či bratr královny Alžběty Lord Rivers (Clive Morton). Film Richard III. dle představ a v provedení Laurence Oliviera je skvostným převodem anglického fenoménu a jejich přispění světu - Shakespeara na filmové plátno. Laurence si vychutnal svou úlohu se vším všudy! (30.12.2011)

Nemám nic proti Laurenci Olivierovi, nemám nic proti filmům staršího data a dokonce musím přiznat, že Shakespeara miluju. Tak proč mě tahle verze i přes řadu kladných hodnocení nijak zvlášť neoslovila? Asi proto, že jsem možná až přehnaně posedlá vizualitou a tou přece jen tenhle film moc neoplývá. Možná proto, že jsem řadu částí této hry viděla už v jiných zpracováních předtím a když si srovnám Al Pacina a Laurence vedle sebe... Vyjde mi z toho Pacino vždy jako ten démoničtější a zajímavější. A to i přesto, že narozdíl od Olivierova Richarda III. byl Pacinův kousek Looking for Richard (není zajímavé, že oba představitelé hlavní role svůj film i režírovali?) více dokumentem než filmem. Asi mě komunita CSFD umlátí, ale při srovnání dobývání Lady Anne, u mě Pacino zasadil Olivierovi hned v prvním kole silný knockout. (29.03.2008)